České ženy ve srovnání s muži vykazují na trhu práce značné rozdíly, které se projevují zejména v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím. Jak poukazuje nedávná studie think-tanku IDEA, liší se medián výdělků u matek a otců s jedním dítětem o pětinu, u rodičů dvou dětí o 32 % a u 3 a více potomků dokonce o 36 %. Rozdíly jsou největší v době, kdy jsou děti malé a potřebují nejvíce péče. Pokud je nejmladšímu potomkovi od tří do pěti let, je medián mzdy žen o 39 % nižší než u mužů. Čím starší děti jsou, tím více se tento rozdíl snižuje, nicméně ani v případě dospělých dětí se mzdový rozdíl zcela neuzavírá ani nedosahuje úrovně rozdílu mediánu mezd bezdětných, který se liší o 15 %. 

Jedním z důvodů, proč specificky dívky, ale i mladí lidé obecně, nemají velký zájem o technické obory, je to, že si pod nimi často neumí nic konkrétního představit. Neví, jaké možnosti technické vzdělání nabízí a těžko si určité profese spojí s něčím praktickým. Také často osobně neznají žádnou ženu, která by techniku vystudovala a úspěšně se ve svém oboru prosadila. Proto Gender Studies každým rokem organizuje Girls Day – den otevřených dveří ve firmách a na univerzitách, především z oborů informačních a komunikačních technologií, ale i stavebnictví či konstruktérství. 

11. února vyhlásila vloni OSN za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, letos se tedy připomíná poprvé. OSN tak chce poukázat na fakt, že ženy ve vědeckých (zejména technických) oborech chybí a to má negativní dopad jak na ženy, tak na vědu samotnou. Ve zkratce – věda mimo jiné trpí nedostatkem schopných a talentovaných lidí, ženy zase ztrácí příležitost uplatnit se v oborech, které jsou atraktivní z hlediska širokých možností uplatnění a finančního ohodnocení.

Před prázdninami oznámila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, že nárok na místo ve školce bude mít v příštím roce každé čtyřleté dítě, od roku 2018 i každé tříleté dítě, později i každé dvouleté dítě. Tato legislativní úprava by české společnosti přinesla mnoho dobrého, aniž by představovala ekonomickou zátěž. Až do roku 2020 bude totiž možné čerpat na posílení kapacity i kvality služeb předškolní péče a vzdělávání významné finanční prostředky z evropských fondů, které buď Česká republika využije nebo ne.

Trondheim je třetí největší město Norska, ač má pouze 170 000 obyvatel. Leží v severní části země, městem meandruje řeka, která se vlévá do moře. Přijíždíme po dohodě se zástupkyní organizace Kvinner i utradishonelle yrker (Ženy v netradičních povoláních). S elektrikářkou Liv Beate Eidem, která organizaci vede, jsme spolupracovali již na dřívějších projektech, které se týkaly podpory žen a mužů pro práci v netradičních povoláních.

Ingar Ballo Sandum je zaměstnancem školského odboru na magistrátu města a vede projekt Muži do školek (Menn i barnehage) v norském Trondheimu. Díky podpoře místní samosprávy se podařilo jednorázově dostat do tamních mateřských škol více mužů učitelů. Na to, jak se jim to povedlo, jsme se ho ptali při naší studijní návštěvě Norska.

Na poli komiksu je Štěpánka Jislová rozhodně výrazná tvůrkyně nejmladší generace. Je jí třiadvacet let a má už za sebou úspěchy v několika soutěžích (v roce 2014 vyhrála např. soutěž CZ.KOMIKS), četné publikace komiksových povídek a účast na více než 20 výstavách nejen v Česku, ale i v Srbsku, Rusku či Belgii. Mimo komiksové a ilustrativní práce se věnuje herním konceptům, stripům, obálkám knih, návrhům potisků oblečení a tetování, ale také dobrovolnické činnosti. V tomto rozhovoru vypráví o ženách v komiksu, komiksu v ženách, o vztahu žen ke komiksu a komiksu k ženám.