"Kristýnko, uvařte nám kafíčko, a budete dělat zápis z této schůzky."
"Ale já jsem vedoucí projektu, který je předmětem schůzky, a mám doktorát z informačních technologií."
"Tak to jste opravdu šikulka, nezapomeňte na dva cukry."

“S manželem chceme pečovat půl na půl, ale nevíme, jak si máme čerpat rodičovský příspěvek."

Rodičovský příspěvek samozřejmě nemůžou rodiče pobírat současně, tzv. “na dvakrát”. Současně je ale možné čerpat rodičovskou „dovolenou“ nebo nárokovat peněžitou pomoc v mateřství zároveň s dávkou otcovské poporodní péče. K větší flexibilitě může přispět střídání rodičů při pobírání rodičovského příspěvku.

Jak se na slaďování pracovního a osobního života dívají zástupkyně a zástupci zaměstnavatelů? A co se objevuje mezi dobrými praxemi úspěšného slaďování zaměstnankyň a zaměstnanců?

Když se řekne „péče“, většině z nás se pravděpodobně vybaví obrázek matky starající se o malé děti. Nachytáme sami sebe, že myslíme v zažitých stereotypech. Tím však zásadně opomíjíme skutečnost, že péče je mnohem širší koncept, který se dotýká každé*ho z nás bez ohledu na pohlaví či věk. Péče zahrnuje nejen výchovu dětí, ale i podporu nemocných, lidí s postižením či starších členů a členek rodiny a společnosti.

Slaďování práce a osobního života je jednou z klíčových oblastí genderové rovnosti. Nedostatečné nástroje a příležitosti pro slaďování a work-life balance mají nejen okamžitý dopad na kvalitu života rodičů a pečujících a jejich nejbližšího okolí, ale také dlouhodobý dopad v podobě nerovností v kariérním postupu, míře nezaměstnanosti, gender pay gap či vážnějšího ohrožení žen chudobou v důchodu.

CEITEC na Masarykově univerzitě je mladý vědecký ústav se zaměřením na obory strukturní a rostlinné biologie, molekulární medicíny a neurověd. Poskytuje špičkové zázemí necelé třicítce výzkumných týmů a zaměstnává téměř 400 osob z 29 zemí světa. Svůj úspěch CEITEC staví na náboru a podpoře excelentních vědců a vědkyň, kteří mají přístup nejen k moderní infrastruktuře a přístrojům, ale také k profesionálním službám, včetně těch z oblasti HR.

Matkou jsem se stala v 36 letech, tedy dost pozdě na to, abych si stihla vybudovat identitu sebevědomé ženy, která přes noc padla na oltář při zrodu oddané matky. Na dlouho měly jít stranou intelektuální stimuly, kulturní vyžití, cestování či sex. Mé priority měly být jinde, veškerý čas a energie, celé moje tělo teď patřilo někomu jinému. Totální ztráta svobody přirovnatelná k otroctví.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit můžeme. V roce 2024 facebooková skupina Nezletilí kritici získala Zlatou stuhu v kategorii Teorie a kritiky literatury pro děti a mládež. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a stanice Český rozhlas Vltava

Když se Martina po rodičovské vracela do práce, čelila řadě výzev. Její kolegové povýšili, zatímco ona zůstala pozadu. Jim plat narostl, ona měla dostávat to, co před 4 lety, když odcházela. Přestože před dětmi měla našlápnuto k zajímavé kariéře manažerky provozu, nyní jako by s ní vedení už nepočítalo.

Možná máte při čtení dojem, že jste podobný příběh sami zažili nebo ho minimálně už někdy slyšeli. Martinina situace není výjimečná – mnoho žen ale i mužů čelí po návratu z rodičovské pauzy nerovnostem, které jim brání se dále posouvat jak v kariérním růstu, tak osobním rozvoji. Pokud jejich zaměstnavatel nemyslí na to, že je dobré vytvořit podmínky pro slaďování práce a osobního života, je veškerá tíže každodennosti work – life balance naložena na bedra zaměstnaných, kteří mají pečující závazky.

Slaďování práce a osobního života je jednou z klíčových oblastí genderové rovnosti. Nedostatečné nástroje a příležitosti pro slaďování a work-life balance mají nejen okamžitý dopad na kvalitu života rodičů a pečujících a jejich nejbližšího okolí, ale také dlouhodobý dopad v podobě nerovností v kariérním postupu, míře nezaměstnanosti, gender pay gap či vážnějšího ohrožení žen chudobou v důchodu.