A

Afirmativní / pozitivní akce

Opatření zaměřená na určitou skupinu, která mají za cíl vyloučit a předcházet diskriminaci, nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění vycházející z tradičních postojů, chování a struktur (bývá také nesprávně označováno jako „pozitivní diskriminace").

Aktivní otcovství

Jde o trend prosazující se v současné společnosti. Muži - otcové se stávají aktivními se sdílenou odpovědností za výchovu, vzdělávání a také péči o děti. Jejich hlavní rodinnou rolí tak už není finanční a materiální zajištění. Projevem aktivního otcovství jsou např. muži na mateřské/ rodičovské dovolené. Tím, že se muži více angažují v rodinném životě, se ženy mohou více prosazovat ve veřejném životě a jsou tak podporovány rovné příležitosti žen a mužů.

Androcentrismus

Názor, že muži jsou nadřazeni ženám a že muži a mužská zkušenost jsou normativním standardem, podle kterého by měli být posuzováni všichni ostatní.

Androgyn

Osoba, která jednoznačně nezapadá do tradičních maskulinních či femininních genderových rolí. Androgynní lidé sami sebe vidí na pomezí mezi mužem a ženou, případně se definují jako nemající gender.

Antidiskriminační zákon

Legislativní předpis zakazující formy diskriminace. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů.

Asexualita

Asexuální jedince spojuje nezájem o sex. Některé prostě jen nezajímá, někteří k němu cítí odpor. Asexualita není automaticky propojena s nezájmem o vztah, někteří asexuální jedinci žijí (a chtějí žít) v partnerství nebo manželství. Dnes je asexualita chápána jako porucha či dysfunkce, asexuální jedinci toto rozdělení odmítají.

B

Bisexualita

Navazování sexuálních a partnerských vztahů s osobami stejného i opačného pohlaví.

Bossing

Tzv. šikana ze strany nadřízených. Psychické pronásledování nebo šikanování zaměstnanců/kyň nadřízenými vedoucími pracovníky/nicemi.

C

Coming-out

Proces uvědomování si vlastní sexuální orientace, který vrcholí sebepřijetím (vnitřní coming out), a jejím zveřejněním (vnější coming out).

D

Diskriminace

Znevýhodňování, omezování nebo odnětí práv na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Antidiskriminační zákon rozlišuje přímou a nepřímou diskriminaci. Mezi diskriminaci patří obtěžování, sexuální obtěžování a pronásledování. Za diskriminaci se považuje i pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

Diskurz

Ve foucaltovském pojetí se jedná o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka. Vyjadřuje vztah mezi jazykem a realitou. Lze tedy říci, že diskurz představuje konkrétní způsob, jakým jsou určité věci interpretovány a reprezentovány (Např. potrat nabývá různých podob podle toho, kdo o něm mluví. Může být reprezentován jako právo na život (především nenarozeného dítěte) nebo jako právo na svobodné rozhodnutí ženy.)

Diverzita / různorodost

,,Diverzita rozpoznává, uznává, cení si a využívá unikátní talent a přínos všech jednotlivců." (podle Diversity Dividend)

Pojem, který se vedle biologie využívá také v personalistice, kde se vztahuje k různorodosti složení pracovních týmů ve firmách a institucích. Management diverzity vychází z přesvědčení, že různorodé týmu pracují efektivněji a lépe než ty homogenní. Důvodem pro to je, že jsou zastoupeny různé perspektivy pohledu a také to, že je využíván potenciál všech (potencionálních) zaměstnanců a zaměstnankyň bez ohledu na předsudky, které přetrvávají ve společnosti a tudíž i u odpovědných manažerů a manažerek. Organizace EBTP (European Business Test Panel) realizovala v roce 2005 výzkum v dvacetipěti členských státech EU. Ze souhrnu zjištění například vyplývá, že většina (82 %) ze 495 dotazovaných společností je přesvědčena o pozitivním vlivu iniciativ podpory diverzity na obchodní výsledky firmy. Za nejvýraznější benefit je považován lepší přístup k potenciálním zaměstnaným, nárůst atraktivity zaměstnavatele pro kvalifikované zaměstnané a jejich lepší udržení .
Management diverzity využívá nástroje jako monitoring složení zaměstnanců a zaměstnankyň a vyhodnocování výsledků, síťování, mentoring, koučing nebo specifická pozitivní opatření respektující sociální a kulturní odlišnosti relevantní společnosti.

Domácí násilí / násilí v rodině

Jakákoli forma fyzického, sexuálního nebo psychického násilí a/nebo použití fyzické či emocionální síly a/nebo výhrůžek fyzickým násilím včetně násilí sexuálního v rámci rodiny nebo domácnosti. Zahrnuje zneužívání dětí, incest, násilí na partnerce (partnerovi) a sexuální nebo jiný druh zneužívání členů domácnosti.

E

Ekofeminismus

Ekofeminismus je jeden z proudů feminismu, který nachází souvislost mezi útiskem žen a vykořisťováním přírody a snaží se o znovuvytvoření rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Toto hnutí vzniklo současně s nárůstem feministického a environmentálního hnutí 60. a 70. let. Myšlenky a vnímání obou těchto hnutí ovlivnilo ženy, které nacházely paralely mezi způsobem, jakým se nahlíží na přírodu a na ženy.

Emancipace

V nejširším slova smyslu osvobození, vyproštění, vymanění, zrovnoprávnění, získání nezávislosti apod. Nejčastěji se tento výraz užívá ve spojitosti s hnutím za politické, hospodářské a společenské zrovnoprávnění žen s muži.

Esencialismus – esencialistická teorie

Teorie, která tvrdí, že všechny sociální jevy v sobě obsahují přirozené jádro, které je dané a neměnné. Podle této teorie existuje mužská a ženská podstata, která je vlastní danému pohlaví bez výjimek. Vyhrocenou formou esencialismu je biologický determinismus, který říká, že naše životy jsou neměnitelně naprogramovány naší biologickou podstatou, která je výsledkem evoluce.

F

Femininita

neboli, ženskost, ženství, které je chápáno jako představy vytvořené společenskými očekáváními a podmínkami, nikoliv biologickými danostmi. Jinými slovy jsou mnohem více výsledkem společenské moci a jazyka než přírody a “přirozenosti”. Tak jako nelze prvky femi(ni)nity spojovat jen s ženami, není možné projevy maskulinity spojovat výhradně s muži, a to ani v obecném, natož pouze v heterosexuálním smyslu. Femini(ni)ta je širší než žena, přerůstá ji, podobné je to s maskulinitou a muži. Ani femi(ni)nita a maskulinita nejsou neměnné základní esence, ale pouze konstrukty – představy, které se podílejí na tvorbě originální identity každého člověka.

Feminismus

je název pro komplex ideologií, sociálních teorií a politických hnutí, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování žen, jako sociální skupiny. Počátky má v 18. stol., do té doby je nazýván ženským hnutím. Feminismus si kladl za cíl zahrnutí ženských práv pod lidská práva a zlepšení životních podmínek žen. Mezi další požadavky patřilo vydobytí základních občanských práv (volební právo, právo na majetek, vzdělání, ochranu před formami násilí, atp.)

Feministické proudy

Feministické hnutí se rozčlenilo do různých myšlenkových směrů. Všechny shodně usilují o rovnost žen a mužů, zlepšení postavení žen ve společnosti a jejich nezávislost. Odlišují se ve způsobech, jak toho chtějí dosáhnout, a tedy i v pojetí rovnosti.
Liberální feminismus, marxistický a socialistický feminismus, radikální feminismus, ekofeminismus, spirituální feminismus, poststrukturální feminismus, anarchofeminismus, kyberfeminismus, psychoanalytický feminismus, postmoderní feminismus, multikulturní feminismus.

Feminizace chudoby

Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (např. celosvětově vlastní muži 99,1% půdy, zatímco ženy jen 0,9%).

Flexicurity

G

Gay

V současnosti preferovaný termín pro homosexuály. V českém kontextu označuje zejména homosexuální muže a jejich kulturu a komunitu (v angloamerickém kontextu je možné použít termín gay i pro ženu).

Gender

vyslov [džendr] z angličtiny rod, nikoliv ve smyslu gramatickém. Jedná se o sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení genderu ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami.

Gender budgeting / genderové rozpočtování

Přístup k rozpočtům, založený na spravedlivějším přerozdělování veřejných finančních prostředků z hlediska rovného přístupu žen a mužů k jejich čerpání. Při tomto přístupu se na všech stupních rozpočtového procesu bere ohled na otázku pohlaví s cílem prosazování rovných příležitostí žen a mužů. Genderové rozpočtování by mělo být prováděno na všech úrovních veřejných rozpočtů a mělo by napomoci k vytváření a prosazování rovných příležitostí. Provádět takové genderové rozpočtování neznamená vytvářet oddělené rozpočty pro muže a pro ženy, ani není jeho smyslem dosažení nějakého konkrétního podílu výdajů zaměřených na tu kterou genderovou skupinu.

Gender mainstreaming

Princip zohledňování rovných příležitostí žen a mužů ve všech oblastech a druzích politik a zavádění opatření s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů. Je to strategie k tomu, aby se zájem o ženy stejně jako zájem o muže, stal integrální součástí koncepcí v politické, ekonomické a sociální sféře tak, aby z nich ženy a muži profitovali stejným dílem.

Genderová analýza

Studium rozdílů v potřebách, podmínkách, přístupu ke zdrojům, kontrole majetku, rozhodovacích pravomocích atd. mezi ženami a muži.

Genderová asymetrie

Popisuje stávající rozložení moci mezi muži a ženami v různých sférách společnosti. Jedná se například o nevyvážené zastoupení žen a mužů v řídících a rozhodovacích funkcích ve státním i privátním sektoru (v komunálních zastupitelstvech, parlamentu, vládě, soukromých obchodních firmách atd.). Tato sociální asymetrie vede k sociálně podmíněné převaze mužů, případně žen, a k jejich vyššímu statusu v určitých sférách společenského a profesionálního života.

Genderová dělba práce

Rozdělení práce mezi muži a ženami v rámci veřejné a soukromé sféry.

Genderová hierarchie / hierarchizace

Sociální uspořádání, v němž má vše ženské a spojované se ženami nižší hodnotu, než vše, co je mužské nebo spojované s muži.

Genderová identita

Označuje zařazení sebe sama ke konkrétnímu genderu. Společnost obecně rozeznává mužský a ženská gender, existují ale jedinci, kteří svou identitu chápou komplexněji (viz např. transgender, queer atd.). Volbu genderové identity formují společenská očekávání a sankce za jejich nedodržení. Genderová identita není pevně daná: jedinci se mohou v různých situacích chovat podle modelů chování obou genderů.

Genderová perspektiva

Při nahlížení situací a problémů ve společnosti bere v úvahu genderové vztahy a stereotypy, které ve společnosti fungují. Například genderově citlivý pohled na dopravu – zvažující jak přístupnost pro rodiče s kočárky, tak i auta.

Genderová role

Soubor určitých pravidel (většinou nepsaných, neformálních), které předpisují určité typy chování pouze ženám a jiné pouze mužům. (např. většina společnosti považuje za správné, když žena zůstane s dítětem na mateřské dovolené a muž chodí do zaměstnání. Pokud je tomu v některých rodinách obráceně, už to jako správné vnímáno není.)

Genderová rovnost / rovnost mezi ženami a muži

Koncept, který říká, že všichni lidé mají svobodu rozvíjet svoje osobní schopnosti a činit tak bez omezení, která určují přísné genderové role, a že rozdílné chování, aspirace a potřeby žen a mužů budou považovány za rovné a budou stejně hodnoceny a podporovány.

Genderová smlouva

Soubor implicitních a explicitních pravidel týkajících se genderových vztahů, která ženám a mužům připisují různou práci, hodnotu, zodpovědnosti a povinnosti; tato pravidla jsou definována na úrovni kultury – tj. norem a hodnot společnosti, institucí a socializačních procesů zejména v rodině.

Genderová socializace

Celoživotní proces, v němž se jedinec stává součástí určité společnosti a přisvojuje si její pravidla, hodnoty a normy chování včetně těch, které se týkají genderu a genderových rolí. Proces socializace probíhá vědomě na základě odměn a trestů, nebo skrytě prostřednictvím nenápadných signálů (výběr oblečení, knížek, hraček, zájmových činností). Během tohoto procesu, který probíhá především v raném dětství, jsou děti i dospělí vedeni k tomu, aby správně naplňovali genderová očekávání. Zároveň tak často dochází k přenosu stereotypů, které jsou s jednotlivými rolemi člověka ve společnosti spjaty.

Genderová studia (též studia rodu, gender studies)

Akademický multidisciplinární obor zabývající se výzkumem a rozborem systému genderových vztahů a genderového rozměru v různých oblastech.

Genderově korektní jazyk

Způsob vyjadřování, který nezesměšňuje, nezneviditelňuje a nediskriminuje jedince z hlediska pohlaví. Ve způsobech titulování, označování a oslovování osob se vyhýbá užívání generického maskulina (např. Zveme všechny účastníky místo Zveme všechny účastníky a účastnice …, oslovení Milé dámy a vážení pánové, nebo titulování doktor Jana Nováková místo doktorka Jana Nováková), to ženy společensky zneviditelňuje a ve svých důsledcích marginalizuje. Genderově citlivý způsob vyjadřování se vyhýbá používání nevhodných genderových stereotypů, které zjednodušují skutečnost a reprodukují tradiční genderové role (např. „živitel rodiny“, „strážkyně domácího krbu“). Označuje se též pojmem nesexistický jazyk.

Genderově neutrální

Nemající žádný vliv na rovnost žen a mužů či jejich vztahy.

Genderové stereotypy

Společensky utvářené paušalizující obecné popisy toho, jak má vypadat maskulinní muž a femininní žena. Na tom je pak založen rozdílný přístup k osobám mužského a ženského pohlaví a přiřazování určitých tradičních vlastností oběma pohlavím. Promítají se tak do názorů společnosti na roli muže a ženy v rodině, v zaměstnání, ve společenském dění.

Genderový audit

Hodnocení politik, programů a institucí z hlediska toho, zda zohledňují rozdílné dopady svých působení na ženy a muže.

Generické maskulinum

Mužské jazykové tvary v názvech povolání, funkcí a společenského zařazení. Do 70. let 20. století se soudilo, že mužské tvary dostatečně zastupují i ženy, kterým to nevadí a neškodí. Podle výzkumů si ale při použití generického maskulina většina lidí představí primárně muže.

H

Hermafroditismus

Oboupohlavnost, současný výskyt mužských i ženských vnitřních pohlavních orgánů. Toto označení se dnes považuje za zastaralé a stigmatizující, používá se intersexualita.

Heteronormativita

Kulturně a společensky vytvářená norma heterosexuality, podle níž pak jsou poměřováni lidé jiných sexuálních orientací (homosexuálové, bisexuálové aj.). Ne-heterosexuální jedinci jsou chápáni jako občani/ky druhé kategorie a podle toho je s nimi jednáno (např. v otázkách společného soužití, rodičovství, přístupu k práci atd.). Heteronomativita může nabývat i nenápadných podob. Je jí třeba předpoklad, že všichni v našem okolí jsou automaticky heterosexuální.

Heterosexualita

Sexualita orientovaná na osoby opačného pohlaví; genderový řád heterosexualitu upřednostňuje a vůči ne-heterosexuálním osobám uplatňuje různě silné sankce (viz heteronormativita).

Homofobie

Nepřátelský až nenávistný postoj k homosexualitě. Může probíhat na individuální i institucionální úrovni – výsledkem je diskriminace LGBT jedinců ve společenském a politickém životě či fyzické nebo slovní útoky (tzv. hate speech a hate crime). Diskriminace může probíhat otevřeně, ale i skrytě (viz heteronormativita).

Homosexualita

Citová a sexuální orientace na osoby stejného pohlaví.

I

Intersexualita

Biologická kombinace mužských a ženských pohlavních orgánů. Intersexuální jsou takové osoby, jejichž genitálie či sekundární pohlavní znaky nelze jednoznačně označit jako mužské/ženské, ale i osoby, jejichž genitálie jsou jednoznačně mužské/ženské, ale nosí genetickou informaci opačného pohlaví.

K

Konstruktivismus (konstruktivistická teorie)

Podle této teorie je svět utvářen v procesu sociální interakce a komunikace. Věci, které vnímáme jako přirozené a biologicky dané, mohou být výsledkem působení určité kultury nebo vlivu společnosti. Rozdíly mezi pohlavími jsou podle konstruktivistických teorií produktem společnosti.

Kvóty

Opatření s cílem napravit předcházející nerovnost obvykle ve vztahu k rozhodovacím pozicím nebo k přístupu ke školení či zaměstnání, které definuje určitý podíl míst pro určitou skupinu. Jedná se o jednu z forem afirmativních/pozitivních opatření. (např. některé politické strany uplatňují kvóty na kandidátních listinách tzv. zipovým systémem, tzn., že se na nich střídá vždy žena a muž nebo v jedné trojici kandidujících je jedna osoba opačného pohlaví. Na jiných kandidátkách může být 40% žen, 40% mužů a zbytek ponechán "volné soutěži".)

L

Lesba, lesbická žena

ena, kterou sexuálně a citově přitahují ženy a která se sama ztotožňuje s touto identitou. V českém kontextu je často používán termín „lesbička“ - tato zdrobnělina však s sebou nese konotace nevyzrálosti, neserióznosti a pomíjivosti. Vzhledem k tomu, že pojem gay podobnou zdrobnělinu nemá, funguje zde symbolické podřazení žen mužům.

LGBT

Souhrnné označení pro lesbické ženy, gay muže, bisexuální či transsexuální lidi, případně další skupiny osob, které se vymykají genderovému řádu, jenž stojí na ideálu heterosexuality.

Liberální feminismus 

Nejsilnější proud feminismu podporující rovnoprávnost žen, bojuje za jejich možnost prosazovat se jako muži podle individuálních předpokladů a zájmů. Dlouho byl jediným převládajícím feministickým proudem, v jehož znamení probíhala první vlna. Domnívá se, že na začátku jsou všechny osoby stejné a jejich pozdější rozdělení je především důsledkem vlivu odlišného prostředí a výchovy. Východisko vidí především v postupné změně nahlížení jedinců na daný problém a v odmítání rozdílných sociálních rolí žen a mužů. Obě pohlaví by měla tyto stereotypy prolamovat, sociální role zbavit jejich protikladnosti a naopak brát v úvahu společné prvky. Dialog či spolupráci s muži proto považuje za důležitý a přínosný. Preferuje plynulé postupné reformy před radikální revolucí a věnuje se zejména změnám zákonů.

Lidská práva žen

Lidská práva jsou univerzální práva, která zaručují rovný přístup k lidem bez rozdílu pohlaví, náboženského vyznání, sexuality, rasy, politického přesvědčení. Práva žen a dívek jako nezcizitelná a neoddělitelná část všeobecných lidských práv zahrnující také reprodukční práva.

M

Marxistický a socialistický feminismus

Transformuje Marxovu kritiku kapitalistického útlaku a aplikuje ji na postavení žen. Zaměřuje se na ekonomické aspekty života a prosazuje zejména rovné přístupy žen k zaměstnání a k finančním zdrojům obecně – pouze na základě ekonomické nezávislosti se žena může stát nezávislou a rovnoprávnou i v dalších rovinách. Východisko vidí pouze ve změně struktury společnosti jako takové, v odstranění sociální nespravedlnosti, k čemuž je možné dospět nikoli na základě reforem, ale pouze revoluční cestou.

Maskulinita

Mužství, mužskost, mužnost. Označuje to, co považujeme za „mužské“. V kritických mužských studiích je maskulinita chápána jako neustále se měnící sbírka významů, které muži (i ženy) konstruují ve vztazích k sobě samým, ke světu a k jiným. Maskulinita je historická, sociálně a kulturně vytvářená. V různých obdobích a na různých místech znamená maskulinita něco jiného.

Mateřská dovolená

Jedná se o volno, které je v ČR vyhrazeno pouze ženám (které jsou zaměstnané!), a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Mateřskou dovolenou může žena čerpat maximálně v rozsahu 28
týdnů; pokud porodila zároveň 2 nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem je povinná a nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Po dobu, kdy je zaměstnankyně na mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen omluvit její nepřítomnost v práci. Po dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí nepřísluší ani mzda nebo plat, ani náhrady mzdy nebo platu. Po tuto dobu čerpá peněžitou pomoc v mateřství ze systému nemocenského pojištění, pokud jí vznikl na tuto
peněžitou pomoc nárok, nebo rodičovský příspěvek, pokud jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl . Otec dítěte mateřskou dovolenou čerpat nemůže, nicméně může již od narození dítěte čerpat rodičovskou dovolenou. Pokud čerpá rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém by žena mohla čerpat mateřskou dovolenou, má stejná práva jako žena na mateřské dovolené. (více viz analýza Mateřská, rodičovská dovolená, čerpání peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku). (údaje platné pro ČR 2010).

Mobbing

Označuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti, který je iniciován a řízen kolegy/němi s cílem někoho poškodit. Jde o aktivní tlak trvající po delší dobu. Někdy bývá pod mobbing zařazováno i sexuální obtěžování na pracovišti, jiné pojetí mobbing vymezuje jako špatné zacházení bez sexuální či rasové příčiny.

Multikulturní feminismus

eší problém diskriminace žen v kombinaci s řešením pozice různých etnických skupin, jako reflexi tzv. západního bílého feminismus.

Mýtus krásy

Ideální vzhled (lišící se v závislosti na kultuře), kterého bychom měli všichni chtít dosáhnout a je zpravidla nereálný. Představuje společenský tlak vytvářeným především médii, kterému jsme vystaveni. Naplňování tohoto ideálu - především kultu mládí - bývá často spojováno s fyzickými i duševními problémy (poruchy příjmu potravy a jiná psychosomatická onemocnění).

N

Nepřímá diskriminace

Případ, kdy viditelně neutrální ustanovení, kritérium nebo zvyklost vyvolalo pro určité osoby nevýhodu v porovnání s jinými osobami, ledaže toto ustanovení, kritérium nebo zvyklost je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné (Př.: zaměstnavatel se rozhodne vyplácet příspěvek na penzijní připojištění pouze osobám, které zaměstnává na plný úvazek. Protože však většinu zaměstnaných na částečný úvazek tvoří ženy, jsou jako skupina nepřímo diskriminovány).

Nesexistický jazyk

Genderově korektní jazyk

Networking / síťování

Síťování ve firmách a institucích je propojování vybraných skupin zaměstnanců a zaměstnankyň uvnitř firmy i mezi firmami za účelem sdílení a výměny informací, které usnadňují uplatňování těchto často znevýhodňovaných osob. Síťování také napomáhá zvyšování povědomí o určitých problémech, s kterými se tyto osoby setkávají, a sdílení fungujících nástrojů řešení. Ve světě jsou velmi populární networkingová setkávání úspěšných žen profesionálek a manažerek, která působí také jako příklady dobré praxe a vzory pro pracující ženy, které napomáhají bořit genderové stereotypy. Ve firmách však velmi často fungují i sítě rodičů - buď formou fyzických setkávání nebo jako on-line platformy, jejichž součástí jsou informace o slaďování, ale také sdílení informací o výchově, vzdělávání a péči o děti.

Neviditelné bariéry

Tradiční postoje, předpoklady a hodnoty, které brání posílení pozic žen v plné účasti na životě společnosti. Dále skleněný neboli neviditelný strop a skleněný útes.

Nukleární rodina

Rodina složená z dvou biologických rodičů a jejich dětí. Muž je v nukleární rodině v první řadě „živitelem“ a žena pečuje o děti a domácnost. Je důležité si uvědomit, že tento model rodiny, který v současné době mnozí laici i někteří odborníci hodnotí jako „přirozený“, je ve skutečnosti model existující ne příliš dlouhou dobu a je charakteristický zejména pro 19. století.

O

Obtěžování

Nežádoucí chování, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, zahanbující, ponižující nebo urážející atmosféry.

Otcovská dovolená

Jedná se o volno vyhrazené pouze otcům, které musí být zpravidla čerpáno krátce po porodu (většinou do 6 – 8 týdnů). V ČR měl tento institut platit od 1. ledna 2010, prozatím ale legislativně ukotvený není – muž může jít na rodičovskou dovolenou.

Otcovství aktivní

viz aktivní otcovství

P

Paritní demokracie

Koncept společnosti, na které se rovným způsobem podílejí ženy a muži, a který říká, že jejich úplné a rovné užívání občanství je závislé na jejich rovném zastoupení v politických rozhodovacích pozicích. Podobné nebo stejné úrovně účasti žen a mužů v rozmezí 40 až 60 procent v celém demokratickém procesu jsou principem demokracie.

Patriarchát

Uspořádání společnosti, ve kterém mají muži mocenskou převahu. Označuje také podřízenost žen, dětí a všech, kdo nezapadají do tradičního dělení společnosti na ženy a muže.

Pohlaví

Jedna ze dvou základních biologicko-sociálních charakteristik každého lidského jedince. Biologicky se pohlaví jedince určuje podle přítomnosti chromozomů, nicméně existují i jiná kritéria. Sociální pohlaví je to, které má dotyčný úředně zapsáno.

Pozitivní diskriminace

Pozitivní diskriminace – viz afirmativní akce. Přednost je dávána pojmu pozitivní opatření, protože diskriminace je jev negativní a použití tohoto termínu ve smyslu vyrovnávacího opatření implikuje znevýhodnění jedné skupiny na úkor druhé. Pozitivní opatření lépe vystihují smysl vyrovnávacích opatření, která jsou dočasná a slouží k napravení nežádoucích nerovností mezi jednotlivými sociálními skupinami.

Přechylování

Přechylováním se obecně myslí tvoření výrazů ženského rodu k výrazům rodu mužského. Specifickou kapitolou je přechylování (ženských) příjmení, a to jak příjmení domácího, tak cizího původu (přidáním koncovky -ová). Tato často využívaná praxe je kritizována za komolení cizích jmen.

Přenos (rozdělení) důkazního břemene

Pokud osoba podá soudní žalobu, je v běžných případech na ní, aby dokázala, že je žaloba oprávněná. V případech diskriminace je však důkazní břemeno přeneseno na stranu žalovanou, což znamená, že jestliže strana cítící se poškozena přednese ke svému podezření pádné důvody, je pak na straně žalované, aby dokázala, že princip rovného zacházení nebyl porušen (je tedy výstižnější používat termín rozdělení důkazního břemene). Přenos důkazního břemene se také používá v případech sexuálního obtěžování.

Přímá diskriminace

Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.

Psychoanalytický feminismus

Vychází z Freudovy psychoanalytické teorie a navazuje také na její rozpracování Jacquem Lacanem. Psychoanalýza obrátila pozornost na společenské konstruování naší identity v raných fázích dětství (vztah rodičů a dítěte, nepřítomnost otců při výchově dětí a v domácnosti, důsledky této nepřítomnosti na vztah matky a dítěte). Upozorňují na to, že genderová socializace začíná od prvního okamžiku narození (vlastně ještě předtím, než se dítě narodí) a je velmi pevně dítěti v rodině vštěpována. Další témata jsou sexuality a (konstruování) identity jedince.

Q

Queer

Pojem, který zjednodušeně zastřešuje různé lidi, kteří se chtějí odpoutat od kategorií a identit (jako je např. homosexualita, heterosexualita, ale třeba i muž, žena atd.) a snaží se přijmout sexualitu, která je proměnlivá a bez hranic.

R

Radikální feminismus

Vychází z přesvědčení, že ženy jsou na všech rovinách utlačovány muži, což je důsledkem patriarchálního uspořádání naší společnosti, společenské nadřazenosti mužů. Zaměřuje se především na otázku sexuálního vykořisťování a zneužívání žen muži. Zásadně se dívá na realitu z hlediska žen a dialog s muži odmítá. V důsledku tak převrací a radikalizuje dosavadní dualistický model. Budoucnost spatřuje v režii žen, v nastolení matriarchátu. Charakteristickým znakem je také prolomení hranic mezi soukromým a veřejným (politickým), neboť útlak se primárně projevuje v rodině. Jednoznačně se kloní k radikálním formám politického boje za osvobození žen.

Rodičovská dovolená

Jedná se o volno určené k péči o dítě. Nárok na něj mají otec i matka dítěte, pokud jsou v zaměstnaneckém poměru. Matka dítěte může čerpat rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené; otec dítěte může čerpat rodičovskou dovolenou od narození dítěte. Po dobu čerpání rodičovské dovolené nepřísluší zaměstnanci/kyni ani mzda nebo plat, ani náhrada mzdy nebo platu, ale mají nárok na rodičovský příspěvek jako dávku státní sociální podpory. V ČR je možné čerpat tři různé podoby rodičovského příspěvku, jejichž výše se odvíjí od předem zvolené délky jeho pobírání. (údaje platné v ČR k 1. 3. 2010.)

Rovné příležitosti pro ženy a muže

Neexistence překážek pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví.

Různorodost

viz diverzita

S

Segregace práce / zaměstnání

Koncentrace žen a mužů v určitých oborech či typech povolání a na různých hierarchických úrovních.
Horizontální segregace - Vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních.
Vertikální segregace - Nerovnoměrné zastoupení žen nebo mužů na různých příčkách zaměstnanecké hierarchie ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice. Nerovný přístup k funkčnímu postupu, k rozhodovacím pozicím, jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě.

Sexismus

Forma diskriminace na základě pohlaví, přičemž jedno z pohlaví je považováno za nižší, méně důležité nebo schopné. Může se vztahovat buď k nenávisti celému pohlaví misandrie (nenávist k mužům) a mysogynství (nenávist k ženám), nebo na uplatňování stereotypů o mužskosti mužů a ženskosti žen. Jiný název je ženský a mužský šovinismus.

Sexuální násilí

Užití síly (jak fyzické tak psychické) v rámci sexuálního kontaktu. Vědomě jsou překročeny osobní hranice druhé osoby, a to proti její vůli a bez jejího souhlasu.

Sexuální obtěžování

Obtěžování, které má sexuální povahu. Patří sem např.: vtipy se sexuálním obsahem, sexuálně podbarvené řeči a poznámky, posílání emailů s obsahem, jež má sexuální podtext; dotýkání, poplácávání po různých částech těla; vymáhání sexuálního styku. V češtině se pro sexuální obtěžování vžilo posměšné označení harašení, které má sice základ v anglickém sexual harassment, význam je zde však zcela jiný.

Sexuální orientace

Jedná se o citovou a sexuální náklonnost k jedincům určitého pohlaví. Různé teorie připisují sexuální orientaci různým vlivům: biologii, výchově, kombinaci obojího.

Síťování

viz networking

Skleněný strop

Neviditelná bariéra znemožňující ženám (nebo jiným znevýhodněným skupinám) postup na vyšší pozice; vzniká v důsledku komplexního souboru struktur a pravidel postupu v organizacích dominovaných převážně muži, bariéry pracovního postupu žen mohou být: společenské (nerovnost v přístupu k zaměstnání či vzdělávání), tzv. bariéra odlišnosti (stereotypní výběr uchazečů, kteří se příliš neodlišují), institucionální (není zajišťována informovanost o pozici žen na vedoucích a řídících funkcích), segregace pracovního trhu (menší prosazování žen na vyšších funkcích, častěji ve feminizovaných odvětvích), old-boy´s networks (sítě neformálních vztahů mezi muži), diskriminace na základě pohlaví, sexuální obtěžování, antidiskriminační zákony (nedostatečné mechanismy postihu diskriminace).

Skleněný útes

Jev, který popisuje výzkum British Journal of Management, který poukazuje na předpoklad, že špatné hospodářské výsledky firem mohou vést k vyšší ochotě jmenovat ženy do vedení. V období poklesu ekonomiky totiž měly firmy, které jmenovaly do vedení ženy, konzistentně horší výsledky po dobu pěti měsíců před jejich jmenováním, než firmy, které vedením pověřily muže. Ženy ve vedoucích pozicích tak mohou být vystaveny větší kritice než muži na stejné pozici.

Skleněný výtah

Situace, kdy je mužům, převážně ve feminizovaných oborech a institucích, umožněn rychlejší kariérní postup než ženám.

Slaďování osobního a pracovního života

Zavádění opatření umožňujících vzájemné kombinování rodinného/osobního a pracovního života jak pro ženy, tak pro muže. Jde např. o flexibilní pracovní uspořádání pracovní doby či úvazku, sdílení informací, komunikace s rodiči během rodičovské dovolené apod. Slaďování není jen otázkou žen a péče o děti, týká se i péče o blízké osoby, slaďování zájmů např. sportovních aktivit, péče o zvíře, studium při zaměstnání atd. Týká se přístupu zaměstnanců/kyň k pracovnímu a osobnímu životu a strategií a politik zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům/kyním. Řešením je např. zavádění netradičních forem práce (flexibilní práce, zkrácená pracovní doba, pohyblivá pracovní doba, práce z domova…) a poskytování zaměstnaneckých výhod.

Stejná odměna za práci stejné hodnoty (rovné odměňování)

Stejná odměna za práci, které je připisována stejná hodnota bez diskriminace podle pohlaví nebo stavu, a to ve vztahu ke všem aspektům odměny a platových podmínek (včetně zaměstnaneckých benefitů a funkčních požitků).

Sufražetka

Bojovnice za politická práva žen, zejména za rozšíření všeobecného hlasovacího práva i na ženy.

Š

Šovinismus

Označuje víru v nadřazenost jedné sociální skupiny nad druhou, například jednoho národa nad druhým nebo jednoho pohlaví nad druhým.

T

Transgender

Osoba, která překročila/překračuje hranice biologického pohlaví: nemusí ale nutně podstoupit chirurgickou nebo jinou změnu pohlaví.

Transsexualita

Lékařský termín pro stav dlouhodobého nesouladu mezi vlastním biologickým pohlavím a pocity příslušnosti k pohlaví odlišnému. Transsexualita často ústí ve snahu změnit své biologické pohlaví.

Transvestitismus

Lékařský termín pro převlékání se do šatů opačného pohlaví, může se týkat jak mužů, tak žen.

V

Viktimizace

Termín viktimizace pochází z kriminologické psychologie. Viktimizace je proces, v němž se potenciální oběť stává obětí skutečnou. Rozlišují se různá stadia. Primární viktimizace je traumatická zkušenost (např. znásilnění). Jedná se o přímou újmu způsobenou pachatelem oběti. Sekundární viktimizace zahrnuje druhotné poškozování oběti, které je zapříčiněno necitlivým či negativním přístupem k oběti. Zdrojem sekundární viktimizace jsou reakce blízkých osob, jednání úřadů, institucí či médií s obětí. Terciární viktimizace označuje neschopnost oběti vyrovnat se s traumatickou zkušeností.

Z

Znásilnění

Podle trestního zákona dochází ke znásilnění tehdy, jestliže jedna osoba dosáhne za použití násilí (nebo pod pohrůžkou jeho použití) pohlavního styku (vaginálního, orálního, análního) s druhou osobou. Trestného činu znásilnění se však pachatel může dopustit i tím, že zneužije bezbrannosti oběti. Bezbranností rozumíme stav, ve kterém oběť není schopna projevit svou vůli a klást odpor – např. bezvědomí, opilost, hluboký spánek, nemoc, mentální nedostatečnost. Problémem právní definice je, že dostatečně nereflektuje sociální a interpersonální tlaky, které působí dlouhodobě a intenzivně na psychiku oběti (vztahové násilí). Jejich prožívání je obdobně intenzivní a mocné jako pohrůžka bezprostředního násilí. Nastávají pak situace, kdy se oběť neodváží projevit odpor, který by byl právně zachytitelný, protože má strach o zdraví/život anebo má strach z odhalení (např. ve vedlejší místnosti jsou děti). Sex se děje bez souhlasu a násilně, ale také bez možnosti jak tuto skutečnost dokázat – s ohledem na faktické důkazy anebo vnímavost kompetentních osob. Fenomén znásilnění je tabuizován a opředen řadou mýtů a stereotypů, které komplikují nastolení tohoto problému na úroveň celospolečenských témat.

Zdroje

• Gender Management – http://management.gendernora.cz
• Žába na prameni – www.zabanaprameni.cz
• Proequality – www.proequality.cz
• www.wikipedia.cz
• Rovné příležitosti v pedagogické praxi - www.rppp.cz
• Slovník cizích slov - http://slovnik-cizich-slov.abz.cz
• Nesehnutí - www.nesehnuti.cz
• Gender, rovné příležitosti, výzkum – www.genderonline.cz
• Homofobie v žákovských kolektivech / Smetáčková, I., Braun, R.(2009). Úřad vlády ČR. Ke stažení: http://www.stud.cz/homofobie-v-zakovskych-kolektivech/
• Kultura genderově vyváženého vyjadřování
• Sociologický slovník / Jan Jandourek. -- 2. vyd. -- Praha : Portál, 2007. -- 288 s.
• Ženy, muži a společnost / Claire M. Renzetti ; Curran, Daniel J. ; z angličtiny přeložil Lukáš Gjurič ... [et al.]. -- 1. vyd. -- Praha : Karolinum, 2003
• Vytoužená minulost / Leila J. Rupp. -- 1. vyd. -- Praha : One Woman Press, 2002. -- 275 s.
• Pohlaví, gender a společnost / Ann Oakleyová ; z angl. orig. přeložili  Milena Poláčková a Martin Poláček ; předmluva Marie Čermáková. -- 1. vyd. -- Praha : Portál