[ 8.1.2016, Alena Červenková ]

Novela školského zákona, která by nárok dětí na místo ve školce upravovala, bude ve sněmovně projednávána 14. 1. tohoto roku. Bohužel místo o nároku se v ní mluví pouze o přednostním umístění čtyřletých, a následně i tříletých dětí, do naplnění kapacity školek. Matky vracející se po rodičovské na trh práce tak zůstanou ve stejné nejistotě, jako tomu je doposud.

Podle Hany Haškové z Odborné komise pro rodinnou politiku MPSV jde o zbytečně promarněnou šanci. Kvalitní, časově a finančně dostupné služby předškolní péče a vzdělávání jsou předpokladem plnohodnotného začlenění rodičů na trh práce, slaďování pracovního a rodinného života, a přispívají ke snižování diskriminace žen na trhu práce v souvislosti s mateřstvím. 

„Rodičovská se v ČR čerpá v nejdelším časovém rozsahu v EU a rodičovský příspěvek je zároveň ve velmi nízké částce. Dostupná data o čerpání rodičovské dovolené a příspěvku naznačují, že rodiče často čerpají čtyřletou variantu příspěvku  právě proto, že nemohou počítat s umístněním dítěte do veřejného předškolního zařízení,“ dodává Helena Skálová z Gender Studies, o.p.s..

Dlouhá rodičovská a s ní spojený výpadek z trhu práce má negativní vliv na ekonomickou situaci rodin. Rodiče, zejména matky, se po dlouhé pauze jen s obtížemi vracejí na pracovní trh. Jsou ve dvojnásobné míře vystaveny riziku nezaměstnanosti a oproti otcům se výrazně propadá výše jejich platu. Tato negativa spojená s mateřstvím už během ekonomicky produktivního období ženy nevyrovnají a v důchodovém věku tak jsou více ohroženy chudobou – dvojnásobně ve srovnání s mužskou populací. „Místa ve školkách mohou přispět ke zlepšení ekonomické situace rodin. Matky podle našich výzkumů mají chuť se do práce vracet dříve a díky tomu s menšími obtížemi,“ shrnuje Helena Skálová.

„Česká republika má v současné době jedinečnou příležitost zavést právní nárok na místo v předškolním zařízení hned z několika důvodů. Podle demografických prognóz nelze očekávat růst, ale spíše zachování a následné snížení počtu nově narozených dětí s mírně rostoucím věkem matky,“ říká socioložka Hana Hašková.  A méně dětí nemusí vést k redukci služeb, ale k jejich zkvalitnění skrze snížení vysokého počtu dětí na jednu pečovatelskou osobu, učitelku či učitele.

„Investice do kvalitních služeb předškolní péče a vzdělávání je totiž nutné nahlížet i v souvislostech dlouhodobých investic do lidského kapitálu dětí. Mezinárodní studie prokazují pozitivní vliv kvalitních programů předškolní péče a vzdělávání na rozvoj dětí, a to především těch ze znevýhodněného prostředí,“ dodává Hana Hašková. Nárok na místo ve školce navíc neznamená pro systém finanční zátěž, naopak by přinesl mnohé výhody. „Díky zvýšení zaměstnanosti matek malých dětí stát ušetří, jelikož ekonomicky aktivní rodiče budou přispívat do systémů zdravotního a sociálního pojištění. Nezanedbatelnou částku odvedou také na daních, ať už přímých, či nepřímých,“ uvádí Helena Skálová.   

Dřívější návrat rodičů na trh práce tak má pozitivní dopady nejen na zachování jejich profesních kompetencí, ale dochází tak i k dalšímu hospodářskému růstu díky využití potenciálu veškerého obyvatelstva. Již nyní tvoří ženy většinu všech absolvujících vysokých škol. Bez možnosti zajistit péči o děti však investice do jejich potenciálu zůstává nevyužita.