Analýza v tomto článku vychází z pěti skupinových diskuzí s celkem 29 matkami malých dětí, které jsme provedly v roce 2015. Tři z těchto diskuzí byly zaměřené na nejisté typy práce (termínované pracovní smlouvy, dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr) a dvě diskuse byly zaměřené konkrétně na samostatnou výdělečnou činnost a její roli v životě matek malých dětí.

Jistota pravidelného příjmu, placená dovolená a nemocenská, flexibilita a autonomie v práci,  možnost uplatnění vlastní kreativity a pocit naplnění z odvedené práce – to byly konkrétní výhody zaměstnaneckého poměru, které matky malých dětí považovaly za důležité. Pokud by bylo možné nalézt takové zaměstnání, které by tyto výhody poskytovalo, matky malých dětí by zřejmě preferovaly zaměstnanecký poměr před samostatným podnikáním.

Zaměstnání na živnostenský list je typem prekérní práce, se kterým se stále častěji setkáváme u matek malých dětí. Vyznačuje se dlouhodobou nejistotou práce i výdělku i finanční a administrativní zátěží, která leží na dané podnikající osobě. Jako významnou finanční zátěž vnímají matky malých dětí se statusem OSVČ nutnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění i na úplném začátku podnikání, kdy se teprve snaží osamostatnit. Představuje to náklad minimálně zhruba 4 tisíce Kč za měsíc, které musí sebezaměstnávající osoba začít vydávat na zálohy na pojištění v situaci, kdy nevydělává ještě téměř nebo vůbec nic. Tato podmínka tak část žen od vstupu do podnikání odrazuje, jak to ukazuje příklad vysokoškolačky Zoe: „Ano, i to jsem měla, nápad, že začnu podnikat, ale z toho jsem brzo vycouvala, protože jsem zjistila, že sociální a zdravotní mi měsíčně hodí cca 4 tisíce. Když rozjíždím firmu, tak já rozhodně 4 tisíce ani nevydělám. Takže ne. …když si rozjíždím podnik, tak kde já vezmu čtyři tisíce měsíčně, abych to zaplatila?... Ještě ke všemu po mateřský, tak to už vůbec.“ (Zoe, 42, VŠ, 2 děti: 5, 3 roky)

Vysokoškolačka Nela se do podnikání ve zdravotních službách pustila, ale ukazuje, že nutnost platit zálohy významně přispívá k tomu, že tato její činnost je v podstatě nevýdělečná. „… mně ty zálohy přijdou jako totálně likvidační pro malého živnostníka. Já fakt to dělám jenom za podpory muže a rozhodně to není výdělečný v mém případě. Já jsem jako úplná socka.“ (Nela, 35, VŠ, 1 dítě: 4 roky, těhotná)

Matky malých dětí, které zatím ještě jsou na rodičovské dovolené, v rámci které mají sociální a zdravotní pojištění pokryto, se shodly na tom, že jejich situace jim umožnila soukromě podnikat. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění nemusí platit ten, kdo současně s podnikáním pobírá rodičovský příspěvek. Pro začátek podnikání je tedy výhodné rodičovský příspěvek pobírat, nezáleží však na tom, zda je rodič na rodičovské dovolené, a zvolit přitom co nejdelší období jeho pobírání. Toto období tedy představuje příležitost vyzkoušet sebezaměstnání a rozhodnout se, zda bude možné v tom po skončení rodičovské pokračovat.

Nicméně dokonce, i když je žena schopna platit tyto minimální zálohy dlouhodobě, znamená to, že se tato minimální výše záloh promítne v budoucnu do výše jejího důchodu, který pak bude velmi nízký. Toto téma se ukázalo v diskusích jako velmi významné a negativně vnímané. Respondentky se shodují na tom, že se nebudou moci v důchodu spolehnout na příjem od státu a vyrovnávají se s tím různým způsobem. Jarmila reprezentuje strategii nezávislosti na státu a řešení v rámci rodiny, když říká: „My nic jako důchod mít nebudeme, takže jako tohle vůbec neřeším. My jsme generace, která něco jako důchodový zabezpečení bude mít, pokud si na to sama našetří, respektive vychová děti tak, aby se o člověka postaraly až bude nemohoucí a starý atd. Proto je dobrý jich mít hodně, třeba to aspoň u jednoho vyjde..“ (Jarmila, 35, VŠ, 3 děti: 3, 4, 5 let, těhotná) Nela reprezentuje strategii spoléhání se na vlastní síly, přičemž ale nemá příliš důvodů k odhodlání a optimistickému pohledu do budoucna: „Mě to teda trochu jako straší, musím říct, právě proto, že se mi nedaří vydělat dost peněz, přestože mám pocit, že se dost snažím. Tak si něco spořím, nějak i spoléhám na svého muže, ale furt spoléhám na to, že budu prostě pracovat. Že se snažím i dál vzdělávat a nějak jako směřovat k něčemu, co mě bude moct živit i v důchodovém věku.“ (Nela, 35, VŠ, 1 dítě: 4 roky, těhotná) Podobně jako Nela i další podnikatelky vyjadřovaly obavy do budoucna, které vycházely z hodnocení vlastní současné situace jako velmi nejisté, zejména z hlediska nejistoty výdělku.

Finanční zátěž v podobě záloh na sociální a zdravotní pojištění, které musí matky malých dětí platit v začátcích samostatné výdělečné činnosti, jež je v té době téměř nevýdělečná, významně ztěžují rozjezd podnikání a mohou ženy od vstupu do něj přímo odrazovat. Samostatně výdělečné matky malých dětí jsou si také velmi dobře vědomy toho, že  pravidelné placení záloh v minimální výši, které i tak je pro ně finanční zátěží, zároveň  zakládá budoucí velmi nízký důchod a proto je pro ně tato povinnost v souvislosti se vstupem do podnikání odrazující.