Ženy-matky s malými dětmi také pracují méně, a to jak v podobě snížené míry participace na trhu práce, tak i nižším počtem odpracovaných hodin ve srovnání s muži-otci malých dětí. Přitom řada sociologických studií ukazuje, že většina českých žen má zájem na trhu práce participovat. Dokládají to i údaje o pracovní participaci žen bez dětí a žen s dospělými dětmi, která se blíží participaci mužů.

Uvedené rozdíly souvisí s dlouhou rodičovskou, která se řadí k nejdelším a nejštědřejším na světě, ale také s nedostatkem zařízení péče o malé děti, s nastavením daňově-dávkového systému a s přetrvávajícími společenskými normami. V souvislosti s dlouhou absencí na trhu práce spojenou s výchovou dětí dochází k zastarávání lidského kapitálu matek, snížení investic do lidského kapitálu a také ke ztrátě osobních kontaktů. Kvantitativní analýza dat SILC v této studii odhaluje statisticky významný negativní vztah mezi dobou strávenou na mateřské a rodičovské dovolené a výší mzdy: každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta.  

V souvislosti s výše uvedeným hraje roli i to, že po roce 1989 v Česku de facto zanikla rozvinutá síť jeslí, které představovaly finančně přijatelnou formu institucionální péče o nejmladší děti. Nedostatečná nabídka míst v kvalitních zařízeních péče o malé děti v kombinaci s nízkou nabídkou flexibilních forem zaměstnání ze strany zaměstnavatelů, dlouhou rodičovskou a nastavením daňově-dávkového systému ženám příliš komplikuje skloubení rodinného života a péče o děti s účastí na trhu práce a pracovní kariérou. To pak ovlivňuje nejen pracovní úsilí a odpracovanou dobu, ale také zvyšuje koncentraci žen v méně placených zaměstnáních.

Z nedávných statistik vyplývá, že mladší generace českých žen dosahují vyšší úrovně vzdělání nežli muži, a tak představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly. Nízká pracovní participace matek na trhu práce představuje nejen ušlé příjmy veřejných rozpočtů ve formě daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Dlouhá doba strávená mimo trh práce v souvislosti s narozením dítěte a povinnosti spojené s péčí snižuje i jejich uspokojení ze života a snižuje životní úroveň rodin. Současný systém pravděpodobně i negativně působí na samotnou ochotu žen děti mít, což možná přispívá k velmi nízké fertilitě v ČR. Toto je však téma na další velkou studii.

Více informací lze získat v publikaci: Pytliková, M. 2015. „Rozdíly ve výši výdělků ve vztahu k mateřství  a dítěti v rodině. IDEA studie č. 11-2015.
Dostupné v elektronické verzi zde.