V této rubrice zpravodaje vám představujeme, s jakými případy se v právní poradně Gender Studies nejčastěji setkáváme. Vybrali jsme témata, která se mezi jednotlivými dotazy objevují opakovaně. Ilustrační dotazy doprovází i přehledně zpracované odpovědi. Následující dotaz se týká náborové inzerce.

Nakladatelství wo-men vydává v českém překladu knihu australské spisovatelky a feministické nakladatelky Susan Hawthorne Bibliodiverzita: Manifest nezávislé nakladatelky. 

Odkud získáváme představu o tom, jak hospodařili před více než sedmdesáti lety němečtí horalové a horalky? Hlavním zdrojem jsou původní obyvatelé sami. Po nuceném vysídlení se mnozí z nich v nové zemi, zejména ve Spolkové republice Německo (v tzv. západním Německu) organizovali, v psaných vzpomínkách se vraceli ke svým rodištím. Jiní sbírali vzpomínky druhých a zpracovávali je v ucelené příběhy jednotlivých lokalit. Další financovali a redakčně organizovali vysídlenecké časopisy a knihy druhých vydávali. S některými, samozřejmě s již mnohem větším časovým odstupem, tj. v posledních letech, jsem dělala rozhovory já a mnoho dalších badatelů a badatelek.

V tradiční zemědělské usedlosti existovala dělba práce podle pohlaví a vhodnosti jednotlivých činností pro muže a ženu. Důležitými aspekty tu byly tělesná síla muže a mateřství ženy. Ženy měly na starosti drůbež, prodej vajec a drůbežího masa byl jejich výdělkem. Další ženskou prací bylo krmení a dojení krav, seno na krmení ale naváželi do stáje muži. Úkolem ženy byla také příprava žrádla pro prasata. Na poli ženy pracovaly při žních a při některých jarních pracích. Samozřejmě vařily, často ještě pekly chleba, stloukaly máslo, staraly se o správné uložení zásob. V zemědělství byla jejich práce nezastupitelná a vážená. Hospodáři byli ale muži.

Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR uspořádalo v polovině června celodenní workshop pro odbornou i laickou veřejnost k jednomu z nejvážnějších případů porušování lidských práv v Evropě v novodobé historii: "Nucené sterilizace romských žen v českém (československém) a evropském kontextu: minulost a současnost".

V lesích na území po celé České republice pracují stovky revírníků a pro někoho možná překvapivě jsou mezi nimi i ženy. O tom, co toto povolání obnáší, jaká mohou být specifika práce revírnic v této profesi s tradičně vysokou převahou mužů i o sexismu v lesnictví, je následující rozhovor s revírnicí Marií (26 let).

Když jsme se na redakční schůzce k tomuto číslu Zpravodaje shodli na tom, že jeho tématem bude vztah genderu ke krajině, půdě, či městu, asociovalo mi to jednu z feministických teorií výkladu patriarchátu. Tato teorie vychází z přirovnání vztahu ženy a muže k hierarchickému vztahu přírody a kultury, přičemž ženy jsou asociovány s přírodou. Zároveň jsem si uvědomila, že není zásadní hledat argumenty potvrzující nebo vyvracející takovou teorii, ale spíše je zajímavé zaměřit se na to kdo a v jakém kontextu ji používá.

Nedávno jsem znovu, a s gustem, sledoval český seriál Sňatky z rozumu, kde v jednom z dílů soudní rada Vácha říká na adresu svých dvou neprovdaných dcer, které oslovuje pejorativně „přeslice“, toto: „Je na světě něco zbytečnějšího než stará panna? I tahle rozvrzaná židle je k něčemu dobrá, člověk si na ni sedne a odpočine si. Ale k čemu je stará panna? Holka, která není nikomu dost dobrá na to, aby si z ní udělal kuchařku, pradlenu a aby mu zahřívala postel.“ (Dobře) se vdát, postavit se na vlastní nohy (skrze muže), starat se o domácnost a porodit svému choti děti – ideálně syny – a skrze ně zajistit i vlastní zabezpečení v nemoci či stáří. Takový byl zájem většiny rodičů.

Ženy s hendikepem jsou v Gruzii často odsunuty na okraj společnosti. Nevědí o svých právech a leckdy je jim znemožněno pracovat. Česká pobočka mezinárodní organizace CARE, zaměřující se na boj s chudobou, podporuje jejich vzdělávání a zaměstnávání. CARE usiluje o to, aby ženy se zdravotním postižením měly v Gruzii stejné šance a příležitosti jako muži. Pro ženy se zdravotním postižením v regionech Samtredia, Abasha a Senaki v Gruzii zajišťuje lepší přístup k zaměstnání a vlastní výdělečné aktivitě.

Obě představované knihy se tentokrát týkají urbanismu a prostředí města. První z nich je odbornou publikací, která na základě výzkumné činnosti přináší zprávu o souvislostech genderu a urbanismu. Druhá kniha pak nabízí způsoby, jak stavět a přizpůsobovat města tak, aby poskytovala rovné možnosti využití pro všechny bez ohledu na pohlaví nebo jiné faktory.