V souvislosti s velkými historickými výročími občas médii proběhne zpráva, jak mladí lidé neznají vlastní historii, jak neví, co se stalo 17. listopadu, co v roce 1918. Tyto pouliční ankety bývají doplněné kritikou výuky dějepisu na školách. Rozšiřuje se však skupina osvícených vyučujících dějepisu, která mění zažitý způsob výuky a přiklání se k badatelskému způsobu představování historie. 

Přestože je nedostatek dívek v technických oborech často vykládán jako důsledek biologicky odlišných kognitivních schopností a zájmů chlapců a dívek, z výzkumů jasně vyplývá, že tomu tak není.

Tématem aktuálního čísla zpravodaje Rovné příležitosti v souvislostech je gender ve vzdělávání, téma široké a komplexní, které se dá nahlížet z mnoha různých směrů. Genderové stereotypy a nerovnosti se objevují jak v realizaci výchovy a vzdělávání, tak ale i v obsazích vyučovacích materiálů. V zrcadle dvou vln koronavirové epidemie pak snad ještě výrazněji než dříve vystupuje genderovanost samotné učitelské profese.

Oproti svému kolegovi, Josefu Vošmikovi, se domnívám, že prostředí vysokých škol stále není otevřenější k řešení tématu sexuálního obtěžování, především se obávám, že není připraveno ani ke krokům, které k řešení, z mého pohledu a zkušenosti, mohou fakticky vést.

Od června 2020 je opět v provozu bezplatná právní poradna Gender Studies, o.p.s..

S čím se na nás opravdu nejčastěji obracíte? 

Školy jsou uzavřené. Děti jsou opět doma, výuka probíhá distančně. Vedeme debaty o tom, kolik hodin denně online je pro děti zvládnutelné, diskutujeme, nakolik rozdílné podmínky dětí v rodině rozevírají nůžky, jak daleko jsme od ideálu rovnosti šancí a podmínek ke vzdělávání. Tato doba si žádá něco roztomilého.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery a teenagerky, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.

Celoživotní vzdělávání bývá často skloňovanou výzvou. Přesto vzdělávání dospělých, andragogika, nepatří mezi to hlavní, co se nám s tématem učení pojí. Ale i naše zkušenosti z Gender Studies ukazují, že vzdělávat se – zvláště v oblasti genderové rovnosti – je nezbytné v každém věku.

Nina Fárová se jako socioložka a postdoktorandka v NKC – gender a věda na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR podílí na několika výzkumných projektech zaměřených na vědu a výzkum. Absolvovala doktorské studium antropologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Je členkou Pracovní skupiny muži a rovnost žen a mužů (ÚV ČR), členkou Genderové expertní komory ČR a hodnotitelkou Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma maskulinity a mužů ve vzdělávání, kterému se věnuje ve svém výzkumu.

S jakousi „předběžnou opatrností“ se začíná v kontextu českého vysokého školství hovořit o tématu (sexuálního) obtěžování. Nikoliv snad v kruzích výzkumných či aktivistických, tam je to téma již dlouho, ale postupně i na konkrétních školách, na úrovni jejich vedení a snad i konkrétních pracovišť. Otázka, která však zatím stojí tak trochu opodál, jsou konsensuální osobní vztahy mezi vyučujícími a studujícími. Ať jde o vazby partnerské, milenecké či "pouhý" flirt, jedná se o témata, jež stojí z pohledu profesní etiky na velmi ostré hraně.