 |
Holky do ICT jsou logickým krokem
[ 30.11.2020, Markéta Štěpánová, Gender Studies, o.p.s
]
Za nízkým zájmem a v pozdějším věku i horšími výsledky v těchto oborech stojí genderové stereotypy, se kterými se dívky i chlapci setkávají v celé společnosti, významnou měrou ale hraje roli i vzdělávací proces a stereotypy na straně vyučujících, případně kariérních poradců a poradkyň. Volby studijních oborů dívek a chlapců souvisí s rozdílnými společenskými očekáváními a rolemi, které jsou s jednotlivými pohlavími spojovány mnohem více než s individuálními preferencemi jednotlivých dětí. Stále přetrvávající stereotyp ohledně vhodnosti technických oborů pro dívky („nemají na to hlavu“), s kterými následně souvisí i ochota dívek investovat energii do vzdělávání se v něčem, co jim není (biologicky) předurčeno vede k upadajícímu zájmu o předměty rozvíjející technické myšlení a logiku už v průběhu studia. Dívky se tak profesně odklání od řady povolání, která jsou na pracovním trhu žádaná a zároveň se potýkají s nedostatkem pracovních sil.
V celé Evropě je nedostatek ICT specialistů a specialistek, v ČR se jedná zhruba o 30 tisíc míst a trend se nijak nezlepšuje. Ve světle těchto skutečností se jeví jako logické neomezovat se v rekrutaci pouze na chlapce, ale naopak je vysoce smysluplná pobídka dívek k aktivní participaci na studiu ICT a STEAM oborů. (V roce 2018 bylo z celkového počtu 3469 absolventů a absolventek ICT oborů pouze 571 žen, tedy necelých 16,5 %, v evropském srovnání jsme na těch nejnižších místech v tabulkách.)
S tématem nedostatku dívek/žen v ICT oborech a povoláních souvisí všechny další překážky na pracovním trhu, kterým dívky/ženy čelí. Diskriminace na pracovním trhu při přijímacím řízení i v průběhu zaměstnání (přímá i nepřímá - zdánlivě neutrální zacházení, které v důsledku znevýhodňuje ženy - např. když se důležité schůzky odehrávají v čase, kdy většina žen nemůže, typicky např. v 18 hod, když už skončila škola/školka, ale děti ještě nespí). Dále se jedná o vysokou míru segregace pracovního trhu - horizontální (ženy jsou mnohem častěji zastoupeny v odvětvích, ve kterých je nižší úroveň mezd) i vertikální (do vedoucích pozic se častěji dostávají muži než ženy). To vše vede mimo jiné k Gender Pay Gapu (příjmové nerovnosti), která je v ČR aktuálně se svými 20,1 % třetí nejvyšší v Evropské unii. Podle ČSÚ z roku 2015 byl GPG v informačním a komunikačním odvětví dokonce 33 %, což je nejhorší číslo v celé EU. Stejné číslo potvrzuje i Evropská komise v roce 2017.
Jak ale probudit zájem dívek o technické obory, nebo možná ještě lépe, jak tento zájem nepotlačovat?
Základní princip směřuje ke všem dětem již na základní škole. Klíč je v podpoře genderově citlivého vzdělávání, odstraňování stereotypů o odlišných dovednostech dívek a chlapců. Za tímto účelem je vhodné vzdělávání vyučujících a kariérních poradců a poradkyň. Účinná je i podpora tohoto tématu při vzdělávání budoucích pedagogů a pedagožek.
Pokud se přesuneme více ke kariérní volbě, je vhodné představování ICT a technických oborů včetně možností budoucího uplatnění. Zdůrazňování různých rovin práce s ICT a jejich využití v různých odvětvích. Vyvarování se genderově stereotypního jazyka, používání příkladů, které reflektují žité zkušenosti dívek i chlapců.
V rámci předkládání vzorů mladým dívkám je důležité dbát na příklady žen, které v ICT oborech uspěly v minulosti nebo v nich působí. Funkční je zprostředkovat osobní kontakt se ženami, které se tomuto oboru věnují. Ty pak nejen že slouží jako vzory, ale zároveň napomáhají bourat stereotypní představy o ICT oborech, jako o tzv. mužských oborech.
A na závěr nikdy neuškodí zviditelňovat problematiku diskriminace na pracovním trhu, GPG, zavádění opatření na její eliminaci a podpora pozitivní akce jakožto nástroje pro zmírňování vertikální segregace.
Zdroje:
|
