Organizace PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu) shání vyučující druhého stupně ZŠ a SŠ (z celé ČR), kteří_ré by byli_y ochotní_y se účastnit výzkumu homofobie a transfobie na školách. Jednalo by se o zhruba půlhodinový rozhovor o zkušenostech s LGBT+ studujícími a jejich přijetím/nepřijetím, názorech na dané téma či potřebách vyučujících v této oblasti. Pokud by měl někdo zájem, nebo znáte někoho, kdo by mohl mít zájem, Kontaktujte Lada Hajdíková.

Už po desáté si letos 19. června připomeneme Den rovnosti žen a mužů. V letošním roce chceme upozornit na nerovnosti v kariéře mužů a žen a také na to, jaké dopady na finanční situaci žen a celých jejich rodin má mateřství.

Mateřská láska se často označuje jako nesexuální vztah mezi příbuznými. Rodina vždy představovala důležitou součást společnosti. Důležitost dobrých rodinných vztahů uznávaly již starověké židovské kultury. Britský psychiatr a pediatr John Bowlby zastával názor, že dítě mateřskou péči potřebuje. Na základě svých výzkumů ale tvrdil, že pečovatelkou a vychovatelkou může být jakákoli osoba, která se o dítě mateřsky stará, ne pouze ta, která ho porodila.

„Žila jsem v permanentním strachu, co s námi bude. Starosti tě neustále pronásledují, nemůžeš ani spát,“ popisuje svůj život matka dvou dětí v dokumentu Olgy Sommerové Samoživy. Stejně jako ostatní ženy a jeden muž, kteří ve snímku vystupují, vychovává děti sama, bez partnera. A stejně jako všichni ostatní se neustále pohybuje na tenké hranici mezi životem a přežíváním. Bez podpory expartnera a bez alimentů, bez podpory státu.

Lenka Klodová patří k výrazným tvářím české výtvarné scény již poměrně dlouhou dobu. Mezi tématy, kterým se ve své tvorbě věnuje, nechybí třeba ženská tělesnost, pornografie a mateřství, k nimž přistupuje velmi otevřeně, s kritickým přístupem, ale i s ironií a humorem. V poslední době byla její díla k vidění na retrospektivní výstavě umění ženských osobností 90. let Někdy v sukni v Galerii hlavního města Prahy nebo v galerii NOD v Roxy, kde měla samostatnou výstavu, na které zasadila striptýz do prostoru galerie. Dále se věnuje autorské tvorbě dětských hřišť a učí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Zlepšit možnost pracovního uplatnění žen ohrožených na trhu práce bylo cílem projektu Podnikavé ženy aneb Alternativní způsob řešení nezaměstnanosti žen v Jihočeském kraji. Zkušené ženy-podnikatelky předávaly své zkušenosti a cenné rady ženám, které s podnikáním začínaly v rámci mentoringu, který se stává v dnešní době jednou z nejefektivnějších aktivit na začátku podnikání.

Zálohované výživné je v řadě zemí účinnou metodou podpory neúplných rodin, u nás však zatím nebylo i přes řadu návrhů zavedeno. Sólo rodiče a jejich děti v ČR přitom patří ke skupinám nejvíce ohroženým chudobou, a to i když mají práci. Ani současné nastavení dávek sociální podpory není účinné v jejich vymanění se z chudoby. Za neplacením výživného je řada faktorů, a jedním z nich je i konflikt mezi bývalými partnery. 

Životní úroveň rodin sólo rodičů je dlouhodobě nižší než u rodin se dvěma rodiči. 31,3% rodin s jedním rodičem a závislými dětmi je ohroženo chudobou, oproti 6,8% rodin se dvěma dospělými a jedním dítětem a 8,9% rodin se dvěma dětmi (ČSÚ 2012). 25,3% domácností sólo rodičů má příjmy do 15 000 Kč. V čele rodiny s jedním rodičem přitom v 90% případů stojí žena.

Efektivní opatření ke slaďování pracovního a rodinného života jsou základním předpokladem zaměstnanosti zejména rodičů s malými dětmi či osob, které pečují o závislého člena či členku rodiny. Jde tedy především o vytvoření podmínek, které lidem umožní být ekonomicky aktivní v míře, kterou si sami s ohledem na své potřeby určí a která přispěje k jejich ekonomické soběstačnosti.