Propad v zaměstnanosti žen s dětmi nadále dosahuje alarmující výše v porovnání se zbytkem Evropy. A to navzdory tomu, že nezaměstnanost neustále klesá a s nedostatkem lidí se potýká velké množství podniků. Ty rozjíždějí náborové kampaně, lákají zaměstnance na nejrůznější benefity a hledají způsob, jak obsadit volná pracovní místa. Řešením, které se nabízí, je zaměstnat ženy s dětmi do 15 let. Těch, které aktivně hledají práci, je na trhu více než 30 000. Firmy to však stále neumí využít ke svému prospěchu. Toto zjištění mimo jiné vyplynulo z výzkumu, který EKS realizovala v červnu letošního roku.

Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D. je výzkumnou pracovnicí Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Mezi hlavní oblasti jejího profesního zájmu patří chování uživatelů a uživatelek na internetu ve vztahu k jejich bezpečnosti a právě na to jsme se ptali v rámci rozhovoru pro zpravodaj Rovné příležitosti v souvislostech.

Vztah feminismu, genderových studí a psychologie je tradičně velmi třaskavý. Nejčastěji podléhá kritice nedostatečné zohlednění ženské zkušenosti v psychologické teorii i praxi. Autorky následujících dvou publikací ale hledaly více než sporná místa. Zaměřily se i na to, co mají témata společného a jak vypadá vzájemná spolupráce těchto oborů. Obě knihy přináší jak teoretické zakotvení tématu, tak obsahově bohaté studie. Zatímco publikace Jiným hlasem je zaměřená především na americké prostředí, kniha Nesamozřejmé perspektivy nabízí čtenářstvu vhled i do evropské (české a norské) praxe.

V České republice každým rokem stoupá počet párů, které mají problémy s otěhotněním. Současná medicína nabízí možnost léčby metodami asistované reprodukce. Při diskusním večeru v Knihovně Gender Studies se budeme věnovat názorům veřejnosti na tuto problematiku, také prožívání pacientů a pacientek trpících neplodností nebo eticky sporným aspektům asistované reprodukce. Jak ovlivňuje neplodnost a její léčba muže a jak ženy? Jak na neplodnost pohlíží společnost? Jedná se v Česku o tabu? Jak se vyrovnávají páry se situací, kdy se početí nedaří? Jaká je pozice zdravotnického personálu? Liší se názory mužů a žen? A jsou rozdíly v pohledu na mužskou a ženskou neplodnost? Přijďte diskutovat nad otázkami spojenými s problematikou neplodnosti a její léčby.

Gender Studies zve na diskusní večer. Škola, školka, kroužky - jak velkou roli v procesu výchovy a vzdělávání hraje gender? Je škola otevřený prostor pro individuální přístup k dětem, nebo jsou stereotypy zakořeněné tak, že si mnohdy ani vyučující neuvědomí, že přistupují k holkám jinak než ke klukům? Kam až tento odlišný přístup sahá? Pojďme společně diskutovat o tom, jak vytvořit férovější prostředí a proč má smysl se o to snažit. Je lepší děti rozdělit podle pohlaví? Přinese jim to chráněný prostor, ve kterém se cítí lépe, nebo toto dělení jen akcentuje rozdíly bez nějakého přínosu?

Na jedné straně logický předpoklad, že s vypracovanými tělesnými křivkami se lépe sportuje, na druhé straně mnoho nadstavby v podobě líčení, účesů, estetiky dresů apod. Do toho tlak médií, komentáře veřejnosti ke vzhledu sportovkyň, nerovná měřítka pro ženy a muže. Ve sportu a zejména v disciplínách, jako je gymnastika nebo závodní tanec, je na vzhled a tělesnou váhu především žen a dívek stále vyvíjen velký tlak.

Sergej Polunin je jedním z nejnadanějších tanečníků současnosti. Jeho genialita je zároveň jeho prokletím. Za jeho slávou a úspěchem stojí nejen talent, dril, oddanost a vytrvalost, ale i obětované dětství, rozpad rodiny a osamocení. Dokument Stevena Cantora Dancer sleduje Poluninův životní příběh od jeho začátků na Ukrajině, přes historický úspěch v Londýně, kdy se stal nejmladším sólistou Královského baletu, až po jeho rozhodnutí na konci svých psychických sil balet zcela opustit.

Pokládám si otázku, zda emancipace žen je obecný problém. Zda má sport jako specifický sociální element ve svém poli aktivit k emancipaci žen přispět. Myslím, že ano, a to nejen aktivní účastí žen na světových sportovních akcích, olympijských hrách, ale v celém průřezu možností, které sport nabízí, jak aktivním sportovkyním, tak ženám sportujícím na rekreační úrovni, ženám v řídících pozicích ve sportu, matkám s dětmi, všem, kteří jsou ochotni se zúčastnit či jen naslouchat.

Obě představované knihy postihují řadu velkých témat, o kterých se v kontextu sportu v současnosti hovoří. Fyzické možnosti žen a mužů, snášenlivost k bolesti, prožívání aktivního sportu, rovné genderové zastoupení v managementu sportu i pojetí mužství a ženství. Čísla, případové studie i osobní zkušenosti dělají z obou publikací hodnotné informační prameny a zajímavé čtení, pro každého, koho sport zajímá a má chuť dozvědět se o ženách a mužích ve sportu něco víc.