[ 21.11.2017, Michaela Chržová, Gender Studies o.p.s. ]

Jaký je podle výzkumů dopad internetu na duševní vývoj dětí a mládeže, případně na duševní vývoj dívek a chlapců?

Každý typ online rizika má specifický dopad na psychiku dítěte, něco jiného je, když se dítě stane obětí kyberšikany, sexuálního zneužívání, nebo když zhlédne pornografický obsah. U té pornografie a jejích účinků je potřeba zohlednit, v jaké míře ji sleduje, jaký obsah, co u ní prožívá a jak je hodnocena.

Internet je velmi často spojován se snadným přístupem k pornografickým materiálům, zejména v případě dětí. Jaká jsou hlavní rizika předčasného či nadměrného vystavování pornografickému obsahu s ohledem na další psychosociální vývoj a partnerské soužití v dospělosti?

Dopady sledování pornografie jsou nejvýraznější u dospívajících chlapců, kteří ji sledují nejvíce. To je potřeba prvně zmínit. Sledování pornografie byla nejčastěji zkoumána ve vztahu k vnímání žen jako sexuálních objektů (což se ukazuje, že časté sledování pornografie k tomu vede), dále ve vztahu ke kognitivnímu zaujetí (jakási obsese sledovat tento typ obsahu, což se též potvrdilo), dále k časnějšímu sexuálnímu debutu (též potvrzeno), dále ve vztahu k nechráněnému sexu (tady jsou studie nejednoznačné).

Jaká by byla v tomto směru Vaše rada pro rodiče?

Zajímat se o to, co dítě na internetu dělá, vysvětlovat a probírat možná rizika, možné strategie, jak jim předcházet, nabízet stránky, které mohou navštívit, aktivity, do kterých se mohou zapojit apod. Je dobré si budovat pozici důvěrníka v případě maléru, aby mělo důvěru se na něj obrátit a hlavně včas.

Jaké jsou podle Vás v současnosti největší online hrozby pro muže a pro ženy, (jestliže se podle současných poznatků u žen a mužů nějak liší)?

Teď určitě překračuji meze své expertízy a domnívám se, že je to nedostatečná mediální gramotnost (minimálně kriticky číst a vyhodnocovat informace), zdá se mi, že pro zlepšení digitální gramotnosti se již něco dělá (viz kampaně CZ.NIC s R. Zachem), ale nenacházím nic podobného, co by napomáhalo k rozvoji mediální gramotnosti, přičemž preference internetu jako informačního zdroje před ostatními médii je patrná u všech, kdo používají internet.

Jaký mají tyto hrozby vliv na duševní zdraví žen a duševní zdraví mužů, pokud jsou podle Vašich zkušeností nějak genderově specifické?  

Opět záleží na typu online rizika, dopady kyberšikany či jiné agrese na psychosociální vývoj jedince budou dost podobné. Rozdíly ale čekejme třeba u sextingu, sdílení erotických autoportrétů je pro dívky rizikovější než pro chlapce, a to kvůli dvojímu metru. Zatímco dospívající dívka, která sextinguje, si koleduje o přízvisko lehké ženy, mladší dospívající chlapec může stejným chováním zvýšit si sebehodnocení či zlepšit sociální status v chlapecké skupině.

Je možné sledovat přímou souvislost rozvoje duševních poruch a chorob a používání internetu?

To jsou evergreen otázky. Odpověď je, že jak u koho, záleží na tom, jaké je psychosociální nastavení jedince a jak bude internet používat. Mé odpovědi na předchozí otázky poukazují na komplexnost faktorů, které umožňují to, aby dané médium, konkrétní online aktivita měla nějaký účinek.

Mnohdy se také setkáváme s pojmem kyberšikana. Jaké má dopady na náš každodenní život? Umějí lidé zasažení kyberšikanou tento problém řešit?

Neřešená kyberšikana má obrovské negativní dopady. Ať už šikana či kyberšikana se vyznačuje mocenskou nerovnováhou mezi agresorem a obětí, proto zákonitě nemůže oběť si sama vystačit s řešením tohoto problému. Je potřeba systémového řešení. Vzhledem ke skutečnosti, že kyberšikana se často pojí se školní šikanou, je pak nutné, aby v řešení figurovala i škola včetně ředitele či ředitelky této instituce. Konkrétní kroky, jak se s ní vypořádat, jsou dobře popsány v příručce, která vyšla i v češtině. Bylo by dobré o ní vědět.

Liší se zkušenosti a postoje mužů a žen ke kyberšikaně?

Ohledně postojů, na to nedokážu odpovědět. Myslím, že dotaz, zda se liší zkušenosti s kyberšikanou dle pohlaví je zavádějící ve smyslu, že se jedná o bolestnou zkušenost.  Dokonce i její řešení není nijak genderově specifické. A je jedno, jestli jí čelí muž či žena… Pokud myslíte genderové rozdíly v prevalenci, tady nemáme jednoznačné výsledky.

Je možné sledovat i pozitivní dopady internetu na duševní zdraví žen a mužů? (dostupnost informací, podpůrné skupiny, online krizová intervence apod.) Jsou to častěji muži nebo ženy, kdo hledá pomoc v online prostředí?

Například u sledování online pornografie se ukazuje, že konzumuje-li společně partnerská dvojice tento obsah, pak je u nich vysoká míra sexuální spokojenosti. Ad druhá otázka, teď provádíme studii, kde mapujeme výskyt a podobu sexuálně zaměřených dotazů, které mají lidé v pozdním věku. Uvidíme, kdo častěji konzultuje sexuální život v online prostředí.

Bylo by např. možné využít internet i jako prevenci duševních chorob a poruch, tedy jaké nástroj pozitivního rozvoje naší psychické pohody?

Přiznám se, že nejsem expertka na tuto oblast. Jen mohu dodat, že se setkávám s trendem, kdy se už testuje účinnost různých typů online terapie. Pokud se nemýlím, to asi bylo myšleno touto otázkou. Co se týká prevence, příčiny mnoha nemocí jsou komplexní, není jasné, jaké nemoci myslíte, za některé si člověk ani nemůže, jinak psychohygiena (duševní hygiena) je dobrým prostředkem, jak si udržovat duševní zdraví, ovšem nemám znalosti, jak internet či aplikace přispívají k duševnímu zdraví, či zda jsou účinné.