Feministické město je městem rovných příležitostí: férově sdílené, vyhovující potřebám a omezením různých skupin osob, bezpečné a pohodlně obyvatelné pro všechny. Ve výběru z Knihovny Jiřiny Šiklové jsme proto zohlednily*i nejen hledisko urbanismu a designu, ale také gender mainstreamingu, zastoupení marginalizovaných skupin v městské historii nebo roli žen v architektuře.

Barbora Herrera Castro je instruktorka Moderní sebeobrany. Pracovala na lince bezpečí, kde získala výcvik v krizové intervenci. Díky tomu dokáže porozumět zkušenostem žen, které byly oběťmi násilí, a pomoci jim ošetřit prožité bolesti. Umí dát pořádnou ránu, ale především má silný hlas, kterým motivuje lidi, aby si chránili hranice. Barbora učí sebeobranu pro největší světové firmy, ale duší je aktivistka. Proto učí jako dobrovolnice ženy bez domova, lidi se znevýhodněním, přeživší a oběti násilí. Její činnost v Moderní sebeobraně oslovila již řadu žen, ze kterých se staly a stávají lektorky. S Bárou se známe právě z kurzů Moderní sebeobrany a navzájem se vždy inspirujeme a povzbuzujeme. Možná osloví i vás.

České ženské hnutí během své historie zanechalo v Praze celou řadu stop, které sice nenápadně, ale celkem důsledně maže a zakrývá patriarchální nastavení společnosti a historiografie. V Gender Studies nás baví pátrat po feministickém odkazu našich předchůdkyň, a proto jsme se rozhodli*y svou zkušenost s objevováním práce významných žen přiblížit i širší veřejnosti. 

Podzim 2021 přinesl nejen krátké nadechnutí po prvních vlnách pandemie, ale také cestu osazenstva Gender Studies do švédského města Norrköping vzdáleného dvě hodiny rychlovlakem od Stockholmu. Při výstupu z vlaku na nás čekalo milé překvapení – ocitli jsme se přímo ve městě. Žádné složité tunely, žádné schody nahoru a dolů. Jednalo se o první znamení toho, že Norrköping přikládá velký význam přístupnosti veřejného prostoru. Další potěšující skutečností byly jasně vyznačené cesty pro pěší i cyklisty a cyklistky, které byly dokladem toho, že takové způsoby přepravy jsou upřednostňovány před dopravou automobilovou. Stočtyřicetitisícové město Norrköping tak uvedlo koncept gender mainstreamingu do praxe plánování městské dopravy.

V dalším díle rubriky Ze světa múz přinášíme dvě básně (Autobus a Letná) z pera romistky, básnířky a spisovatelky Renaty Berkyové.

Od malička nemám ráda maso, a tak pro mě nebyl problém stát se vegetariánkou. Od malička se mi dělá špatně v autě, tak pro mě nebyl problém se rozhodnout autem nejezdit, dokonce ho i vůbec nemít. Mám konkurenční výhodu v ekologicky udržitelném chování oproti většině lidí kolem mě. Dokonce jsme auto nekoupili ani když se nám narodily děti (a to se při jízdě v něm dělá špatně jen půlce rodiny). Jenže jak známo, planeta se nezachrání tím, že pár lidí se bude chovat na 100 % šetrně, ale tím, že hodně lidí ve svém chování změní alespoň něco. Jak tedy na to? A jak změnit svoje dopravní chování, když padáme do genderové pasti jako matky (rodiče), co se snaží stíhat milion věcí najednou, a auto nám v tom prostě pomáhá (nebo si to aspoň myslíme)?

V Galerii města Bratislavy právě probíhá výstava „Oslobodeny priestor“, která se snaží prolomit tradiční přístupy k plánování městského prostoru a otevřít diskuzi o genderové rovnosti. Odpovědi na otázky: „Kdo má vliv na plánování města?" a „Komu je město určeno?" se skrývají za záclonami, za nimiž nasloucháte příběhům československých architektek nebo odpočíváte v chill-out zóně s dětmi. Můžete o nich přemýšlet na polštářích a čtení o empatii, spravedlivých platech a potřebě naslouchat všem lidem na baldachýnech nad vaší hlavou. 

Srdečně vás zveme na další díl diskuzních večerů Úterky s Knihovnou Jiřiny Šiklové, tentokrát na téma dějin multikulturní Prahy a příběhů německy mluvících žen. Akci pořádáme ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha.

Srdečně zveme na další díl diskuzních večerů v rámci cyklu Úterky s Knihovnou Jiřiny Šiklové, tentokrát na téma: Romské spisovatelky v historii a současnosti.

[ Gender Studies, o.p.s.] -

Jedním z našich hlavních témat je mocenská hierarchie a s ní spojené sexuální násilí na českých vysokých školách. Zároveň jsme členskou organizací České asociace orální historie (COHA), která se na valné hromadě 15. 9. 2023 rozhodla zavřít oči před případem sexuálního násilí. Miroslava Vaňka, jehož nevhodné chování etická komise UK vyhodnotila jako v rozporu s Etickým kodexem UK, a se kterým ze stejného důvodu byla rozvázána spolupráce v dalších vzdělávacích institucích, COHA nejenže nezbavila členství, ale zároveň rozhodla, že zůstane nadále jejím čestným předsedou. Na tomto rozhodnutí ovšem nic čestného neshledáváme a sdílíme proto své stanovisko.