Představujeme vám básně od Pavly Jonssonové, které představila na workshopu Mé tělo mi nepatří 16.-18.11. na pražské FAMU. Pavla Jonssonová je genderová kulturní teoretička a performerka. Narodila se a žije v Praze (to je tam, kde se jednou zjeví Duch sám). Texty píše od roku 1980, nejdřív pro skupiny Plyn, Dybbuk a Zuby nehty, od roku 2000 pro vlastní projekty, momentálně Pavla Jonssonová Show. Starší texty vyšly ve sbírce Plyn, Dybbuk, Zuby nehty, Praha: Punc, 1992 a Zuby nehty: Poletíme, Praha: Maťa, 1998.

[ TakeBackTheTech] - Každá třetí žena na světě byla znásilněna. Pokud dnes naleznete v novinách článek týkající se znásilnění, vystřihněte ho. Zvlášť vystřihněte slova, která se vám zdají v této souvislosti problematická. Nalepte je na pohlednici, naskenujte a uveřejněte na stránce TakeBackTheTack společně s vaším komentářem a uvedením zdroje. Skončeme se sexistickým znázorňováním sexuálního násilí…

[ Půl na půl] - Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 žalovala v roce 2004 stát za to, že předseda soudu odmítl její žádost o kratší pracovní dobu z důvodu péče o dvě děti. Předseda soudu odůvodnil nevyhovění žádosti nedostatkem soudců na Obvodním soudu pro Prahu 2. České soudy od obecních po Nejvyšší soud daly společnosti jasný signál, že diskriminovat se vyplatí a co hůř, není na tom nic špatného.

[ Půl na půl] - Ekonomka makléřské společnosti podala žalobu na svého zaměstnavatele za platovou diskriminaci. Za pět let prý rozdíly mezi její příjmem a platem předchůdce - muže dosáhly bezmála 900.000 korun. Spor má zásadní právní význam, jelikož se jedná o jeden z prvních soudů, který se týkal diskriminace v odměňování. Nejvyšší soud mohl svým rozsudkem poskytnout návod soudům nižší instance, jak s podobnými spory zacházet. Navíc měl možnost přispět k výkladu stejné práce a práce stejné hodnoty. Nepodstatné rovněž nejsou rozsudky Evropského soudu, který se diskriminací v odměňování mnohokrát zabýval, a jehož judikáty mají precedenční funkci. O těchto judikátech by měli mít soudci Nejvyššího soudu přehled.

Intimní zpověď muže přestává být tabuizovanou záležitostí. Nejen na akademické půdě, ale i v médiích se začíná tematizovat maskulinita jakožto taková a objevují se koncepty nového mužství, aktivního otcovství ad. Na scénu přichází muž, který chce projevovat svoje city, aktivně se podílet na rodičovství a výchově dětí, muž, jenž touží překročit (svůj) stín genderově stereotypní mužské role. Ale jak? Divadelní představení Test.Ost.Er.On, které lze v českém kontextu zařadit mezi průlomové projekty, se pokouší na tuto nejednoduchou otázku nalézt odpověď.

Michaela Marksová-Tominová se dlouhodobě zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, otázkami ženských práv a rodinnou politikou. Na tato témata přednáší, publikuje články, vystupuje v médiích. V letech 1997-2004 pracovala jako ředitelka pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Poté byla do roku 2006 ředitelkou odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V květnu 2007 se stala předsedkyní občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti. Zde máte možnost vyjádřit se k jednotlivýcm článkům M. Tominové.

[ Půl na půl] - „Když je navržena nová iniciativa nebo investice, klademe si obvykle dvě otázky: jaké nám to přinese benefity a jak nám to pomůže ušetřit peníze? Věříme tomu, že podpora zaměstnaných ve slaďování práce a osobních zodpovědností není nějakou vágní záležitostí ve smyslu „je dobré to dělat“, ale smysluplným obchodním rozhodnutím“. (Les Richards, HR ředitel, Organon Irsko, zdroj: Fischer, 2000).

V rámci projektu Rovné šance 2007 nabízíme informační balíček s tématem celoživotního vzdělávání zasazeného do kontextu rovných příležitostí. Publikace nabízí informace o strategických dokumentech celoživotního vzdělávání, metodiku práce a příklady dobré praxe atd. Ke stažení ve formátu pdf zde.

”Dnem proti násilí na ženách” byl 25. listopad poprvé vyhlášen během kongresu latinsko-amerických a karibských ženských organizací v roce 1981 v Bogotě. Den měl být upomínkou na sestry Mirabelovy, brutálně zavražděné roku 1960 Truillovým režimem v Dominikánské republice.

Nové informační a komunikační technologie jsou jako jiné nástroje používány i zneužívány. Pornografie, sexuální obtěžování, špehování, týrání i obchod se ženami se bohužel stávají čím dál běžnějšími jevy i ve virtuálním prostoru. Podobně jako se mnoho žen necítí bezpečně na noční ulici, v opuštěném parku či nočním baru, hrozí nebezpečí, že i online prostory se postupně stanou pro ženy místem nehostinným. S cílem zabránit rozvoji sexuálně motivovaného násilí na internetu, který díky anonymitě, rychlosti přenosu i sdílení dat nejen replikuje a zintenzivňuje stávající formy násilí na ženách, ale umožňuje i vznik forem nových, byla na konci roku 2006 spuštěna mezinárodní kampaň Ochočte si technologie! (Take Back the Tech!).