"Facebook je komunita, kde lidé používají svoji autentickou identitu. Vyžadujeme, aby lidé uváděli své skutečné jméno, protože jen tak pak víte, s kým tu jste ve spojení. To nám pomáha zajistit bezpečnost komunity." Takto zní úvodní odstavec v sekci uživatelská jména na Facebooku.

Revenge Porn (heslo ve wiki, česky někdy též jako Pornopomsta) je označení aktivity kdy někdo získá choulostivé fotografie (nahé, polonahé, porno ale i třeba hodně sexuálně vyzývavé) a zveřejní je na Internetu. Nejčastěji se něco takového stane, pokud se ex-přítel či ex-přítelkyně (ex-partner) prostě rozhodnou pomstít bývalému čí bývalce. A protože určitě někde v mobilu, počítači či jinde mají něco použitelného, tak to použijí.

Astrid Kunze je ekonomka původem z Německa, působící v současnosti v Norsku. Na konferenci „Rozbít skleněný strop – podpora kariérního růstu žen“, která proběhla 12. listopadu v Praze, přednesla příspěvek týkající se srovnání genderových rozdílů v kariérním růstu a odměňování v Norsku a České republice. Její vystoupení bylo také příležitostí položit jí několik otázek.

Podoba rodiny v dnešní společnosti se v porovnání s dobami minulými výrazně změnila. Tato transformace ovlivňuje jednotlivce – muže i ženy a také společnost jako celek. Do politických diskusí, ekonomických i sociálních výzkumů se dostává téma genderu a feministický pohled na věc. Spojitost mezi genderem, prací a zaměstnaností je nezanedbatelná a je tvůrčím elementem sociálních vztahů. Tuto situaci představují, popisují a zkoumají následující publikace.

Debata o budoucnosti práce začala. Diskutuje se o ní ve firmách, v odborech a ve společnosti obecně s narůstající intenzitou. Centrem těchto diskuzí jsou fenomény, které postupně víc a víc pronikají do každodenního slovníku – digitalizace, globalizace, ale také demografické změny či proměny genderových rolí a rodinných vzorců. Tato debata společnost staví před řadu zásadních otázek: Jaká práce bude v budoucnosti považovaná za „dobrou práci“? Bude mít práce pro společnost stejný význam, jako je tomu v současnosti? Jak by mohly vypadat strategie uspořádání nového trhu práce? A jaké související změny budou muset nastat v sociálních strukturách? 

Česká spořitelna patří v posledních letech ke „stálicím“ v soutěži o ocenění Firma roku: rovné příležitosti. V roce 2008 získala zvláštní cenu poroty za dobrý start, v letech 2009 a 2011 se pak umístila na prvním místě a tento úspěch zopakovala i v letošním ročníku, který byl zacílen na podporu kariérního růstu žen. Je tedy patrné, že se jedná o organizaci, která se tématu genderové rovnosti věnuje dlouhodobě. 

Současné zastoupení žen ve vrcholových manažerských pozicích (v ČR 7,6 % ve vedení největších firem) je velmi nízké. Neodpovídá ani jejich zastoupení v populaci (51 %), ani jejich vzdělanosti (60 % všech absolvujících vysokých škol jsou ženy). Situace na evropské úrovni je sice o něco lepší, ale k rovnováze má stále velmi daleko. V průměru působí v představenstvech 300 největších evropských firem pouze necelých 10 % žen. A tento stav se mění jen hlemýždím tempem. 

Zásada rovných příležitostí je nedílnou součástí všech evropských strategií, Evropu 2020 nevyjímaje. Želízko do ohně však v této oblasti vložila i Evropská komise svou Strategií pro rovnost žen a mužů 2010-2015 a s ní souvisejícím návrhem v podobě kvót pro „nedostatečně zastoupená pohlaví“ ve vedení velkých firem. Zásah do dosud hájeného soukromého sektoru vyvolal velké diskuse a nemalou vlnu odporu. Nikdo se však moc nezabýval otázkou, zda ženy o takovouto formu podpory vlastně stojí a zda toto opatření bude pro cílevědomé ženy skutečně příležitostí, nebo spíše danajským darem.

Firma T-mobile Czech Republic získala v ocenění Firma roku: Rovné příležitosti v roce 2015 třetí místo. Oceněná byla zejména za přijatý závazek dosáhnout vyrovnanějšího zastoupení žen ve vyšším a středním managementu do konce letošního roku s konkrétním cílem dosáhnout 30 % žen. Firma závazek přijala v rámci Deutsche Telekom skupiny. T-mobile se snaží ženy ve vedení podporovat řadou dalších aktivit – mentoringu, koučování, stínování, interními školeními a dalšími programy. Důležitá je také poskytovaná možnost využívání flexibilních forem práce i na vyšších manažerských pozicích.

V loňském ročníku soutěže o ocenění Firma roku: rovné příležitosti se skupina RWE při své premiéře umístila na třetím místě, letos se posunula dokonce na místo druhé, a to především díky svým zcela konkrétním opatřením, kterými podporuje ženy v budování jejich kariéry.