Gender Studies, o.p.s. dokončila v roce 2018 genderové audity v osmi firmách a ve čtyřech institucích státní správy. Auditů bylo celkem 22, proběhly jak v Praze, tak na pobočkách, závodech a úřadech v regionech. Celkem se do procesu aktivně zapojilo 3.468 zaměstnanců a zaměstnankyň. Cílem genderového auditu je zkoumat nastavení personálních procesů a fungování firmy z pohledu rovných příležitostí žen a mužů.

Kdo se zapojil?!

Mezi auditovanými zaměstnavateli byly technologické, farmaceutické, energetické a výrobní firmy a společnosti poskytující poradenství. V rámci státní správy byly audity provedeny na jednom ministerstvu a ve třech úřadech plnících roli organizačních složek státu. Do kvantitativního šetření se zapojilo celkem 974 zaměstnanců a 967 zaměstnankyň soukromých firem a 907 žen a 620 mužů pracujících pro státní správu. Celkově pokrývá kvantitativní šetření názory 3.468 zaměstnaných. Šetření zahrnovalo osoby na vedoucích pozicích i řadové zaměstnané, zastoupeny byly všechny věkové kategorie, zjišťovali jsme také, zda respondenti a respondentky pečují o děti či jiné závislé osoby v rodině a zda jde o samoživitele či samoživitelky.

Hlavní zjištění

Názory žen a mužů se v šetření nejvíce rozcházely v otázce stejného výdělku za stejnou práci. Muži v soukromé sféře jsou o rovnosti v platech přesvědčeni nadpoloviční většinou (61 %), ženy se stejnou výpovědí souhlasí jen v 41 %. Zajímavé srovnání nabízí porovnání názorů mezi soukromou a státní sférou. Ve státní sféře muži o rovnosti platů nepochybují v 82 %, ženy v 59 % případů.

„Ze strany zaměstnavatelů často zazníval názor, že kvůli současné situaci na trhu práce nemohou najít nové lidi. Nabízelo by se, aby nabízeli třeba částečné úvazky těm zaměstnaným, kteří jsou v současné době na rodičovské nebo mateřské dovolené,“ uvádí auditorka Johana Jonáková. „Přesto nám z šetření vyšlo, že o udržování kontaktu zaměstnavatele s rodiči je přesvědčeno pouze 19 % žen a 12 % mužů a to bez ohledu na typ zaměstnavatele.“

Mezi nejčastěji využívané flexibilní formy práce patří v soukromé sféře pružná pracovní doba, kterou má 61 % dotázaných, a práce z domova (53 %). Rovněž ve státní správě vede pružná pracovní doba (využívá ji 89 %), která však patří mezi jedinou široce nabízenou formu flexibility. Velmi žádaná by byla práce z domova (stálo by o ní až 50 % dotazovaných), je však umožněna pouze necelým deseti procentům.

„Genderová nerovnost je reálný problém, který se netýká pouze žen, ale čelí mu i muži. Ti se s ním setkávají zejména v otázkách slaďování práce a soukromého života, a to zejména v přístupu k opatřením, která zaměstnavatelé poskytují apriori spíše ženám, zatímco u mužů stále očekávají, že budou v práci trávit mnohem více času“, komentuje zjištění z auditů Helena Skálová, ředitelka Gender Studies. Pouze jedna třetina mužů proto souhlasila s tím, že jim zaměstnavatel vychází vstříc v otázce slaďování práce a soukromého života. V případě žen byl souhlas výraznější a to zejména u zaměstnankyň státní správy (souhlasilo 45 % žen).

V případě zájmu o další informace se obracejte na Helenu Skálovou, helena.skalova@genderstudies.cz, tel. 777910933 nebo Johanu Jonákovou, Johana Jonáková, johana.jonakova@genderstudies.cz, tel. 776045777

Všech 21 anonymizovaných závěrečných zpráv genderových auditů je k dispozici na stránkách genderstudies.cz v sekci Aktivity.

Související linky:

Tisková zpráva ke stažení (.doc)
Infografika k tiskové zprávě ke stažení (.pdf)