|
|
|
Průměrný rozdíl v platech žen a mužů (tzv. Gender pay gap) je v České republice ve výši 22 %. Ženy vysokoškolačky pobírají v průměru téměř o 30 % menší plat než vysokoškoláci muži. Nejnižší plat oproti mužům mají ženy v době, kdy se po rodičovské vracejí do práce, děti jdou do školy a finanční nároky rodiny narostou. Platová nerovnost v produktivním věku má pak za následek mimo jiné i to, že osaměle žijící seniorky jsou dvakrát více ohroženy chudobou, nežli muži senioři. Také se Vám v tom něco nezdá fér?
[ 29.2.2016, Klára Cozlová, Gender Studies o.p.s. ]
Dnešní společnost podléhá mnohým stereotypům, kterým je třeba porozumět, aby bylo možné pracovat na jejich odbourávání. Dokonce i sami v sobě podvědomě některé představy živíme. Publikace, které představujeme v tomto článku, jsou čtivými a bohatými zdroji informací, jež mohou vést k pochopení různých předsudků, s nimiž se setkáváme v pracovním i soukromém životě každý den.
[ 29.2.2016, Michaela Chržová, Gender Studies, o.p.s. ]
V České republice mohou rodiče zůstat s dětmi na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte s garancí návratu do předešlého zaměstnání, bez garance návratu dokonce do čtyř let. Patříme tak k zemím s nejdelší rodičovskou dovolenou a dobou pobírání rodičovského příspěvku nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku.
[ 29.2.2016, Markéta Štěpánová, Gender Studies o.p.s. ]
[ Gender Studies, o. p. s.] - Letos je paleta příležitostí jak MDŽ slavit skutečně široká – v Praze je na výběr filmová produkce s následnou diskuzí, prezentace odborné studie, křest sborníku, mezinárodní seminář na téma rodinné politiky, poznávací vycházka na místa spojená s volebním právem žen či vyhlášení cen a anticen roku 2015 za výroky o ženách a mužích. V Brně se dá zavítat na debatu na akademické půdě a také za nevšedním kulturním zážitkem.
[ 29.2.2016, ]
Ekonomky Alena Bičáková a Klára Kalíšková, působící v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI, publikovaly v říjnu loňského roku analytickou studii s názvem Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce. Vytyčily si v ní za cíl zjistit, proč je nezaměstnanost českých matek nezletilých dětí znatelně vyšší, než je tomu u zbytku populace, jak k nezaměstnanosti žen s dětmi dochází a ve kterém období je riziko nezaměstnanosti pro matky nejvyšší.
[ 29.2.2016, Josef Vošmik, Gender Studies o.p.s. ]
Sólo matky představují skupinu žen, u kterých jsou negativní ekonomické dopady spojené s mateřstvím nejvíce markantní. Rodin v čele s matkou jako jediným rodičem přibývá, přičemž jejich životní úroveň je významně nižší než u rodin dvourodičovských (rozdíl se s časem prohlubuje). Řada těchto rodin čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Výživné na děti od rodiče, který s dětmi nežije a pečuje o ně v menší míře, je v ČR v průměru velmi nízké, navíc jen obtížně vymahatelné.
[ 29.2.2016, Radka Dudová, Sociologický ústav AV ČR ]
Prodloužené výběrové řízen na Ministerstvo vnitra ČR. Veškeré podmínky najdete v odkazu. Uzávěrka je 10.3. 2016.
[ 29.2.2016, ]
V boji za svá práva ušly ženy za poslední stovku let dlouhou cestu. Můžeme volit, chodit do práce a dokonce se i svobodně rozhodovat, zda budeme nebo nebudeme mít dítě. Zdálo by se tedy, že už „máme vyhráno“ a není důvod, proč si připomínat, nebo dokonce slavit Mezinárodní den žen. Je tomu ale skutečně tak? Je skutečně zbytečné hovořit o všem, co (nejen) ženské hnutí dokázalo? A proč je feminismus v dnešní době považován téměř za sprosté slovo?
[ 29.2.2016, Tereza Krobová ]
Uvažujete o tom, jak ve vaší organizaci posílit možnosti kariérního růstu žen? Zajímají vás fungující opatření, která byste mohli využít? Chcete se poučit z příkladů dobré praxe a seznámit se s kolegyněmi a kolegy, kteří řeší obdobné otázky ve svých společnostech? Máte zájem získat argumenty na podporu takových cílů a opatření? Pak právě pro vás je určen prakticky zaměřený workshop, který se bude konat již ve středu 9. března v brněnské Otevřené zahradě. Cílem setkání je předat účastníkům a účastnicím aktuální poznatky a přiblížit současné trendy, pokud jde o přístup žen (i mužů) k profesnímu uplatnění a růstu.
[ 29.2.2016, ]
Zhruba každá třetí žena ve věku, kdy obvykle mají malé děti (30 – 39 let) byla v roce 2014 nezaměstnaná. Počet samostatně podnikajících žen narostl v posledních zhruba pěti letech (2010 – 2014) o 22 200. Je zřejmé, že nezaměstnanost či přímé ohrožení nezaměstnaností ovlivňuje spolu s nízkou dostupností služeb péče o děti a nízkou nabídkou flexibilních a zkrácených pracovních úvazků velmi významně příležitosti i rozhodování matek malých dětí o jejich uplatnění na trhu práce.
[ 29.2.2016, Alena Křížková, Sociologický ústav AV ČR ]
|
|
|
|