Postavení žen ve válečných konfliktech je významným tématem současných genderových studií. První představovaná kniha Women and war autorské dvojice Kaufman a Williams zevrubně toto téma rozebírá a snaží se odpovědět na otázky související s postavením žen v období, které válečným konfliktům předchází, během války samotné a v období po ní. Druhá publikace Rámce války je dílem přední světové politické a feministické teoretičky Judith Butler, která v pěti esejích zkoumá téma vnímání lidských životů a jejich hodnoty ve válečných konfliktech.

10. května jsme v rámci cyklu diskusních přednášek na aktuální témata uspořádali setkání k otázce, která je z tohoto pohledu zatím spíše na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti, a tou jsou genderové aspekty náhradní (rodinné) péče.

Myšlenka nenásilí se výrazně prolíná oborem konfliktních studií prakticky od jeho zrodu. Jedna větev této společenskovědní disciplíny, která se zrodila po druhé světové válce, se ostatně etablovala pod názvem studia míru (peacestudies). Mírová studia si vytkla přímočarý a svrchovaně ambiciózní cíl: přispět výzkumnou činností k omezení a ideálně vymýcení ozbrojených konfliktů z mezistátních vztahů.

Přes deset let (1991-2002) pustošila Sierru Leone občanská válka. Vleklý konflikt, který rozpoutala povstalecká Revoluční sjednocená fronta, měl kořeny v celkové a hluboké krizi moderního sierraleonského státu, v dlouhých letech zneužívání moci politickými elitami a náčelníky. Vraždění a mrzačení civilistů, sexuální násilí, nucené odvody dětských vojáků, drancování měst a vesnic se stalo součástí života jejích obyvatel.

O krátký komentář na toto téma jsme pro účely červnového čísla zpravodaje poprosili mírovou aktivistku z německé Strany zelených, umělkyni a spisovatelku Gudrun Eickelberg.
 

Míla O’Sullivan je interní doktorandka na Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se postavením žen a genderovou problematikou v mezinárodní politice, zejména genderovým rozměrem míru a bezpečnosti v teorii a praxi mezinárodních vztahů. V rozhovoru jsme se soustředili na téma situace žen ve válečných konfliktech a postkonfliktních obdobích. Ženy jako vícenásobně stigmatizované a zasažené, ale stále většinou bez zásadní možnosti ovlivnit běh věcí, v důsledku toho i bezpečnost, životy a budoucnost svou i svých rodin, a bez přístupu k rozhodovacím procesům. A jak to lze změnit.

“Dávám dohromady tým Afričanů, aby pomohli Norům v nouzi”, hlásí do kamery jihoafrický rapper Breezy V, “podle mě je to stejně závažný problém jako chudoba, vždyť lidé nejsou lhostejní k hladovějícím, tak proč bychom my měli ignorovat lidi, kterým je zima, i omrzliny zabíjejí.” Následují záběry sněhových kalamit, lidí klouzajících po náledí a imaginární rapper apeluje na obyvatelstvo Afriky, aby splatilo Norsku dluh a poslalo jim své staré radiátory. Tak začíná video, které se v roce 2012, nedlouho před vánočními svátky, začalo virálně šířit internetem.

Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je součástí zahraniční politiky států, která přebírá odpovědnost za řešení globálních problémů a jejím hlavním cílem je omezování chudoby v rozvojových zemích. Jako nástroj zahraniční politiky však také přispívá k budování dobrých vztahů s rozvojovými zeměmi, pomáhá hájit bezpečnostní, ekonomické, environmentální i lidskoprávní zájmy států.

Jill Morgenthaler, jedna z prvních žen v americké armádě sepsala své zkušenosti s vedením lidí a tato její kniha právě vychází i v češtině pod názvem Nebojte se převzít velení. Lze ji číst jako klasickou příručku o tom, jak si osvojit top manažerské dovednosti, ale daleko zajímavější je sledovat postřehy ženy, která byla ambiciózní a dokázala se prosadit v prostředí, kde jí každý den dávali najevo, že tam nepatří.

V České republice jsou to především ženy, kdo pracují v oblasti služeb, prodeje, vzdělávání, administrativy a sociálních služeb. Muži naopak výrazně převažují ve stavebnictví, telekomunikacích, dopravě a strojírenství. Gender Studies společně s partnery ze zemí V4 zpracovala studii, kterou upozornila na to, že tato segregace má značné negativní dopady na celou společnost, protože omezuje ekonomický růst, ale také na ženy, které zpravidla vykonávají povolání, jež jsou méně prestižní a hůře placená.