Podle čeho si vybíráme budoucí profesi? Co sráží naše dětské sny z hvězdné výše na zem a někdy i někam hlouběji? Podle Lindy Gottfredson si už ve velmi nízkém věku mezi šestým a osmým rokem vytváříme mentální mapu povolání. Ta omezuje naši volbu a říká nám, jaká povolání jsou pro nás vhodná či prestižní a která nikoli. Jedním z vymezujících faktorů je gender – tedy co se hodí, abych dělala jako žena a co by naopak vypadalo opravdu divně. Tak třeba psycholožka nebo novinářka je pro ženu přijatelná práce, ale chirurgie je už viděna jako mužská profese.

Proč je zapotřebí genderově senzitivní mentoring v pomáhajících profesích? Jednoduše proto, že pomáhající profese jsou ukázkou feminizovaných odvětví, ve kterých zároveň působí všechny další genderově podmíněné fenomény segregovaného trhu práce. Setkáváme se s horizontální i vertikální genderovou segregací, efektem skleněného stropu a skleněného výtahu. A i zde existuje fenomén genderově podmíněného rozdílu v příjmech.

Tento text je sice o zkušenostech s mentoringem ve vědě, což je do značné míry specifické prostředí, nicméně jeho hlavní sdělení je přenositelné do jakékoli jiné oblasti trhu práce či vzdělávání, kde je výrazně méně žen než mužů ve vyšších pozicích.

 

Přínášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale šírší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave

Až do konce prosince se můžete seznámit s příběhem ženské emancipace v českých zemích. Přibližuje jej výstava Vlastním hlasem v Náprstkově muzeu. Její hlavní autorka Jitka Gelnarová v rozhovoru mluví o tom, proč jsme na první české aktivistky bojující za ženská práva téměř zapomněli a jaký dopad může mít takto zkreslená historická paměť na práva žen v 21. století.

 

 

V souvislosti s nedávným festivalem ženského filmu Remake, který se konal ve Franfurktu nad Mohanem ve dnech 26.11. až 1.12., jsme se sešly s Pavlou Frýdlovou, feministkou, spoluzakladatelkou Gender Studies, dokumentaristkou, autorkou a gestorkou mezinárodního projektu Paměť žen.

Gender Studies ve spolupráci se Step by Step ČR vydaly v červnu 2019 metodickou příručku Podpora rovnosti a rozmanitosti ve vzdělávání. Dvanáct ověřených metod pro rozvoj kolegiální spolupráce autorky Anny Babanové. Kniha nabízí vyučujícím na prvním stupni ZŠ prostředky, jak individuálně přistupovat k dětem, jak lépe odhalovat společenské předsudky při posuzování schopností a dovedností dětí a jak se navzájem s kolegy a kolegyněmi podporovat.

Tento text je sice o zkušenostech s mentoringem ve vědě, což je do značné míry specifické prostředí, nicméně jeho hlavní sdělení je přenositelné do jakékoli jiné oblasti trhu práce či vzdělávání, kde je výrazně méně žen než mužů ve vyšších pozicích.

Před lety přihlásila svou firmu soutěže o ocenění „Firma roku: rovné příležitosti“, které již řadu let pořádáme, ředitelka menší společnosti – dodejme, že tehdejší ročník byl věnován tématu podpory kariérního růstu žen. V materiálech, které jsme dostali za účelem zhodnocení úrovně dodržování a aktivního prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, v kontextu zmíněného kariérního růstu, s námi sdílela velmi osobní zkušenost, co jako mladá manažerka zažívala ve velké mezinárodní korporaci, v níž dříve působila.

Nové možnosti a inovace se nevyhýbají ani mentoringu. Rozvinout mentoring v pomáhajících profesích, konkrétně v oblasti sociální práce, pedagogiky a ošetřovatelství pomocí smíšených výukových metod, včetně online kurzu, se s důrazem na genderovou senzitivitu snažíme i my.