Letošní ročník soutěže Firma Roku: Rovné příležitosti byl zaměřen na problematiku slaďování pracovního a osobního života. Ve spolupráci se Svazem personalistů ČR a Unií zaměstnavatelských svazů jsme měly*i tu čest podílet se na jarním HR Congressu, který se odehrál 30. května v pražském kině Přítomnost a v jehož průběhu došlo k vyhlášení výsledků soutěže.

Naše zkušenosti

V posledních několika letech jsme realizovali tzv. genderový audit hned ve dvou velkých fakultních nemocnicích, navíc i v různých regionech České republiky. Nedílnou součástí takového auditního zhodnocení aktuálního stavu, podmínek a zkušeností dotazovaných zdravotnických populací, lékařky a lékaře nevyjímaje, je i oblast slaďování osobního a pracovního života, možností flexibilních forem práce a nastavení interních politik a procesů v těchto oblastech. Cíl takových opatření je jednoduchý - mít (a s ohledem na provozní podmínky zaměstnavatele) příležitost upravit (a průběžně upravovat) si místo, čas a také rozsah vykonávané práce v souladu s aktuální osobní, rodinnou či jinou situací, jelikož otázka slaďování (work-life balance) se zdaleka netýká jen rodičů (v tuzemské praxi zejména matek) dětí (předškolního věku).

[ Gender Studies, o.p.s.] -

Gender Studies, o.p.s. poskytuje bezplatnou právní poradnu již řadu let. Od ledna tohoto roku ji můžeme provozovat díky podpoře Úřadu vlády ČR. Poradna je určena především rodičům, kteří se potýkají s různými překážkami na trhu práce při návratu z rodičovské pauzy. 

[ Gender Studies, o.p.s.] -

Letošní ročník soutěže byl zaměřen na problematiku slaďování pracovního a osobního života. Ve spolupráci se Svazem personalistů ČR a Unií zaměstnavatelských svazů ČR jsme měly*i tu čest podílet se na jarním HR Congressu, který se odehrál 30. května v pražském kině Přítomnost a v jehož průběhu došlo k vyhlášení výsledků soutěže.Firma Roku: Rovné příležitosti

Výstava Praha feministická. Místa, kde se psala historie ukazuje pohled na dějiny Prahy skrze místa spojená s českým ženským hnutím a skrze příběhy žen, které nám v minulosti prošlapávaly cestu v oblastech, které nám již dnes přijdou samozřejmé. Ženy jako Karolina Světlá, Eliška Krásnohorská, Františka Plamínková, Karla Máchová, Albína Honzáková či Anna Rypáčková bojovaly za volební právo žen, za možnost studovat a pracovat, za důstojnou odměnu a sociální spravedlnost. Jejich činy měly dopady na celou společnost, přitom jejich jména a příběhy zůstávají často málo známé. Nechte se díky nim vtáhnout do příběhu feministické Prahy i vy a projděte si expozici do 18. dubna v Kampusu Hybernská!

Knihovna Jiřiny Šiklové už od svého založení obsahuje nejen původní texty významných českých i zahraničních feministických osobností, ale také další cenné historické prameny, zejména v unikátním Archivu Elišky Krásnohorské. Díky nim máte možnost setkat se s myšlenkami, prací a díly zakladatelek českého ženského hnutí – nejen těch, se kterými se můžete seznámit na právě probíhající výstavě “Praha feministická. Místa, kde se psala historie”, ale i mnoha dalších. V aktuálních Tipech z KJŠ vám proto tentokrát nabízíme publikace, které rozšiřují a obohacují pohled na často opomíjené osobnosti z historie českého ženského hnutí.

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a stanice Český rozhlas Vltava.

Kniha o neviditelnosti a zároveň o hledání, vytahová­ní na světlo a především o novém „čtení“. Nasvěcuje limity sbírky Národního muzea i její skryté možnosti. Publikace vytváří a před­stavuje „imaginární sbírku“ předmětů spojených s ženským hnutím a feministickým aktivismem, nachá­zejících se v Národním muzeu, a zároveň nabízí konkrétní možnosti „čtení“ těchto předmětů, jejich interpretace ve vztahu k tématu.

Když se bavíme o feministické historii nebo dějinách českého ženského hnutí, jedním z prvních jmen, které mi vždy vytanou na mysl, je jméno profesorky historie Dany Musilové. S Danou Musilovou se známe již několik let díky projektu Československo v paměti žen, na kterém jsme spolupracovaly v Gender Studies, o.p.s. Z původního mezinárodního projektu a orálněhistorického archivu jsme v rámci odborného týmu vytvářely interaktivní vzdělávací platformu a výukový materiál pro školy o dějinách každodennosti žen z doby socialistického Československa. A tak jsem jí položila několik otázek právě na téma feministické historie.

V dalším díle naší rubriky Ze světa múz přinášíme závan jara v podobě básně Ptám se a odpovídám od spisovatele, psychoterapeuta a milovníka spirituality a života Adama Borziče.