.:: feminismus.cz ::.

Stále větší část našeho života se odehrává v internetovém a telekomunikačním prostředí, internet, mobily, webové aplikace a sociální sítě se stávají nezbytnou součástí naší existence. Internet využíváme k práci, studiu i při trávení volného času. A jak ukazuje jeden z našich výzkumů (Gender a kybernásilí, 2014) netýká se tento fenomén pouze mládeže, zasahuje i do života generace střední a starší. „Prakticky každý, kdo je aktivní v internetovém prostředí, je reálně ohrožen kybernásilím“, říká genderová a informační specialistka Gender Studies, o.p.s. Michaela Svatošová.

Stejně jako se rozšiřuje využívání internetu, sociálních sítí a různých mobilních aplikací, rozšiřuje se i spektrum podob, které na sebe kybernásilí bere. Patří sem zneužívání soukromých dat, nabourávání se do emailových schránek a profilů na sociálních sítích a manipulování s jejich obsahem, krádeže identity, nebezpečné pronásledování (kyberstalking), zahlcování různými nenávistnými komentáři, doxing (dohledávání informací o osobách a jejich zveřejňování), sexting (sdílení fotografií a informací intimního rázu mezi osobami) či tzv. porno pomsta (porn revenge), kdy zpravidla po rozchodu jeden z bývalých partnerů zveřejňuje anebo rozesílá fotografie či videa druhého z páru, jež mají explicitně pornografický charakter.

I proto se Gender Studies, o. p. s. již téměř pět let věnuje i tématu internetového násilí a jeho specifických dopadů na ženy a muže. V současnosti se jedná o projekt „Stop kybernásilí na ženách a mužích“, který v rámci programu „Dejme (že)nám šanci“ podpořila Nadace Open Society Fund Praha prostřednictvím Norských fondů.

Sociologický výzkum realizovaný v rámci projektu, který vycházel z kombinace kvalitativních a kvantitativních dat, potvrdil, že kdokoli bez rozdílu pohlaví a věku, kdo aktivně využívá komunikaci přes internet a moderní technologie, se může stát součástí aktu kybernásilí, ať už jako postižená osoba či agresor nebo agresorka. Výzkum se zaměřoval na konkrétní případy on-line forem násilí v české populaci, dále zjišťoval postoje policie při řešení těchto závažných problémů a v neposlední řadě mapoval zkušenosti s kybernásilím mezi zástupci a zástupkyněmi neziskového sektoru a akademické sféry.

Jak uvádí autorka výzkumu, socioložka Marie Pospíšilová, s problematikou kybernásilí do značné míry souvisí skutečnost, že potenciální oběti i agresoři či agresorky nevnímají virtuální prostor jako nebezpečné místo, cítí se zde komfortně a tomu uzpůsobují i své chování. Navíc u střední a starší generace převládá názor, že tento problém se týká především mládeže. Ohrožení kybernásilím je tudíž v reálu značně podceňováno.

On-line násilí přitom významným způsobem ovlivňuje psychický stav dotčené osoby a její rodinné a širší sociální vazby. V neposlední řadě může ohrozit i profesní uplatnění oběti – zaměstnavatelé si často vyhledávají informace o uchazečích či uchazečkách o zaměstnání na internetu a mohou se řídit zmanipulovanými informacemi z falešných profilů, či narazit na zveřejněné materiály intimní povahy. Beze zbytku tak platí to, co na závěrečné odborné konferenci k tématu kybernásilí dne 6. října v Praze uvedla přední česká policejní psycholožka Ludmila Čírtková: „Virtuální trauma neexistuje, traumata obětí jsou vždy reálná!“

Právnička a advokátka Eva Ondřejová ze své praxe odhaduje, že cca pouze jedna třetina všech nahlášených případů útoků na internetu se dostává k soudu, navíc trestní sazby se v případě dotčených trestných činů pohybují okolo jednoho roku a pachatelé či pachatelky tak odcházejí většinou s podmíněnými tresty. Nelze však tvrdit, že je stávající legislativní úprava nedostačující, podstatné je, aby spolu všechny orgány činné v trestním řízení a dotčené osoby efektivně komunikovaly a platnou legislativu vhodně aplikovaly.

V souladu se zaměřením činnosti Gender Studies, o. p. s. jsme se ve výzkumech věnovali také genderovému rozměru internetového násilí, tedy jeho dopadu na ženy a muže. Ukazuje se, že případy násilí na internetu hlásí na policii častěji ženy než muži, to však může být dáno skutečností, že ženy v některých případech citlivěji vnímají hrozící riziko, zatímco muži mají tendenci problém bagatelizovat. Zajímavé jsou také analýzy komentářů u nejrůznějších článků, kdy v případě žen autorek převažují připomínky zaměřené nikoliv na obsah, ale komentáře sexistické a znevažující jejich kompetenci vyjadřovat se k veřejným a politickým tématům, dále komentáře na jejich vzhled či reprodukční roli.

Na tuto situaci, která se v souvislosti s expanzí moderních technologií nebude podle všeho v nejbližší době měnit k lepšímu, reagujeme mimo jiné i provozem bezplatné právní poradny, kde na elektronické a telefonické dotazy odpovídá právnička specializující se na právo komunikačních a informačních technologií. Poradnu je možné využít elektronicky a/nebo telefonicky na čísle 774 915 350, a to každé úterý od 9 - 11 hod. a pátek od 16.30 - 18.30 hod. Více informací k provozu poradny je uvedeno zde: www.stopkybersikane.cz.

V rámci bezplatné právní poradny řešíme takové situace, jako je vystupování na sociálních sítích pod cizí identitou, manipulace s profilem jiných osob na sociálních sítích bez souhlasu, zveřejňování fotografií nebo videí druhých osob na internetu, nabourání se do e-mailové schránky či účtu na sociálních sítích, zasílání obtěžujících nebo vydírajících zpráv prostřednictvím mobilu nebo sociálních sítí, záměrné umisťování urážlivých nebo provokativních vzkazů na internet, zveřejňování inzerátů (např. na erotické služby) pod cizím jménem apod. Šíře a podoba konkrétních případů kybernásilí je skutečně neobvykle bohatá a velmi individuální, stejně jako jejich dopady do reálného života dotčených osob.

Součástí realizovaného projektu „Stop kybernásilí na ženách a mužích“ byla rovněž realizace mediální informační kampaně, neboť problematika kybernásilí je v českém prostředí stále značně podceňována. Cílem kampaně je na tento typ násilí upozornit, motivovat veřejnost k uvědomění si rizik, která jsou s ním spojena, včetně možností se bránit. A v neposlední řadě nabídnout všem osobám, jichž se kyberšikana osobně dotýká, jednu z možností řešení, jíž je využití bezplatné právní poradny, kterou provozujeme.

V krátkém videospotu seznamuje veřejnost s jednou z častých forem online násilí u střední generace, tzv. intimní partnerské násilí. Dostupný ke zhlédnutí je zde: www.youtube.com/watch?v=dVe4romXigI.

Závěrem ještě snad několik praktických rad, které mohou sloužit jako vodítka bezpečnějšího vystupování na internetu a sociálních sítích, jak pro vás, novináře a novinářky, tak i vaše čtenáře a čtenářky:

„Desatero“ jak se bránit proti kyberšikaně

chraňte si své osobní
nesdílejte svoji aktuální polohu,
nemějte na sociální síti veřejný profil,
kontaktujte se na sociálních sítích jen s lidmi, které znáte z reálného života,
přijímejte do svých přátel na jen lidi, s kterými chcete opravdu komunikovat,
když si domlouváte schůzku přes internet s cizí osobou, nechoďte na ni sám/sama, nebo se domluvte na setkání na veřejném místě,
používejte důmyslně vytvořená hesla,
nikdy se nezapomeňte ,
pokud je to možné, ověřte si informace získané od druhého člověka na internetu,
nezapomínejte na to, že nevhodné chování lze nahlásit.

V případě potřeby doplňujících informací, zajištění rozhovorů či komentářů s aktéry či aktérkami projektu, odborné či tiskové konference apod., nás neváhejte kontaktovat: