[ Fórum 50 %] - Touto kampaní chceme především oslovit voliče a voličky, aby své preferenční hlasy (ve volbách do PSP to jsou nejvýše 4) udělovali/y ženám. V minulých volbách se takto do Sněmovny „prokroužkovaly“ tři ženy: Alena Páralová (ODS), Zuzka Bebarová–Rujbrová a Milada Halíková (obě KSČM). Podporu kampani vyjádřila například socioložka Jiřina Šiklová a političky Jana Černochová a Kateřina Bartošová (ODS), Markéta Reedová (VV), Džamila Stehlíková a Zuzana Drhová (SZ), Marie Jílková (KDU-ČSL), Hana Orgoníková a Vladimíra Lesenská (ČSSD), Soňa Marková (KSČM), Veronika Vendlová (Starostové a nezávislí), Petra Janíčková a Dagmar Mádrová (komerční sektor) a mnohé další.

Cílem newsLetteru je oslovit širokou čtenářskou obec se zájmem o dění ve vědě a genderovou tematiku. NewsLetter informuje o kulturně-historických souvislostech postavení žen ve vědě a představuje významné ženy, které podobu vědy v historii pomáhaly formovat a přesto, že byl jejich přínos velmi významný, je povědomí společnosti o jejich vědecké práci zanedbatelné. NewsLetter každý měsíc informuje čtenáře o dění ve světě vědy a výzkumu, o připravovaných akcích NKC, konferencích a grantových a stipendijních nabídkách - to vše z genderového hlediska. Každé číslo NewsLetteru je rozesíláno elektronickou poštou zájemcům a zájemkyním, kteří se o jeho odběr přihlásili. Pokud máte zájem o zasílání NewsLetteru, přihlaste se na adrese news@zenyaveda.cz.

[ Centrum ProEquality] - V září 2010 uplyne 15. let od přijetí klíčového dokumentu Pekingská akční platforma, která dodnes představuje jeden z nejobsáhlejších globálních politických rámců k dosažení cílů genderové rovnosti a posílení postavení žen. Česká republika se k Pekingské akční platformě zavázala a na její základě vytvořila strategický vládní pro prosazování rovnosti žen a mužů Priority a postupy při prosazování rovných příležitostí žen a mužů. Centrum ProEquality vydalo zprávu Ženy a česká společnost. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking +15), která kriticky hodnotí naplňování míry závazků v jednotlivých oblastech.

Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.

[ Obor genderových studií FSS MU] - Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací.

[ Masarykova veřejná knihovna Vsetín] - Co se vám vybaví při pohledu na přiložený plakát? Jak je to u vás? Příští týden ve čtvrtek před knihovnou pořádáme happening s názvem Máme stejné šance? Bude prostor pro diskusi, zamyšlení a hlavně legraci .... a nezapomeňme se na věci dívat s nadhledem:) Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 13hod.

Rozhovor s  JUDr. Barbarou Havelkovou na téma znásilnění.  Jak byste zhodnotila přístup české společnosti ke znásilnění?
V české společnosti kolují o znásilnění nejrůznější mýty, které jsou hrozně nepřátelské k obětem a relativně sympatizují s pachateli. K těmto mýtům, mezi jinými, patří i představa, že mnoho obvinění je falešných. Z důvodů jako je zášť, vydírání, žárlivost atd. Přestože pro to nejsou žádné podklady. Když policista řekne, že je obvinění, resp. trestní oznámení falešné, a jako takovou věc odloží, tak to ještě není žádný důkaz, že skutečně falešné bylo. Bohužel se toto ale bez jakéhokoli skutečného vědomostního zázemí předpokládá. (...)

[ Amnesty International] - Německá vláda se staví negativně k přijetí nové evropské Antidiskriminační směrnice. Ta by měla přispět k ukončení diskriminace a vyloučení lidí na základě věku, sexuální orientace, víry či z důvodu zdravotního handicapu. Přijetí směrnice vyžaduje souhlas všech 27 členských států Unie. Má-li být diskriminace v Evropě efektivně odstraňována, je třeba, aby Německo přestalo přijetí nové směrnice komplikovat.

Proveďte s Fórem 50 % "genderovou inventuru hlasování"! Podívejte se, nakolik se ve svých názorech shodujete s konkrétními politiky a političkami. Použijte k tomu kalkulačku, která je pod názvem "Genderová inventura hlasování" umístěna na webu KohoVolit.eu.

[ Rovné příležitosti do firem] - Na to, jak se politické strany zhostily tématu rodinné politiky ve svých programech pro květnové parlamentní volby, se zaměřila organizace Gender Studies a oznámkovala především to, jak podporují slaďování rodinného a pracovního života, zařízení a služby péče o děti, rovné príležitosti žen a mužů, flexibilní pracovní úvazky a také jejich celkovou koncepci mateřské/ rodičovské dovolené a možnosti svobodné volby rodičů.