[ 30.11.2005, Kateřina Jonášová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Reakce jako pilot letadla, vynikající organizační schopnosti, umí si výborně rozvrhnout čas a efektivně řešit problémy, takové vlastnosti vyjmenovává u matky ročního dítěte Kamila Murphy, manažerka projektů České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů a žena nevšedních názorů. V rámci projektu EQUAL v partnerství s Gender Studies o.p.s. má na starosti vypracování manuálu pro personalisty, který shrne všechna pro i proti, která rovné příležitosti firmě přinesou. Již teď je jasné, že těch PRO bude výrazná většina.

Co dnes pro člověka znamená pojem "práce"? Zdroj obživy, zdroj vztahů, zdroj sociálního zázemí, zdroj sebedůvěry?

Práce je pro mne zdrojem uspokojení, které plyne z toho, že jsem schopna uživit sebe a svou rodinu, že se stýkám a pracuji s lidmi. Že projekty, které připravujeme, přinášejí prospěch dalším lidem.

Kromě pracovní sféry je v životě podstatná ještě sféra volného času a sféra domova. V současné přepracované době dostávají obě tyto sféry svůj prostor jen o víkendu. Sledujete tendence k "zrovnoprávnění" všech tří lidských potřeb?

Myslím si, že záleží především na jednotlivci. Na začátku kariéry jsou lidé zapálenější do práce, tráví v zaměstnání spoustu času, stýkají se s lidmi z firmy. V momentě, kdy založí rodinu a mají děti, jejich hodnoty se mění. Mění se tedy i způsob, jak dělí svůj čas mezi zaměstnání a rodinu. Znám spoustu firem, které podporují své zaměstnance tím, že jim umožní pracovat z domova, mít pružnou pracovní dobu apod. Záleží ale také na pozici, kterou zaměstnanec zastává. Po půl roce mateřské dovolené, kdy jsem se věnovala synkovi, věřím, že práce na částečný úvazek je velmi dobrý nástroj k udržení se "ve formě". Práce z domova je vhodný způsob, jak se pomalu vracet, nicméně vyžaduje disciplínu pracovníka a důvěru zaměstnavatele.

Mohou být personalisté nositeli řešení sociálních problémů tím, že budou usilovat o pozitivní a vstřícný přístup firem k ohroženým skupinám na trhu práce a vědomě dávat šanci všem bez ohledu na pohlaví, věk a zdravotní stav?

Firmy se musejí zabývat otázkami zaměstnávání osob s určitým znevýhodněním. Zákon jim ukládá při určitém počtu zaměstnanců zaměstnat osobu s postižením. Řeší to různě - zaplatí tzv. pokutu (nestojí to nic než vypočítanou částku), nakoupí výrobky od firmy, která zaměstnává lidi s postižením, nebo opravdu sama zaměstná člověka s postižením. Pokud tak učiní, obohatí zaměstnance o zkušenost, se kterou se většinou nesetkají. Personalisté jsou v první linii, když se najímají lidé, na druhou stranu jsou pod tlakem svých nadřízených a požadavků na maximální výkon. Domnívám se, že je stále velký prostor ke zlepšení (abych použila personalistický výraz při hodnocení pracovního výkonu) v přístupu k lidem z různých etnických menšin, předsudkům vůči potenciálním matkám a lidem dříve narozeným.

Co firmy očekávají od žen a co od mužů, kteří mají čerstvou rodinu a ucházejí se o práci?

V průběhu roku 2005 proběhlo několik setkání Multifóra personalistů, na kterém jsme řešili rodičovství, především mateřství. Firmy "neřeší" tatínky. Tatínkové se většinou po týdenní euforii vrátí zpět do pracovního procesu. Na našich setkáních jsme se snažili vytvořit příklad dobrého postupu spolupráce s ženou, která se chce po narození dítěte vrátit do zaměstnání dříve, než je u nás zvykem. Ačkoliv jsme připravili návrh obecného postupu, shodli jsme se na tom, že každý případ je individuální.

Jaké vidíte možnosti a horizonty pro muže-tatínky, kteří se chtějí o své děti starat?

Pro mě doba, kdy se tatínkové budou starat o své děti v raném věku, není za žádným horizontem. Můj manžel je s naším synkem doma od jeho sedmi měsíců. Velmi si ho za to vážím. Takových mužů přibývá a je to dobře. Nabídka by měla být úplně stejná, jaká je pro maminky na mateřské dovolené. Nicméně v diskusích jsme neprobírali žádný konkrétní případ.

Co je pravdy na kultu mládí a bezdětnosti? Podle něj jsou zejména u žen tyto vlastnosti nejoceňovanější součástí profesního životopisu.

Najmout mladého a bezdětného člověka je nejjednodušší. Mladí jsou tvární, tráví v zaměstnání spoustu času a jsou výkonní. Nicméně i oni jednou dospějí a založí rodinu. Firmy, které při svém vzniku přijaly mladé ženy, se mohou za několik let dostat do situace, kdy jim půlka firmy odejde na mateřskou dovolenou. Někdo mi nedávno řekl, že jako matka ročního dítěte mám reakce jako pilot letadla, k tomu vynikající organizační schopnosti: "multitasking" a "problem solving skill", skvělý time managment. To jsou také "hity" na profesních životopisech.

Jste manažerkou projektů České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů a spolupracujete s Gender Studies, o.p.s. na řešení grantového projektu EQUAL. Hlavním tématem projektu jsou rovné příležitosti žen a mužů v prosperitě společnosti. Co od projektu očekáváte?

Projekt mě zaujal hned od začátku. ČSRLZ připravuje semináře pro personalisty, kde představí nejlepší postupy, a pracujeme na manuálu, který by měl být základní "kuchařkou" pro všechny, kteří budou hledat cesty, jak uplatnit rovný přístup ke všem zaměstnancům. Věřím, že projekt zvýší povědomí o důležitosti objektivního přístupu bez předsudků ke všem lidem na trhu práce i mimo něj. Situace se mění. V mém okolí je mnoho mužů, kteří se starají o děti, mnoho žen, které jsou úspěšné v tom, co dělají. Záleží především na domluvě partnerů a podpoře rodiny. Zaměstnavatelé spíše podpoří zaměstnance, který jim nabídne konkrétní plán a řešení.

Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ) je profesní nezisková organizace, jedna z největších na českém trhu, která se zabývá politikami rozvoje lidských zdrojů. ČSRLZ je také členem Evropské asociace personálního řízení (EAPM) a Světové federace asociace personálního řízení (WFPMA). Stala se partnerskou organizací Gender Studies o.p.s. v rámci projektu EQUAL: Rovné příležitosti žen a mužů v prosperitě společnosti. V rámci EQUAL je hlavním úkolem ČSRLZ vypracování manuálu pro personalisty, který shrne všechna pro i proti, která rovné příležitosti firmě přinesou.