[ 8.11.2005, Kateřina Ošlejšková; Renata Šplíchalová Rodičovství > Reprodukční práva, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Budeme mít všichni nárok na potomstvo?

„Chceme mít dítě.“ Rozhodnete se s partnerem, partnerkou, manželem, manželkou. Přestanete používat antikoncepci a myslíte si, že za chvíli se dostaví výsledek. Ale ouha! Uplyne jeden rok, druhý a potomek stále nikde. Navštívíte tedy specialistu, projdete s partnerem vyšetřeními a specialista vám sdělí verdikt: „Podle výsledků máte bez asistované reprodukce malou nebo téměř žádnou šanci na početí potomka.“ Nezapomene vás ale uklidnit: „V dnešní době je to celkem normální. Neplodných párů přibývá, ale věda jde mílovými kroky kupředu, takže existuje šance, že s pomocí asistované reprodukce se potomka dočkáte. Nic vám nebrání okamžitě začít.“

Tak takhle to probíhá už několik let. Překážky, které brání v podstoupení metod asistované reprodukce jsou většinou zdravotního nebo finančního charakteru. Od jara příštího roku by ovšem mohla nastat úplně jiná situace. Možnost využít metod asistované reprodukce by některým párům mohl zakazovat sám zákon. V Parlamentu ČR již totiž bylo ukončeno první čtení vládního návrhu zákona o zdravotní péči, kde díl 2, § 40 až § 44 se zabývá zásahy do reprodukčních schopností.

A co je tou novinkou v zákoně, která určí, kdo má právní nárok na podstoupení těchto metod a šanci na potomka a kdo, ne?

§ 41 tohoto zákona nově označuje všechny muže - tedy nejen anonymní dárce - podstupující asistovanou reprodukci jako „dárce“ ( i když vlastně „darují“ spermie svojí manželce či partnerce se kterou, po své vlastní úvaze, chtějí mít dítě) a všechny ženy - tedy nejen anonymní dárkyně - jako „dárkyně“ (i když „darují“ vajíčka samy sobě). Zároveň tedy tyto ženy mohou být i „příjemkyněmi“. Přestáváte se v tom orientovat? Možná, že přesně to byl záměr, trošičku zmást nás, laickou veřejnost, třeba proto, aby nás ukolébalo přesvědčení, že ti, co zákony vytváří, tomu určitě rozumí nebo jim jen vypadlo slovíčko, které se, dle sdělení poslanců, dá vyřešit vyhláškou. Ale proč to měnit vyhláškou, když samotný zákon ještě nebyl schválen a dají se tedy udělat změny přímo v něm?

Všichni anonymní dárci musí nyní splňovat přísná kriteria. U anonymních dárců je to, s ohledem na příjemce a na co největší šanci na úspěch, v pořádku. Krevní transfuzi by jste určitě také nechtěli dostat od člověka, který je HIV pozitivní. Ale po schválení tohoto zákona by se přísná kriteria týkala i manželských a partnerských dvojic?

Posuďte sami některá kriteria:

- dárci musí být mladší 40 let

- negativní genetické vyšetření s normálním výsledkem karyotypu

- negativní sérologické testy na hepatitis B, C, syphylis (mohou být pozitivní i mnoho let po vyléčení)

- negativní test na HIV (ve zkumavce je dnes už možné minimalizovat riziko přenosu této nemoci na budoucí matku)

Co to bude tedy znamenat v praxi? Všichni, kteří budou chtít podstoupit asistovanou reprodukci, budou muset tato drahá vyšetření absolvovat (dle sdělení lékařů se bude jednat o částku od 5 000 do 30 000 Kč, kterou ze zákona bude muset sice zaplatit zdravotní pojišťovna, ale jak dlouho?). Pokud některá kriteria jeden z manželů nebo partnerů nesplní, nebude mít ze zákona nárok na podstoupení metod asistované reprodukce se svými zárodečnými buňkami. Druhý partner tedy bude postaven před rozhodnutí, zda si najít jiného partnera a doufat, že ten bude podmínky splňovat nebo si zvolit bezdětnost a zůstat se stávajícím partnerem. Další možností je použít zárodečné buňky anonymního - cizího - dárce. Ale proč bychom to měli dělat? Jenom proto, že jednomu z partnerů už bylo 40 let nebo snad proto, že se u někoho v jeho rodině vyskytuje např. cukrovka nebo cystická fibróza? Nebo snad proto, že genetické vyšetření prokázalo mutaci nějakého genu (třeba na krevní srážlivost)? Nehledě na psychologické hledisko - zejména muži se s dárcovstvím neradi smiřují a už sama psychická zátěž při této léčbě je pro oba partnery veliká (abstinence sexuálních styků nebo naopak plánované řízení na určité dny, časté návštěvy lékařů, hormonální léčba, čekání na výsledek……).

Je naprosto zřejmé, že tento návrh potírá smysl metod asistované reprodukce. Tzn. pomoci párům, které mají problém s početím nebo u jejichž případných potomků hrozí vážné genetické poruchy. Nejnovějšími metodami lékaři dokáží tyto problémy eliminovat, pro Českou republiku by mohly být však naprosto zbytečné. Nový zákon by takto postiženým párům ani neumožnil těchto metod využít.

Možná se vám zdá zbytečné o těchto problémech hovořit. Možná vás to ani nezajímá, vždyť vy třeba s početím problémy nemáte. Ale třeba máte ve svém okolí bezdětný pár a není to jen jejich rozhodnutí. A co když vaše děti tento problém mají nebo mít budou, a děti vašich dětí? Vaši známí, příbuzní apod.? Tento návrh zákona může platit dalších dvacet let. Údajně až 55% párů má problémy s početím a je dost pravděpodobné, že se toto číslo bude zvyšovat.

Pracovníci z pracovišť, kde se těmito metodami zabývají, tyto skutečnosti již při tvoření této novely připomínkovali. Bylo jim přislíbeno, že dojde k úpravám, ale nestalo se tak. My - jichž se tato situace bezprostředně týká, jsme se proto rozhodly sepsat petici, která usiluje o přesné stanovení kriterií dárců - anonymních a „dárců“ - manželských či partnerských dvojic. Chcete se také zapojit? Apelujte na poslance za váš kraj, rozpoutejte diskusi na toto téma, připojte svůj podpis na petici, aby bylo zřejmé, kolika občanů se tato problematika dotýká či jim není lhostejná. Přece nechceme, aby nám zákon určoval s kým děti mít můžeme a s kým ne.

Rády bychom docílily toho, aby se zodpovědné osoby nad tímto problémem zamysleli. Dopad současného znění novely zákona nebude jen ve zpřísnění kritérií pro ty, kteří budou tyto metody podstupovat, ale také ve zvýšení finančních nákladů. Všem je nám jistě známo, že finanční situace není ve zdravotnictví zrovna ideální. Sice by se tímto náklady na vlastní výkony metod asistované reprodukce snížily (párů, kteří by touto selekcí prošli by totiž bylo minimum), ale zvýšily by se náklady na vyšetřování, zda páry splňují dárcovská kriteria.

Kateřina Ošlejšková (katka.oslejskova@seznam.cz)

Renata Šplíchalová (bataner@centrum.cz)

Petici si můžete stáhnout zde.