[ 21.10.2005, Kateřina Machovcová Feminismy > Feminismus ]

V letošním roce se konal již dvanáctý ročník letní školy ženských studií NOISE (Network of Interdisciplinary Women’s Studies in Europe, Síť interdisciplinárních ženských studií v Evropě). Letos se LŠ uskutečnila díky partnerství hlavní koordinační kanceláře sídlící v nizozemském Utrechtu a švédské Univerzity Linkoeping, resp. jejího oddělení gender studies. Již název LŠ Prolínající se identity a technologické představy o současné kultuře: Gender a moc nasvědčoval, že budou probírána zajímavá a velmi aktuální témata.

Letní škola byla dle osvědčených pravidel rozdělena do dvou hlavních bloků: Prolínající se identity: Gender a moc a Technologie, představy a současná kultura: Gender a moc, každý z nich sestával z dopoledních přednášek pro všechny účastníky a účastnice LŠ (přes šedesát studentů nejrůznějších národností) a z odpoledních pracovních seminářů. Celý program byl doplněn přednáškou o švédské legislativě týkající se prostituce a exkursí za významnými ženami regionu. Pro studenty doktorských programů se navíc konaly semináře zaměřené především na metodologii feministického výzkumu.

Koordinátorkou prvního bloku byla profesorka Gloria Wekker z University Utrecht, která ve svých přednáškách mimo jiné představila svůj longitudinální výzkum intimních vztahů mezi ženami v Indonésii. V prvním bloku vystoupila i profesorka Rosi Braidotti, která je garantkou celé letní školy. Z dalších přednášek vybírám například Sarah Bracke: Ženy, náboženství a feminismus: od problematického vztahu k novému vyjádření, Meyda Yegenoglu: Postkolonialismus, západní feminismus a muslimské ženy nebo Kathy Davis: Transnárodní vědomosti, transnárodní politiky: Fenomén Naše těla, my samy. Již z názvů přednášek je zřejmé, že hlavními tématy byly možnosti přenosu vědomostí mezi národy či kulturami, mezinárodní spolupráce jako taková, ale zejména citlivost vůči různým kulturním kontextům a tradicím. Co může být osvobozující praktikou v jedné zemi, se velmi snadno může stát nástrojem totalitní moci v zemi jiné. A feministické hnutí se rozhodně nevyhnulo velmi problematických iniciativám, kdy v zájmu emancipace byly různým ženám vnucovány koncepty pro ně zcela nepřijatelné. Politiky situování (lokace) jsou dnes považovány za nedílnou součást feministické teorie, stejně tak jako reflexe post-koloniálních teorií. Důležitý je i koncept intersekcionality, feministická teorie již dávno požaduje analýzu vedenou z šiřšího úhlu pohledu než jaký poskytuje gender. Důležité je zhodnotit i další příčiny nerovností ve společnosti, mezi ne patří například náboženství, národnost, sexualita, geografická lokace a další. Všechny tyto charakteristiky se navzájem ovlivňují.

V druhém bloku, který koordinovala profesorka Nina Lykke z University v Linkoeping, přednášely mimo jiné Amade M´charek: Skákající vejce a tančící krávy. Cestující IVF – technologie v období genetiky (IVF = in vitro fertilizace), Catharina Landström: Heteronormativita a každodenní technologie nebo Mette Bryld: Děti kyborgové. O produkci genderu a heteronormativity v reprezentacích IVF praktik. Velmi zajímavým společenským fenoménem je právě asistovaná reprodukce: v podstatě se jedná o zákroky prezentované jako „přirozená pomoc při selhání přírody“, vskutku se ale jedná o technologické praktiky vysoce kulturně sycené, které mají s přírodou pramálo společného. V duchu genderových stereotypů souvisejících s kultem mateřství jsou metody asistované reprodukce představovány jako snadno dosažitelné řešení v situaci neplodnosti, v nám známém diskursu jsou velmi však málo zdůrazňovány negativní faktory: například obrovská zátěž pro ženu spojená s vyvoláním superovulace, nemluvě o extrémní bolestivosti celého zákroku. Navíc tyto metody jsou většinou dostupné pouze „přirozené rodině“, tedy v tomto případě neplodnému heterosexuálnímu páru, jiným zájemcům/zájemkyním je možnost asistované reprodukce často odpírána.

Letní škola byla zakončena volnou prezentací jednotlivých studentských skupin; skupinky velmi vtipným způsobem reagovaly na probíraná témata.

Pokud by někoho zajímaly podrobnější informace o aktivitách spojených s letní školou, jejím programem a průběhem, může mě kontaktovat na e-mailu: katerina.machovcova@ecn.cz.

Základní informace jsou též k dispozici na webové stránce LŠ: let.uu.nl/womens_studies/summerschool2005/

Moje účast na letní škole byla umožněna díky podpoře Gender Studies o.p.s. a programu Sokrates/podprogram Grundtvig 3.