[ 29.6.2023, Marie Koval, Gender Studies, o.p.s. ]

Magdalena Šipka (*1990) je básnířka, teoložka a publicistka. Debutovala sbírkou Město Hráze (Malvern, 2019) a přeložila výbor z díla německé teoložky a aktivistky Dorothee Sölle pod názvem Daruj mi dar plačícího boha (Biblion, 2019). V roce 2022 vyšly její novější básně bilingválně v Lipsku pod názvem Bitte sprich nicht mehr von uns (Prosím, už o nás nemluv) v nakladatelství Hochrot Verlag. Pracuje ve spolku NaZemi, kde se věnuje transformativnímu vzdělání a kritické pedagogice. Publikuje komentáře, eseje a recenze pravidelně v Tvaru, dále v A2lamu, Deníku Referendum, JADU, Heroine, A2, Glosolálii nebo v Salónu Práva. Věnovala se feministickému a queer aktivismu, nyní spíš promýšlí strategie emancipace veřejnosti skrze proměnu opresivního systému vzdělávání. 

otvory

zmenšuješ mi prostor k bytí

přijdeš a jsi tu všude

odhaluješ moji přilnavost

přemýšlíš kolik času

ještě ukrojit a jak

daleko je jídelní stůl

když procházíme městem

vlastně jsme už splynuly*i s šedými budovami

jejich zvláštní hranatostí

jsme jen dvě osoby plné otvorů

které se rozhodli*y hrát mužské role

a není v tom rozpor ani údiv

protože maskulinita vše vyrovná zaplní přehluší

a tak klapot našich lodiček

jen přizvukoval kostelním zvonům

zkuste si nás vybavit

při procházce parkem

v další knize mého života nezbylo místo

na ten přehlušující rod

prosím vyhlašte z národních věží

a muezzíni z kolínských mešit

že se vzdáváme pro lásku

do poslední buňky gramatiky

podléháme jen svému přání

proč muži tak často nevidí jak jsme stejní

máme podobné sny jen se nám

musí vejít do zašitých kapes

úsporněji přeskládáme šaty

tetris úložných prostorů vlasy v odtoku

aby hosté nepřetekly*i na omrzlou dlažbu 

Foto: Dirk Skiba