[ 29.6.2023, Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu ]

Pro pochopení, proč dění na trhu práce dopadá výrazně odlišně na muže a ženy, je nutné porozumět, že obě pohlaví (pozn. Oficiální statistika dosud používá výhradně třídění podle úředního pohlaví.) zcela rozdílně obsazují pracovní místa, mají typicky jiná vzdělání, pracují pak v jiných odvětvích i profesích. Začíná to již školou, kdy dívky volí více humanitní obory a chlapci technické. Ovšem i stupněm dosaženého vzdělání se odlišují, což je také předurčuje v pracovní kariéře. Zaměstnankyně mají nejčastěji (35 %) střední vzdělání bez vyučení (oproti 24 % mužů). Výuční list má 20 % a vyučených spolu s maturitou jsou další 4 %. U mužů má výuční list celkem 41 %, z toho 8 % s maturitou. Směrování do průmyslu a řemesel je tedy významné. U vyšších stupňů vzdělání dominují ženy, ale není to jednoznačné. Vyšší odborné vzdělání má 3 % žen a 1 % mužů, bakalářský stupeň 6 % žen a 4 % mužů. Vysokoškolské vzdělání má 18 % žen a 16 % mužů, ovšem u doktorského vzdělání se již poměr obrací: 2 % mužů a 1 % žen.

Ženy pracují více ve službách a péči

I v důsledku tohoto pak v průmyslu pracují muži a ženy v poměru 2:1, ve stavebnictví je žen pouhých 17 % a nedělají tam zpravidla dělnické profese. Naopak výrazně vyšší podíly mají zaměstnankyně ve sféře, kterou řídí stát. Nejvíce podle dat ISPV převažují ve zdravotní a sociální péči (81 %) a ve vzdělávání (77 %). Ve veřejné správě a obraně mají ženy celkem 51 %, přitom však v armádě je jejich podíl zanedbatelný. Nadpoloviční podíl mají také v kultuře, zábavě a rekreaci (53 %) a v obchodě a opravách (51 %). Nejnižší výdělková úroveň je v ubytování, stravování a pohostinství, ženy tam převládají s 57 %. Naopak nejvyšší platy najdeme dlouhodobě ve dvou odvětvích – v informačních a komunikačních činnostech, kde jsou ženy v menšině (30 %), a v peněžnictví a pojišťovnictví, kde mají většinu (59 %), ovšem tento obor je proslulý vysokými mzdovými rozdíly a značnou vertikální segregací.

Ta je přitom velmi důležitá, protože obecně pouze jedna ze tří osob na řídící pozici je žena. S posunem k nejvyšším mzdám se podíl žen snižuje a u top managementu se otevírá největší výdělková propast: dvacetina nejlépe placených řídících pracovníků mělo v loňském roce mzdu nad 250 tisíc Kč, u jejich ženských protějšků to byla hranice 162 tisíc Kč.

Lockdowny zatížily více pečující

Státní opatření, která měla v letech 2020 a 2021 za cíl zastavit či zpomalit průběh infekce covid-19, měla velmi asymetrické dopady na různé skupiny pracujících a způsobila, že si každá odnáší z této doby zcela odlišnou zkušenost. Zatímco některé zaměstnané osoby nemohly během lockdownů vůbec pracovat a odpočívaly doma, přičemž jim na účet plynuly snížené náhrady mzdy např. ze systému Antivirus, jiné zažívaly extrémní pracovní vypětí a dělaly přesčasy. V druhém profilu záleželo na tom, zda měla osoba na starost děti, protože současně byly zavřené školy a bylo nutné zajistit jim domácí výuku. Oba tyto profily souvisejí s fenoménem péče, a byly tedy extrémně genderované.

V mnoha státech byly v souvislosti s covidovou krizí vytvořeny seznamy tzv. esenciálních zaměstnání. ČR nic takového nemá. Lze si však představit, že jde o profese související se zajištěním základního fungování státu a společnosti v krizích. Patří sem tedy především veškerý zdravotnický personál, dále policie a hasiči, urgentní infrastruktura, zajištění péče o děti, vysílání zpravodajství, obchody s potravinami, odvoz odpadků, doprava a klíčová administrativa, přičemž v našich podmínkách by šlo typicky o pracující Úřadu práce, které*ří obstarávaly*i výplaty dávek a kompenzací.

První vlna uzávěr ekonomiky dopadla na obě pohlaví takřka stejně, 43 % zaměstnaných mužů i žen v polovině roku 2020 při Výběrovém šetření pracovních sil ČSÚ uvedlo, že se u nich projevily negativní vlivy. Největší dopady byly na dojížďku do zaměstnání. Další vlny již byly diferencované, protože opatření dopadla více na sektor služeb a méně na průmysl, kde pracují více muži. Jak již bylo zmíněno, ženy pracují častěji v ubytování, stravování a pohostinství, a také v kultuře, zábavě a rekreaci. Tato dvě odvětví byla zavřená takřka zcela, takže dopady pocítila vůbec nejvýrazněji. Významné byly dopady také na obchod. Regionálně byly nejsilněji dopady pociťovány v Praze, Středočeském kraji a některých menších lokalitách spojených s cestovním ruchem.

Statistické ukazatele ČSÚ

Číselný odraz této situace najdeme v nezaměstnanosti a také míře ekonomické aktivity, neboť mnoho žen vypadlo zcela z trhu práce a přestalo si hledat zaměstnání. Zatímco v letech 2018 a 2019 se míra ekonomické aktivity žen pohybovala kolem 70 %, v dubnu 2020 se snížila na 68,7 % a na konci lockdownů v dubnu 2021 se propadla až na 68,2 %. Od té doby však roste a aktuálně dosahuje 71,7 %. U mužů byly rozdíly po celou dobu minimální.

V míře nezaměstnanosti došlo také v prudkému nárůstu ihned při zavedení opatření v březnu 2020, míra se zvýšila z dvou procent v několika vlnách až na 4,3 % v únoru a květnu 2021. Následně začala klesat a od začátku roku 2022 až doposud se pohybuje kolem tří procent. U mužů byl průběh slabší, míra nezaměstnanosti se zvýšila z 1,7 % v březnu 2020 na maximum 3,0 % v dubnu 2021 a poslední rok je kolem dvou procent.

Jako kompenzace byly v náročných pečovatelských zaměstnáních vypláceny mimořádné odměny. Nadprůměrný růst platů s tímto spojený – zejména ve zdravotnictví a školství – vedl k tomu, že ukazatel mezery v průměrných mzdách mužů a žen (Gender Pay Gap) se v letech 2020 a 2021 poněkud uzavřel – zatímco v roce 2019 braly ženy o 19 % méně než je průměr mužů, v roce 2021 to bylo jen o 15 % méně. V roce 2022 se však opět propast rozšířila na necelých 18 %, neboť růst platů v těchto typicky ženských oborech zabrzdil, zatímco mzdy v mužských odvětvích rostou dál.