[ 23.5.2023, Nina Bosničová ]

Ženy v ICT včera a dnes

Isabelle Collet, profesorka Ženevské univerzity, publiku poskytla exkurz do genderového rozměru minulosti informačních technologií. Uvedla, že první počítačový program na světě vytvořila v polovině 19. století žena jménem Ada Lovelace a že obor až do osmdesátých let dvacátého století nebyl čistě mužskou doménou (i když i do té doby bylo přítomno jakési latentní rozdělení mezi muži jako inženýry, tedy těmi, co se zaobírají hardwarem, a ženami jako tvůrkyněmi softwaru). V IT se dle jejích slov v současnosti pohybuje kolem 15-20 % žen, ale toto číslo se vztahuje jenom k „Západu“. Počty žen a mužů v poli informačních technologií jsou totiž o mnoho vyrovnanější kupříkladu v Africe a severovýchodní Asii, kde je kariéra v IT kromě jiného vnímána jako vhodná v kombinaci s péčí o děti a starší osoby (jež je stále považována za primárně ženskou záležitost i v této části světa). Panelistka Karima Boudaoud, jež vyučuje IT na Univerzitě Côte d'Azur, uvedla jako příklad její rodné Alžírsko, kde v roce 2017 tvořily ženy až 70 % absolvujících v oboru IT. Naopak ve Francii, jak zmínila Boudaoud, si ke studiu na vysoké škole obor informačních technologií vybere 23 % dívek a úspěšně toto studium donedávna ukončovalo kolem 17 %. Toto číslo ještě spadlo, a to na 13 %, potom, co v roce 2020 vypadla ze základního školního kurikula matematika.

Situace v ČR

Situaci v Česku na základě čísel publiku přiblížila Marta Musilová z Úřadu vlády. Jak uvedla, v šetření PISA z roku 2018 se neukázaly větší rozdíly ve znalostech matematiky mezi chlapci a dívkami, ale na dotaz, zda se v dalším životě dotazovaní vidí v oblasti IT, kladně odpovědělo 8 % chlapců, ale už jen 1 % dívek. Musilová vysvětlení jevu hledá zejména v genderových stereotypech, kdy je v české společnosti jako živitel stále vnímán hlavně muž a jako osoba pečující o děti žena. Hluboce jsou tady také zakořeněny maskulinní asociace s postavou IT nadšence - „geeka“.

Hned několik inspirativních myšlenek – hlavně, co se týká sektoru IT v byznysu – přinesla čtvrtá panelistka Barbora Bühnová z Masarykovy univerzity. Mluvila o fenoménu „děravého potrubí“ v IT firmách, které je, dle jejích slov, vyvoláno pěti faktory: 1. nedostatkem společenské podpory žen ke vstupu do IT, 2. genderovými stereotypy, 3. nízkým sebevědomím žen v porovnaní s muži, 4. nedostatkem pocitu žen, že do prostředí IT „patří“ a 5. nepociťováním ocenění talentu, kterým ženy disponují (mj. i z toho důvodu, že často tento talent před svými mužskými kolegy skrývají).

Bühnová dále mluvila o tom, proč není rozumné, aby stav nízkého počtu žen v IT přetrvával. Jeden z důvodů je, že je v oblasti IT podstav lidských zdrojů, který by mohl být vykrytý právě ženami, namísto toho, aby se jejich talentem tak jako doposud spíše mrhalo. Většina žen by navíc v budoucnosti mohla mít problém umístit se na trhu práce, protože téměř všechny pozice budou vyžadovat technologické dovednosti. Když se posuneme do sféry marketingu, ani v ní není genderový nepoměr v IT příliš ku prospěchu. Když jsou pouze muži developery výrobků, výrobky totiž vyhovují hlavně jim jako uživatelům. Vznikají tak mobily, které jsou pro ženskou ruku příliš dlouhé či aplikace mapující zdravotní stav, které vůbec nezahrnují menstruační cyklus. Nástroje umělé inteligence často dostávají ženská jména (např. Alexa, Siri) odrážejíc tak stereotyp ženy jako služky. Bývají trénovány na mužské hlasy a tváře, což ztěžuje jejich použití ženám. Bühnová nakonec připomněla dnes již legendární studii firmy McKinsey, která demonstrovala korelaci mezi různorodými týmy a jejich výkonností, kreativitou a rozhodováním. Dodala, že je také možné mluvit o souvislosti mezi genderovým indexem, indexem excelence a tabulkou inovačních ukazatelů.

Jak dál?

Závěr diskuse byl věnován návrhům na kroky, které je potřeba udělat, abychom se v Evropě v oblasti IT dočkali pozitivní změny. Od dnes již klasických rad vzdělávat učitele a učitelky, aby byli genderově citlivější a poskytovat velmi brzkou genderově senzitivní výchovu dětem, přes prezentaci ženských vzorů ve veřejném prostoru, mentoringové programy pro ženy apod., padlo i pár nových doporučení. Jedno se týkalo zvyšování pocitu bezpečí pro ženy v tradičním mužském prostředí, aby byla úspěšná jejich retence ve firmách a na univerzitách (např. zavedením politik a postupů zabraňujících sexismu a sexuálnímu obtěžování, pozitivními kampaněmi za diverzitu a rovnost, zřízením postu ombudsmana*ky atd.). Další návrh byl, aby se v médiích začaly vyzdvihovat všechny ženy pracující v IT, a ne jenom generální ředitelky proslavených IT firem. Také věnování většího prostoru IT výzvám, jako jsou kybernetická bezpečnost a kódování, by mohlo být cestou, jak přilákat do oboru více žen a udělat jej pro ně atraktivnějším. Nejzásadnějším doporučením dle mého názoru ale bylo vyzvání lidí pracujících v IT sektoru ke změně jejich myšlenkového paradigmatu. V oblasti IT jsou potřebné nové pohledy, které by měly nahradit dlouhodobé opakování toho, co jsme odjakživa vnímali jako talent a úspěch v IT. Jinými slovy, skupina těch, které v IT považujeme za úspěšné, by se měla významně diverzifikovat.