[ 30.6.2022, Ekaterine Gamakharia, Women Fund “Sukhumi”, vedoucí zastupitelského úřadu Tbilisi ]

Myslela jsem si, že můj osobní růst a rozvoj vůdčích schopností začal hned po válce v Abcházii v 90. letech. Tehdy jsem já, i se svou rodinou, znenadání skončila v nové realitě: daleko od domova, s označením “uprchlice”, “vnitřní vysídlenkyně”, bezdomovkyně a marginalizovaná… V těch časech jsem měla intenzivní touhu se všech těchto nálepek zbavit! Skrývala jsem svůj status “vnitřní vysídlenkyně” a chtěla jsem se rozplynout v davu… 

Avšak později jsem si uvědomila, že nemohu dopustit, abych ztratila svou identitu – jsem “vnitřně vysídlená” z Abcházie a toto je součást mé osobnosti. Chtěla jsem si dokázat, stejně tak jako dokázat ostatním, že být vnitřně vysídlená neznamená slabost, ale sílu. Být vnitřně vysídlená není to samé jako být “žebračka”.  My, vnitřně vysídlení, jsme skupina lidí s bolavou minulostí, specifickými potřebami a zájmy v současnosti i v budoucnostmi. Jsme lidé, kteří mají právo a zodpovědnost využít své právoplatné postavení ve společnosti a bojovat za lepší budoucnost. Uvědomila jsem si, že nechci být vynechána z rozhodovacích procesů o věcech, které mne ovlivňují a které určují mou budoucnost. Takto jsem vstoupila na bitevní pole, abych bojovala o vlastní místo v životě – kde je nejmocnější zbraní znalost, intelekt, vůdčí schopnosti a silná vůle… 

Tak jsem se ocitla a připojila k ženské organizaci Women Fund “Sukhumi” (název hlavního města Abcházie), která byla založena v roce 1997 a aktuálně spojuje více jak 54 vnitřně vysídlených a konflikty zasažených žen. Ztráta domovů a členů a členek rodin, boj o přežití, potřeba vytvořit nové vztahy a vybudovat si důstojný život na novém místě byly společným osudem a cílem, který směřoval jejich další kroky a životní cestu. Žádná z žen se nechtěla zařadit pod kategorii “oběti”, raději se vnímaly jako agentky změny, soběstačné a ve společnosti respektované ženy, opravdu zmocněné, emancipované a uznávané jako obhájkyně práv vnitřně vysídlených žen a genderové rovnosti, podporovatelky míru a hnací síla progresivních sociálních změn. Ženy, které mohou hrát aktivní roli v politice, která se týká jejich životů, míru a transformace po konfliktu.

Společně jsme rostly, společně jsme se rozvíjely a učily se z lokální i mezinárodní zkušenosti, od vůdčích žen mezinárodního aktivismu i od těch, které nás obklopovaly. Tato cesta byla plná neúspěchů i úspěchů, zklamání i uspokojení. Ale nikdy jsme se nevzdaly, protože jsme byly hnány velkou touhou přinést pozitivní sociální změnu a dlouhodobou transformaci společnosti a míru ve společnosti. 

Práce Women Fund “Sukhumi” je aktuálně různorodá a mnohovrstevnatá, působíme téměř po celé západní Gruzii a soustředíme se na práci s 20 obcemi. Aktivně pracujeme na sociálním, ekonomickém a politickém posílení žen a mládeže tím, že budujeme jejich kapacity, zvyšujeme jejich sociální a právní povědomí, podporujeme je, aby se vyvíjely jako rovnocenné partnerky, aktivní občanky a ústřední osoby s rozhodovací pravomocí. Organizace se také věnuje problematice genderově podmíněného násilí prostřednictvím zvyšování povědomí o tématu, přímého poskytování služeb obětem domácího násilí; posiluje roli žen a usiluje o jejich smysluplnou účast v pozitivní transformaci gruzínsko-abchazského konfliktu a budování míru prostřednictvím dlouhodobé a nepřerušované spolupráce se společností rozdělenou konflikty. 

Skutečnost, že ženy hrají významnou roli při budování míru a mají také specifické obavy a potřeby v důsledku konfliktu, je v Gruzii dobře uznávána, což dokládá vypracování a přijetí tří národních akčních plánů (NAP) o ženách, míru a bezpečnosti od roku 2011. Gruzie byla skutečně první zemí v regionu, která přijala NAP, a současně mezi prvními na světě, která tak učinila. Gruzínská vláda má silný politický závazek k účasti žen na mírových procesech, ale v praxi je třeba udělat více právě pro zajištění smysluplné participace. Začlenění žen do procesu budování míru z kvantitativního hlediska není synonymem pro smysluplnou účast. Začlenění žen do budování míru nemůže být pouhým zaškrtáváním políčka, potřebujeme procesy, které podporují a oceňují nekonečnou sílu ženského jednání.

Osobně jsem vždy chtěla přispívat k mírumilovné, spravedlivé a pokrokové společnosti, ve které jsou ženy (spolu s muži) schopny prostřednictvím aktivismu a silného ženského hnutí vytvářet změnu. Pevně věřím, že trvalý mír nelze udržet, pokud ženy nebudou mít rovnocennou a aktivní roli při vytváření politické, hospodářské a sociální politiky. Mír pro mě znamená uznání a rovné místo u stolů, kde se přijímají rozhodnutí, která mě ovlivňují. Znamená to spravedlnost a rovnost, které jsou zásadní pro budování spravedlivějších, inkluzivnějších a mírovějších společností.

Z anglického originálu redakčně přeloženo.