[ 31.5.2021, Lucie Königsmarková, Gender Studies, o.p.s. ]

KOTKOVÁ, Anna, ed. a CANDIGLIOTA, Zuzana. Tělo v rukou společnosti. Praha: Gender Studies, 2011. 83 s. ISBN 978-80-86520-38-4.

V tematickém výběru pro aktuální Zpravodaj nesmí chybět knížka z dílny Gender Studies Tělo v rukou společnosti, které s jeho obsahem rezonuje hned několikrát. Na tělesnou autonomii se autorský kolektiv dívá především z hlediska reprodukčních práv v kontextu českého zdravotnictví a sexuální výchovy. 

Publikace přibližuje prostřednictvím právních a mediálních analýz, výzkumných zpráv a rozhovorů situaci v oblasti reprodukčních práv žen a mužů, a především porodnictví v Česku. Upozorňuje na dlouhodobě selhávající regulační roli státu, který před ochranou práv a tělesné integrity upřednostňuje zachování statu quo konzervativního českého lékařství. V každé kapitole pak veřejnost, zájmové organizace, ale i státní instituce a instituce poskytující péči najdou praktická doporučení, jak posílit nepaternalistický, nepatologizující přístup respektující osobní autonomii a integritu.

Ačkoli tato publikace vyšla již před deseti lety, více než často v ní narazíme na problémy, které řešíme dosud, ať už se týkají stavu české porodní péče, stále nedořešených protiprávních sterilizací či postavení porodních asistentek.

MCRUER, Robert. Crip theory: cultural signs of queerness and disability. New York: New York University Press, [2006], ©2006. xvi, 283 stran. Cultural front. ISBN 978-0-8147-5712-3.

Kniha Crip Theory byla ve své době unikátní způsobem, jakým propojila několik oborů a teorií: genderová a queer studia, feministické teorie, studia afroamerické a latinoamerické kultury, filmová studia, teorie globalizace a anti-globalizace a další. McRuer na začátek uvádí svoji teorii tělesné zdatnosti a heterosexuality jako předpokládaného výchozího stavu, na jehož pozadí pak vystupují termíny postižení a queerness jako protiklady k „normalitě“ (jiné než „normální“).

Autor na konkrétních příkladech problematizuje heteronormativní pohled na manželství a rodinný život, rehabilitační postupy, reprezentaci queer osob a osob s tělesným postižením v populární kultuře a dalších oblastech a kritizuje zpochybňování autonomie osob s tělesným postižením institucemi. Na Foucaultově definici neoliberalismu pak ukazuje, jak si kapitalismus přivlastňuje nenormativní identitu člověka a využívá ji ke zvýšení zisku (v kontextu queerness se nabízí například tzv. pink washing¹ nebo marketing a prodej queer obsahů přizpůsobených pro mainstreamové publikum).

McRuer vymezuje crip theory jak vůči negativnímu vnímání jinakosti, tak vůči zdánlivě přijímajícímu kapitalistickému přístupu. Nabízí pozitivní náhled na možnost a schopnost „ne-normálních“ identit radikálně proměnit a přeformulovat dominantní identity a nabídnout tak nový pohled na budoucnost společnosti jako celku.

ATWOOD, Margaret. Handmaid's tale. The. 1st ed. New York: Fawcett Crest, 1987. 395 s. ISBN 0-449-21260-2.

Dystopický román Margaret Atwood vyšel již před téměř 40 lety. Příběh žen, které během překvapivě krátké doby ztratily právo na tělesnou a osobní autonomii, a dokonce i na vlastní jméno, ale nezastaral, naopak. Díky seriálu z roku 2017 kniha v posledních letech zažila renesanci a stala se po celém světě symbolem protestů za práva žen: za dekriminalizaci a dostupnost potratů, proti zpřísňování potratové politiky, za posílení práv obětí násilí na ženách, proti femicidě. Mlčící „služebnice“ v rudých hávech a bílých čepcích jsme mohli vidět na fotografiích z Argentiny, Irska, USA nebo nedávno z Polska.

Přestože vznik teokratického totalitního (a inherentně misogynního) státu Gilead, jak je popsán v knize, nepůsobí příliš realisticky, celý příběh a zejména paralely se situací ženských práv a s backlashem proti feminismu, který vidíme v posledních letech na mnoha místech, jsou znepokojivé. Skrze osobní pohled hlavní hrdinky Offred (v českém překladu „Fredova“, tedy patřící Fredovi) se postupně skládají střípky do mozaiky informací o nově nastoleném společenském řádu, jeho kastách, trestním právu apod.  Zjistíme také, jak byla samostatná sebevědomá žena se spokojenou rodinou, budoucností a vlastními cíli donucena proměnit se v tichou submisivní osobu, jejíž jediná devíza je z hlediska státu a společnosti schopnost počít a donosit dítě. Bez práv, bez respektu, navenek i bez osobnosti a hlasu – ale přesto schopná odboje.

1) Pinkwashing je termín používaný k popisu kapitalistických marketingových a politických strategií zaměřených na propagaci produktů, zemí, osob nebo předmětů prostřednictvím queer friendly hesel či symbolů čistě za účelem zisku a aby byly dané podniky či subjekty vnímány jako progresivní, moderní a tolerantní. Ve skutečnosti se tak odvrací pozornost od negativních a problematických aktivit nebo agendy organizací, zemí a jejich vlády. Někdy se také používá pojem "rainbow capitalism" - duhový kapitalismus.

Doporučujeme také:

ČECHOVÁ, Miřenka. Baletky. Vydání první. V Praze: Paseka s.r.o., 2020. 221 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7637-063-0.

MEBES, Marion. Pusinky nie sú na rozkaz. 1. vyd. Bratislava: Záujmové združenie žien Aspekt, 1997. [21] s. ISBN 80-967585-4-3.

MEBES, Marion. Doteky nie sú na rozkaz. 1. vyd. Bratislava: Záujmové združenie žien Aspekt, 1997. ISBN 80-967585-5-1.