[ 28.2.2021, Lucie Königsmarková, Gender Studies, o.p.s ]

KODYMOVÁ, Pavla. Historie české sociální práce v letech 1918-1948. V Praze: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2256-9.

Studie sleduje vývoj české profesionální sociální práce od jejích prvorepublikových základů v sociální péči, až do února 1948, kdy byla kroky Revolučního odborového hnutí (ROH) zastavena činnost profesionálních spolků sociálních pracovnic (Organizace sociálních pracovnic a Svazu spolků sociálních pracovnic). Představuje také organizaci oborového vzdělávání a metodologické, teoretické a etické zázemí sociální práce.

Výklad Pavly Kodymové není žádným suchým historickým pojednáním, ale ve velké míře obsahuje osobní zážitky a zkušenosti sociálních pracovnic a pečujících a reflektuje historii oboru i s ohledem na jeho silný genderový rozměr: sociální péči a práci jako prostor pro emancipaci žen, ekonomické důsledky plynoucí ze společenského podhodnocování (silně feminizovaných) pečujících profesí nebo disproporční zastoupení žen a mužů v řadových a vedoucích pozicích (slavná věta Františky Plamínkové: „… muži nepřekonali dosud tradici, že vůdcovství se vyhrazuje jim, ať věci rozumějí nebo ne.“).

KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, Blanka. Mezi obzory: gender v interdisciplinární perspektivě. Praha: Gender Studies, 2011. ISBN 978-80-86520-39-1.

Publikace vznikla jako výstup specifického výzkumu na Katedře genderových studií FHS UK a vyšla v Gender Studies, o.p.s. Ačkoli je tematicky poměrně široce interdisciplinárně rozkročená a obsahuje mnoho zajímavých prací, s ohledem na konzistentnost s tématem aktuálního zpravodaje vypíchněme práci Jany Benešové Jak se dělá gender v zařízeních ústavní a ochranné výchovy. Autorka analyzovala procesy konstrukce genderu a genderových identit dětí umístěných v instituci pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Skrze Foucaultovu teorii power/knowledge se soustředila na mocenské prostředky a nástroje, kterými je v instituci reprodukován heteronormativní genderový řád.

V obecnějším úvodu autorka rozebírá gender v pomáhajících profesích přítomných v kontextu institucionální výchovy – vychovatelství, psychologie, sociální práce a dalších. Zamýšlí se nad ambivalentní rolí pomáhajících profesí: na jedné straně moment pomoci s konotací „služby či poslání“, na straně druhé tendenci ke kontrole a „normalizaci“ klientek a klientů těchto profesí. V rámci případové studie konkrétního výchovného zařízení pak na příkladech ukazuje všudypřítomnost genderových stereotypů ve výchově a odlišný přístup k dívkám a chlapcům z hlediska mravních norem, sexuality, představ dobrého chování, pravidel a trestů.

Kromě výše popsané práce, která tvoří velkou část objemu celé publikace, můžeme doporučit i ostatní, kratší texty dalších autorek z oblasti migrace, literatury, kinematografie, pracovního trhu či sexuality. Věřím, že tato publikace zvládne s přehledem vyvrátit jakékoli pochybnosti o všudypřítomnosti genderové dimenze napříč obory a tématy.

K tématům z tohoto čísla také doporučujeme:

STULÍKOVÁ, Vlasta. Nemám domov, ale mám svůj hlas. Praha: Jako doma - Homelike, 2015. ISBN 978-80-905743-1-1.

Ženy sobě: principy spolupráce s ženami v sociálně tíživé situaci [online]. Praha: In IUSTITIA, 2015 [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: http://jakodoma.org/wp-content/uploads/2015/10/JD_sbornik_final.pdf

Sociální práce = Sociálna práca [online]. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2002- [cit. 2021-02-15]. ISSN 1213-6204. Dostupné z: http://socialniprace.cz.

ŠÍDOVÁ, Lucie, POLÁKOVÁ, Jana, MALINOVÁ, Hana. Ze sexbyznysu na trh práce? Přenos znalostí v oblasti legálního uchopení prostituce a jeho dopad na trh práce. [Brno]: Rozkoš bez rizika, [2013]. ISBN 978-80-260-4963-0.

TOŠNER, Jiří a Olga SOZANSKÁ. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-178-6.