[ 31.8.2020, Klára Čmolíková Cozlová, Gender Studies o.p.s. ]

Dlouhá léta cvičení, rozvíjení se a vzdělávání ne všichni úplně zúročí. To se samozřejmě děje i mimo hudební branži. Kdo je úspěšný a kdo se prosadí, je zde však velmi rychle vidět – sólistů a sólistek opery nemohou být stovky, někdo musí zpívat i ve sboru, nebo hrát druhé housle. Zda a jak moc uspějete, není ale jen o talentu a o tom často zmiňovaném štěstí být ve správnou dobu na správném místě. Úspěch a kariérní postup má i svou genderovou linii. A má i svou cenu: jinou pro muže a jinou pro ženy.

V roce 2017 ve Velké Británii došlo k odhalení nerovností v odměňování žen a mužů v hudebním průmyslu. Rozdíl příjmů žen a mužů činil až 33,8 %. Společnost Warner Music UK v roce 2017 vykázala rozdíl až 49 %, Universal Music UK 29,8 %, Live Nation’s UK 49 % a Sony Music UK 22,7 % (Eliezer, 2019). Data byla natolik šokující, že od té doby tyto společnosti začaly usilovně situaci řešit. Nicméně, podobně jako v jiných odvětvích průmyslu, i zde je situace spjata s horizontální a vertikální genderovou segregací, rozumějte s nízkým podílem žen ve vedoucích a řídících pozicích. Následně bonusy a odměny směřované právě na nejvyšší pozice mají i nepřehlédnutelný dopad na příjmy žen a mužů, a situace nerovného odměňování se jen obtížně mění.

V rámci přijatých opatření se ustálil minimální standard ve formě povinnosti rozdíl v odměňování monitorovat a povinně zveřejňovat. Mnohé firmy však zašly dál a začaly řešit složení a distribuci bonusů, zastoupení obou pohlaví napříč firemní hierarchií a také zavádět opatření na podporu slaďování. V roce 2018 pak společnost Warner Music UK vykázala gender pay gap ve výši 38,7 %, Sony Music UK 20,9 % a Universal Music UK jen menší snížení na 29,1 %.

Ono ostatně o rovnosti je nutné mluvit i na pozicích interpretů a interpretek. Výzkum Northwestern University z roku 2019 ukázal, že muži vydávají více písní, podepíší více smluv na nahrávání a mají širší a lépe zapojenou síť spolupracovníků a spolupracovnic (Wang, Horváth 2019).

Pozitivní příklady ale existují. Obdobná situace nerovností v odměňování v umění byla identifikována i v Austrálii. Podobně jako Velká Británie, i Austrálie k situaci přistoupila proaktivně a informace o nerovnostech nezůstaly bez odezvy, situace se začala řešit a tím i postupně narovnávat. V roce 2001 byl průměrný příjem mužských umělců o 57 % větší nežli žen; nicméně v roce 2008 se snížil na 38 % a v roce 2015 dosáhl 32 %. Obdobně to bylo s příjmy z kreativní činnosti žen a mužů, jejichž rozdíl v roce 2008 činil neuvěřitelných 88 % a v roce 2015 se dostal na hodnotu 44 % (Thorsby, Petetskaya 2017: 12). 

A jak jsme na tom v českých luzích a hájích? Bohužel nijak slavně. Dle dat ČSÚ z roku 2019 je v České republice 2400 zaměstnaných na pozici skladatel/ka, hudebník/ice, zpěvák/ačka. Žen je přitom celá třetina (cca 800 zaměstnankyň). Jde o zaměstnanecké pozice, v číslech nejsou zahrnuti umělci na volné noze. Přesto i zde existují evidentní rozdíly. Průměrná mzda žen napozici dle klasifikace ISCO dosahovala 33 583 Kč, zatímco průměrná mzda mužů dosahovala 36 642 Kč. Rozdíl dva a půl tisíce korun je i v případě, kdy sledujeme gender pay gap v mediánových mzdách (mediánová mzda mužů byla 35 376 Kč měsíčně, zatímco mediánová mzda žen 32 954 Kč měsíčně) (ČSÚ 2019).

Rozdíly však nechávají Čechy a Češky chladné. O příjmech se u nás obecně nehovoří, genderové rozdíly nejsou důvodem k tomu, aby někdo měl potřebu systém zpochybňovat, a spíše se obecně spekuluje o tom, že holt nemůže uspět každý. Když je úspěšných mužů více, tak je naprosto přirozené, že mají také větší podíl v rámci příjmů. Spíše nežli genderové nerovnosti se řeší obecné podhodnocení kultury jako celku a s tím související i nízké platy lidí v orchestrech (Mareček 2017).

Systémový tlak na odbourání negativních dopadů genderových disparit v rámci odměňování není vytvářen a zdá se, že není ani požadován. Nebo možná zatím není pouze artikulován? Ke změně by mohla přispět iniciativa měsíc žen akademiček v Synth Library Prague, jejíž aspirací je vytvořit určité symposium na pokračování. Má jít o sérii prezentací výzkumů i námětů na výzkumy, které se mimo jiné týkají hudby a genderu. Jde o propojení akademiček a umělkyň a prezentaci témat, o kterých se málo mluví. Možná to může přispět nejen k oživení diskuse nad tématem gender pay gap v hudbě, ale i k dalším krokům ke snížení tohoto rozdílu.

Zdroje:

ČSÚ. 2019. Struktura mezd zaměstnanců 2019. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/struktura-mezd-zamestnancu-2019

Eliezer, Christie. 2019. How the Music Biz is Working to Close its Shameful Gender Pay Gap. Dostupné z: https://themusicnetwork.com/how-the-music-biz-is-working-to-close-its-shameful-gender-pay-gap/

Mareček, David. 2017. Většina lidí v orchestru musí mít druhé zaměstnání. Kolik berou hudebníci? Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/david-marecek-vetsina-lidi-v-orchestru-musi-mit-druhe-zamestnani-kolik-berou-7460075

Paine, Andre. 2019. Major Labels Reveal UK Gender Pay Gap Figures. Dostupné z: https://www.musicweek.com/labels/read/major-labels-reveal-uk-gender-pay-gap-figures/075831

Samuelson, Kristin. 2019. Women Grossly Underrepressented in the Music Industry. Dostupné z: https://phys.org/news/2019-09-women-grossly-underrepresented-music-industry.htm

Throsby, David and Katya Petetskaya. 2017. Making Art Work: An Economic Study of Professional Artists in Australia. Dostupné z: https://www.australiacouncil.gov.au/research/making-art-work/

Wang, Yiwue and Emëke-Agnes Horvát. 2019. Gender Differences in the Global Music Industry: Evidence from MusicBrainz and The Echo Nest. In: Proceedings of the Thirteenth International AAAI Conference on Web and Social Media (ICWSM 2019). S: 517-526. Dostupné z: https://www.aaai.org/ojs/index.php/ICWSM/article/view/3249/3117