[ 30.6.2020, Lucie Königsmarková, Gender Studies, o.p.s ]

Knihovnu jsme mohli konečně znovu otevřít po dlouhé pauze 4. května 2020 za dodržení všech pokynů a doporučení Ministerstva zdravotnictví a Ústřední knihovnické rady. Pro čtenářky a čtenáře máme k dispozici účinnou dezinfekci a pro pracovnice knihovny rukavice pro bezpečnou manipulaci s vrácenými knihami, které jsme ukládali do několikadenní karantény do speciálně vyčleněných boxů.

Během karantény jsme nezaháleli a využili jsme ji k plnění knihovnických restů a k zaškolení nové knihovnice. Během karantény jsme také do fondu nakoupili či získali několik nových knih a časopisů, z nichž některé vám představujeme níže. 

Nové knihy pro projekt Československo v paměti žen

VANĚK, Miroslav a Přemysl HOUDA, ed. Střípky mozaiky: každodenní život české společnosti v období normalizace a transformace z pohledu orální historie. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2016. ISBN 978-80-87398-97-5.

Orální historie jako metoda pomáhá doplňovat a rozšiřovat narativy „velkých dějin“, přináší pohled z úrovně každodenního života a dává prostor hlasům, které se obvykle k veřejnosti nedostávají skrze běžná média – paměti, články, interview apod. I tyto hlasy ale patří k dějinám, ať už korespondují s dominantními ideologiemi nebo jsou s nimi v kontrastu.

Soubor studií Střípky mozaiky se zaměřuje na období normalizace a transformace ve specifickém kontextu (post)socialistického Československa. Jednotlivé studie rozšiřují mainstreamový pohled na dějiny tohoto období i směrem ke zdánlivě okrajovým tématům a skupinám lidí typu fotbalových diváků, horolezkyň, punkové subkultury nebo ochotnického divadla, přináší ale také jinou perspektivu ke „klasickým“ tématům emigrace nebo antikomunismu.

Soubor vychází z vybraných diplomových prací studentek a studentů oboru Orální historie – soudobé dějiny na FSV UK, které byly přepracovány v odborné monografické studie. Z většiny se jedná o práce lidí narozených po roce 1989, na které neměly přímý vliv události minulého režimu a doby (po) převratu, ale spíše až jejich interpretace. Na osobní prožitky a zkušenosti pamětníků a pamětnic se tedy dívají generačně jinou optikou. V kombinaci s obsahovou různorodostí jednotlivých prací tak publikace nabízí zajímavý pohled na tradiční orálně-historická témata každodennosti, dějin mentalit a subkultur.

RÁKOSNÍK, Jakub a Radka ŠUSTROVÁ. Rodina v zájmu státu: populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918-1989. Praha: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Knižnice Dějin a současnosti. ISBN 978-80-7422-378-5.

Kniha vznikla v rámci projektu „Proměny rodinné politiky od Protektorátu Čechy a Morava po lidově demokratické Československo, 1939—1989“. Rodinná politika byla v uvedeném období jedním z nejvýraznějších bodů zájmu státu a předmětem sociálního inženýrství, bez ohledu na typ vládnoucího režimu. Kniha mapuje vývoj rodinné politiky napříč politickými režimy, přístupy státu k soukromému životu občanek a občanů a zásahy do různých oblastí partnerského soužití a partnerských svazků, výchovy dětí a reprodukčních práv žen.

Rodinná politika má vždy výrazný genderový rozměr, v kontextu politických režimů 20. století ale postupně získala navíc i silný ideologický aspekt, který nabýval různých podob. Autorská dvojice proto každé téma chronologicky analyzuje a porovnává jeho vývoj s ohledem na společensko-politickou situaci od první republiky až do roku 1989.

Beyond Women's Words: Feminisms and The Practices of Oral History in The Twenty-First Century. Edited by Katrina SRIGLEY, Stacey ZEMBRZYCKI and Franca IACOVETTA. Abingdon; New York: Routledge, 2018. ISBN 978-0-8153-5771-1.

Kniha je rozdělena do pěti tematických bloků: Úvahy nad slovy žen, Feministická orální historie tehdy a dnes, Decentralizace a dekolonizace ve feministické orální historii, Feministky a feministé v praxi: performance, politický aktivismus a zapojení komunity, Naslouchání příběhům v digitálním světě a učení se z nich. Každá část obsahuje několik dílčích esejů. Odbornice a odborníci z univerzit, aktivistky a umělkyně z celého světa se v nich zabývají různými aspekty feministické orální historie se zaměřením na perspektivu žen z vícenásobně marginalizovaných skupin, například zástupkyň původního obyvatelstva, queer a lesbických žen a dalších.

Kniha obsahově navazuje na klasické dílo feministické orální historie Sherny Berger Gluck a Daphne Patai Women’s Words z 90. let, reflektuje ale proměnu feministických narativů a posun vycházející z vývoje feministické teorie. Těží také z generační, disciplinární, metodologické a národnostní různorodosti autorek a autorů, kteří do sborníku přispěli.

Sborník je vhodný pro odbornice a odborníky na orální historii, antropologii, gender studies, dějiny genderu nebo dějiny každodennosti, pro studentky a studenty těchto oborů a oblastí, ale bude zajímavý i pro aktivistky a aktivisty v rámci komunitních činností. I vzhledem k tomu, jak řídce je feministická orální historie zastoupená v odborných publikacích, zejména na českém knižním trhu, můžeme tuto knihu jen doporučit.