[ 27.5.2019, Michaela Chržová, Gender Studies o.p.s. ]

Genderové nerovnosti v odměňování: problém nás všech

Genderové nerovnosti v odměňování: problém nás všech, 2018. ISBN 978-80-7330-329-7.

Trojice autorek Alena Křížková, Romana Marková Volejníčková a Marta Vohlídalová přináší zevrubnou analýzu genderově podmíněných nerovností v odměňování v České republice. Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů se u nás dlouhodobě pohybuje kolem 22% a patří tak k nejvyšším v Evropě. Na první pohled se přitom může zdát, že jsou v ČR dobré podmínky pro zajištění rovnosti v odměňování žen a mužů.  Předkládaná kniha mimo jiné osvětluje, že rovnost zajištěná zákonem není samospásná a v realitě jde o mnohem složitější problematiku.

První kapitola knihy je věnována vnímání otázek genderových nerovností v odměňování z pohledu jednotlivců a jednotlivkyň. Text rozebírá názory a zkušenosti lidí a přináší obraz veřejného mínění o tomto tématu. Celkově kapitola dokládá, že příjmová nerovnost je českou veřejností vnímána jako velice závažná, názory žen a mužů na jednotlivé jevy a aspekty tohot fenoménu jsou ale mnohdy odlišné.

Dále navazuje podrobný exkurz do uvažování jednotlivých skupin, které se tomuto problému věnují a mají jeho řešení ve své gesci. Perspektiva expertní, aktivistická, politická i zaměstnavatelská nám přibližuje, jak vypadají procesy navrhování a realizace opatření, která mají za úkol řešit nerovnosti v odměňování žen a mužů. Z kapitoly vyplývají především dva hlavní poznatky, a sice že nakládání se zahraničními dobrými praxemi vyžaduje v kontextu aplikace opatření do tuzemského prostředí nejvyšší obezřetnost a především, že největší bariéru pro vyrovnávání nerovností představuje platová netransparentnost.

Třetí, závěrečná, kapitola přináší kvalitativní sondu do veřejné správy, do oblasti školství a do soukromé sféry. Jednotlivé studie popisují, jak funguje odměňování v těchto třech oblastech trhu práce, jaký je zde přístup k transparentnosti, jak probíhá vyjednávání o mzdách/platech a kde vznikají a rozvíjí se rozdíly v příjmech žen a mužů. Cílem studií je především podat výpověď o tom, jak se tyto procesy každodenně zažívají a reprodukují.

Dlouho očekávaná kniha jako první mapuje v českém kontextu hlediska jednotlivých aktérů a aktérek pokud jde o otázky nerovného odměňování. Obsah zahrnuje také perspektivu státu a jeho složek. Součástí jsou pak také doporučení pro řešení problému genderových rozdílů v odměňování jak na úrovni státu, tak v prostředí veřejné správy, školství a soukromé sféry.

Využití plného potenciálu žen v české ekonomice

Využití plného potenciálu žen v české ekonomice, 2012.

Druhá představovaná publikace je shrnutím výsledků studie zaměřené na potenciál žen v ekonomice jakožto zdroje talentu, který je stále ještě často opomínán. Zpráva navrhuje možnosti, jak talent žen ve firmách rozvíjet a využívat. Z textu také vyplývá nutnost důrazu na genderovou diverzitu jako opatření na zvýšení výkonnosti ekonomiky jako celku i jednotlivých společností. Studie je založena na spolupráci s největšími komerčními firmami v ČR.

V úvodním shrnutí upozorňuje studie na specifika, která nese prostředí českého byznysu. Text poukazuje na nízké zapojení žen v představenstvech a vůbec napříč jednotlivými úrovněmi managementu. Provázanost mezi podílem žen ve vedení a ekonomickou úspěšností podniků je přitom čísly podloženým faktem. Vyšší zastoupení žen na všech úrovní řízení tak ve výsledku přináší konkurenční výhodu.

Autorský tým vysvětluje, že výkonnost organizace prudce stoupá, pakliže dosáhne určitého poměru zastoupení žen v představenstvu. Tento jev pak zpráva dává především do souvislosti s odlišným způsobem vedení lidí, který se často u manažerek objevuje oproti jejich mužským kolegům. Vedle toho jde také o porozumění zákazníkům a zákaznicím. Jak je popsáno v textu, ženy začínají hrát významnou roli v nákupní síle i v odvětvích, kde nákupní rozhodnutí tradičně činí muži.

Studie je v publikaci na první pohled velmi přehledně prezentována a obsahuje množství přesných dat a grafů. Neopomíná ale ani individualizované diskuse s účastníky a účastnicemi šetření. Jako výsledek pak nabízí kromě souhrnné analýzy také řadu postupů, s jejichž pomocí mohou společnosti působící v ČR zvyšovat zastoupení žen. Vedle zobecněných závěrů pak nabízí zcela konkrétní návrhy podpory žen ve firmách jako například seznam „41 opatření tvořících ekosystém na podporu genderové diverzity.“