[ 27.5.2019, Lisa Goldmann, Zeit online ]

Zeit online: Chcete, aby americké společnosti platily ženám a mužům stejně. Jak toho jde podle vás dosáhnout?

Natasha Lamb: Akcionářským aktivismem. Myšlenka je jednoduchá: každý akcionář či akcionářka nemají pouze právo hlasovat na valné hromadě, mohou také vznášet požadavky, o kterých následně hlasují. Pokud návrh obdrží více než 50 procent hlasů, musí být přijat. Tímto způsobem mohu jako akcionářka nasměrovat společnost, do které investuji, k udržitelnějšímu společensky odpovědnému chování. Jménem akcionářů a akcionářek, o které pečujeme ve společnosti Arjuna Capital, jsme dosud vyzvali 23 společností v USA, aby zveřejnily rozdíly v odměňování.

Zeit online: Co přesně si od toho slibujete? Že firmy zveřejní údaje o platech mužů a žen, a poté odstraní rozdíly?

Lamb: Může to fungovat i naopak: Společnosti nejprve upraví mzdy a poté zveřejní čísla. To je důvod, proč sdělujeme naše požadavky včas a dáváme dlouhé lhůty. Často mají společnosti jeden rok na to, aby na požadavek reagovaly. Nechceme je přece poškodit, chceme jejich fungování zlepšit.

Zeit online: A dokázala jste pro tento svůj záměr získat většinu akcionářů a akcionářek?

Lamb: To by bylo hezké. Začali jsme s tím v Silicon Valley v technologických společnostech, protože v této oblasti je znevýhodnění žen nejvíce patrné. Nejsou tam téměř žádné ženy, a to ani v nižších platových úrovních. Začali jsme s firmou eBay. Na výroční valné hromadě na jaře roku 2015 získal náš návrh na zveřejnění genderového rozdílu v odměňování pouze 8procentní podporu, což pro nás byla tvrdá rána.

Zeit online: A jak to tedy bylo s eBay dále?

Lamb: V roce 2015 se řada společností začala touto otázkou zabývat sama: softwarová společnost Salesforce oznámila svůj záměr odstranitgenderový rozdíl v odměňování a také poskytovatel webhostingu, firma GoDaddy, zveřejnil zprávu na toto téma. Na podzim jsme pak avizovali, že vzneseme požadavek na zveřejnění rozdílu v odměňování na devět dalších technologických společností. Ještě před konáním výročních valných hromad na jaře roku 2016 reagovalo aktivně šest z těchto devíti společností tím, že údaje samy zveřejnily. Byly mezi nimi i společností Intel a Apple. U aktivních firem jsme tedy požadavky stáhli a hlasovalo se pouze ve třech zbývajících společnostech - včetně nového hlasování ve společnosti eBay. A tentokrát jsme již získali 51 procent hlasů.

Zeit online: Čím si tu změnu vysvětlujete?

Lamb: Téma rovného odměňování přestalo být považováno jen za otázku spravedlnosti, stala se z něj i otázkaekonomické životaschopnosti firem. Existují konzultantskéspolečnosti, které akcionářům a akcionářkám radí, jak hlasovat na výroční valné hromadě. Tyto poradenské společnosti zjistily, že některé technologické firmyjiž berou rozdíly v odměňování žen a mužů vážně, a že by tedy pro další společnostibylo špatné, aby se k tomuto trendu nepřidaly.

Zeit online: Co tedy může firmám přinést to, že mzdy žen a mužů vyrovnají?

Lamb: Za prvé je to dobré pro jejich image: společnosti, které se zavázaly k rovnému odměňování, se jeví jako moderní a progresivní zaměstnavatelé. Přitahují více kvalifikovaných žen a mohou je ve své zaměstnanecké populaci udržet delší dobu. Podívejte se na studie: Více žen na vedoucích pozicích znamená vyšší výnosy, vyšší ziskové marže, lepší výkon na akciovém trhu. A to nemohou nevidět ani ti zaměstnavatelé, kteří se jinak o rovnost žen a mužů vůbec nezajímají.

Zeit on-line: To je také jeden z argumentů kapitálové společnosti Arjuna Capital, kterou jste spoluzakládala: udržitelnost a sociální spravedlnost se vyplatí.

Lamb: Přesně, ale není to náš hlavní argument. Chceme zlepšit svět. Jde o ekonomiku. Investice bývala hra s nulovým součtem: vyhrát můžete jen tehdy, když někdo jiný ztratí - menšiny, životní prostředí, ženy. S touto logikou ale nakonec ztrácí všichni. Náš model je naopak win-win, přináší vítězství všem. Co je dobré pro životní prostředí a zaměstnané, je také dobré pro naši klientelu. Při investování věnujeme pozornost otázkám, jako je ochrana životního prostředí, sociální angažovanost. A poptávka po tomto typu investic se velmi zvyšuje.

Zeit on-line: Jak jste se vůbec dostali zrovna k tématu Gender Pay Gap?

Lamb: No, já jsem žena pracující v oboru ovládaném muži. Mám děti. Diskriminace a sexismus jsou všudypřítomné. Čelila jsem jim při vyjednávání o mzdě, v kariérním postupu,i když šlo o to mít větší flexibilitu v práci kvůli dětem. Okamžitě jsem byla podezřelá z toho, že nejsem dostatečně angažovaná. Každý, kdo mě zná, přitom ví, jak moc angažovaná jsem. Sexismus je většinou podvědomý, upřímně, všichni můžeme být sexističtí, muži i ženy. Můžeme si to uvědomit i na příkladu hnutí #Metoo. Gender Pay Gap je strukturální nerovnost, kterou mohu dobře zveřejnit. Jedná se o čísla, která jsou měřitelná. Žádný manažer či manažerka už se nemůže postavit a oznámit, že si myslí, že muži a ženy by neměli být placeni stejně za stejnou práci.

Zeit on-line: Zatím jste tedy přesvědčili 23 společností, aby zveřejnily data o odměňování žen a mužů?

Lamb: 22 ze 23. Po Silicon Valley jsme se pustili do devíti bank na Wall Street - od pánského klubu na západním pobřeží k pánskému klubu na východním pobřeží. Na Wall Street pracuje přes 50 % žen, ale na řídících pozicích se téměř nevyskytují. Ženy přerušují kariéru v oboru finančnictví 25krát častěji než v jiných odvětvích. Osloveným společnostem to trvalo opět téměř rok, ale nakonec se všech devět rozhodlo zveřejnit svá data o odměňování. Ze všech firem, které jsme k tomu vyzvali, některé dokonce odstranily rozdíl v odměňování žen a mužů, a to včetně společností Apple a Nike. Další jsou na dobré cestě. Pouze jedna společnost to zcela odmítá: Walmart. Každý podnik má možnost podat proti našemu požadavku odvolání u Komise pro cenné papíry. Walmart to opakovaně udělal. S podivným odůvodněním: náš požadavek by měl být zamítnut, protože jeho splnění by mohloovlivnit probíhající řízení proti nim. Walmart byl totiž žalován svými zaměstnankyněmi, že jim neplatil stejně jako mužům. A pak samozřejmě ještě případ Facebook...

Zeit on-line: Ano, Facebook měl velmi otevřený spor s Elliotem Schragem, viceprezidentem pro globální komunikaci, marketing a public relations. O něco později Schrage společnost opustil. Co se stalo?

Lamb: Co tomu předcházelo - opakovaně jsme žádali Facebook o zveřejnění údajů o rozdílu v odměňování žen a mužů. Nášpožadavek zahrnoval také otevřenost v otázkách fakenews, ovlivňování volebních rozhodnutí, sexuální obtěžování. Tyto požadavky neměly tři roky po sobě téměř žádnou podporu. Na rozdíl od jiných společností s námi Facebook ani nekomunikoval. Prostě nás zcela ignorovali. Na třetí valné hromadě jsem se přihlásila do diskuze a konfrontovala s tím nejužší vedení. Seděli tam mimo jiné Marc Zuckerberg, Sheryl Sandberg a právě Schrage. "Proč s námi nemluvíte?",zeptala jsem se. Schrage jen zmínil, abych k němu přišla později. Když jsem to udělala, řekl mi do očí: "Nemluvíme s vámi, protože nejste milá." Představte si to! Protože nejsem milá. Byla jsem naprosto paf. Požádala jsem ho o vizitku a on prostě řekl: "Já mám už jen jednu." To je všechno.

Zeit on-line: Oni to ale nenechali jen tak a zveřejnili o tom text ve Financial Times.

Lamb: Ano, tak ta záležitost vygradovala. O něco později už Schrage ve Facebooku nebyl. A hle, mezitím Facebook skutečně zveřejnil data a oznámil, že odstranili Gender Pay Gap. K dalším tématům–fake news a manipulacím s volbami –se stále nevyjádřili. Tento nedostatek transparentnosti je pro podnikání špatný - v červenci se akcie Facebooku propadly a společnost ztratila více než 100 milionů dolarů.

Zeit on-line: Facebook má zvláštní strukturu, která umožňuje Zuckerbergovi držet si společnost pod kontrolou.

Lamb: Ano, Zuckerberg zavedl dva různé typy akcií. Akcie třídy A, které mají jeden hlas na akcii a akcie třídy B, které platí každá za 10 hlasů. Zuckerberg vlastní většinu akcií třídy B, zatímco nezávislí akcionáři a akcionářky vlastní akcie třídy A. To znamená, že Zuckerberg má více než 50 procent hlasů. Požadavky jako ty naše tak nikdy nemají šanci na úspěch při hlasování. Kromě toho je Zuckerberg také předsedou představenstva a generálním ředitelem. To je prostě špatné řízení společnosti.

Zeit on-line: Jak tedy chcete nyní pokračovat?

Lamb: Nyní se chceme pustit do rozdílu v mediánových mzdách. Zatím se jednalo o otázku, kolik si vydělají muži a ženy se srovnatelnou kvalifikací ve srovnatelnýchpracovních pozicích. Mediánová hodnota vyjadřuje, kolik muži a ženy u zaměstnavatelevydělávají průměrně a odhaluje tak více strukturální nerovnost mezi pohlavími. Hodnota rozdílu v mediánových mzdáchnepřímo ukazuje, kolik mužů a kolik žen je ve vysokých, dobře placených pozicích.

Zeit on-line: Více žen do manažerských pozic. V Německu se neustále diskutuje o povinných kvótách pro ženy - co si o nich myslíte?

Lamb: V některých zemích, zejména v Evropě, může tato regulace fungovat dobře, v USA spíše ne. V Americe převládají ekonomické argumenty. Vidíme, že téma Gender Pay Gapse pomalu stává samonosným a k jeho řešení se přidávají další společnosti. Někdy používáme Evropu jako odstrašující příklad pro firmy, hlavně Německo nebo Velkou Británii, kde vždy v dubnu musí všechny společnosti s více než 200 zaměstnanými zveřejnit své rozdíly v mediánových mzdách žen a mužů. Ve smyslu -přece nechcete, aby se vám to také stalo. Ale tak daleko v USA zatím nejsme. Myšlenka je to lákavá – použít k oživení systému, který je v zásadě mrtvý, novou zákonnou úpravu. A s naším kapitalismem, jak ho známe, je konec. Musíme dělat šokující kroky, abychom urychlili proces obnovy.

Z němčiny přeložila Helena Skálová, 12. 12. 2018