[ 25.2.2019, Michaela Chržová, Gender Studies o.p.s. ]

Po stopách moci v nemoci

Šmídová Matoušová, Olga (a kolektiv). Po stopách moci v nemoci: o morálce, moci a komunikaci v českém zdravotnictví, 2017. ISBN 978-80-7419-250-0.

První představovaná publikace sleduje souvislosti mezi zdravím, medicínou a mocí a nabízí propojení těchto témat v prostředí současného českého zdravotnictví. Celkem šest případových studií přichází s různorodou nabídkou témat.

Knihu otevírá úvaha editora Karla Čady (který je pak zároveň autorem jedné z kapitol), jež uvádí do problematiky sociologie medicíny. Text s podtitulem „odpovědnosti jednotlivce na hierarchickém poli“ zavádí pojem do českého prostředí. Autor uvádí zdroje, které už se oblastí sociologie nemocí a zdraví (v České republice) věnují a vysvětluje, jak tato málo známá větev vědy propojuje jednotlivé studie v knize. Na široké škále témat se setkává popis praktik, které jsou součástí našeho zdravotnictví a jejich dopad na běžné životy aktérů a aktérek. Nemalý prostor je pak věnován zkoumání důsledků, které se projevují v širších sociálních strukturách a etických aspektech oboru.

Prezentované studie pak přináší mozaiku, která svým rozpětím postihuje témata od narození až po smrt. Právě první předložený výzkum se zabývá diskurzem smrti a umírání, tabuizací tohoto tématu a přináší tak vhled do současného stavu paliativní péčeu nás. Součást studie tvoří analýza postojů dobrovolníků a dobrovolnic hospice. Studie předkládá různé strategie zacházení se smrtí a umíráním.

Následující z textů zkoumá migrénu jako chronické onemocnění a předkládá studii založenou na zkušenostech osob migrénou trpících. Nejen fyzickou, ale také psychickou a sociální stránku této nemoci rozebírá studie prováděná s pacientkami-ženami. Text pojednává o možných strategiích zvládání nemoci a zlepšování kvality života těch, kdo jí trpí.

Další studie je pak věnována otázkám medikace a vlivu na lidskou identitu. Popisuje příběhy zavádění tří konkrétních léků a popisuje, jak a na základě jakých vzorců o medicíně a zdraví přemýšlíme a hovoříme. Identitou z jiného úhlu pohledu se pak zabývá i text následující, který pojednává o transsexualitě a obecněji o konstruování genderové identity nejen v procesu operativní změny pohlaví.

Morální principy českého porodnictví zkoumá na případu zatčené rodičky z roku 2007 předposlední kapitola publikace. Studie nastoluje zajímavé souvislosti mezi politikou porodní péče a jejími biomedicínskými riziky a lékařský a rodičovský režim morálky, které musí koexistovat a zároveň se příležitostně ocitají v opozici. Poslední kapitola je věnována zdravotnickému personálu a především zdravotním sestrám, jejichž role je sice pevně legislativně vymezena, ale zároveň výrazně ovlivněna tradicí, neformálními normami a očekáváními. Text popisuje, kde stojí zdravotní sestry v mocenském řádu zdravotnictví.

Mužský přístup

Mendelson, Robert S. Mužský přístup, aneb, Jak lékaři manipulují se ženami, 2014. ISBN 978-80-87580-85-1.

Cílem autora publikace Mužský přístup, aneb Jak lékaři manipulují se ženami, bylo popsání problematických nástrojů a přístupů převládajících v současné moderní medicíně. Z pohledu autora a praktického lékaře Roberta Mendelsona tyto často neefektivní praktiky vedou ženy-pacientky k podstoupení riskantních a zbytečných léčebných zákroků. Kniha má poskytnout ženám strategie, kterými se mohou bránit lékařské a farmaceutické manipulaci.

Autor využívá celou řadu příkladů a konkrétních situací, aby doložil svá tvrzení a zároveň poskytl ženám ukázky obrany před manipulací, se kterou se ve zdravotnickém prostředí mohou setkávat. Text opakovaně upozorňuje, že jedním ze zdrojů šovinismu, arogance a povýšenosti, se kterou se ženy setkávají, je výrazná převaha mužů v profesi a autor v úvodu podotýká, že i ženy-lékařky, musely často na stejný řád věcí přistoupit, aby v konkurenci mužů na lékařských fakultách a později i v praxi uspěly.

Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány jakýmisi jednoduchými citáty z každodennosti vztahu pacientka-lékař. Už samotný pohled do obsahu může mnohým čtenářům a čtenářkám připomenout vlastní zkušenosti s nekorektním nebo manipulativním přístupem ve zdravotnických zařízeních. Můžeme si přečíst názvy kapitol jako „Ale no tak, přece si nebudeš lámat svou krásnou hlavičku.“, „Sláva, je to kluk!“ nebo „S tím se prostě musíte naučit žít.“

Publikace nemá vzbudit paranoiu a liché obavy u čtenářů a čtenářek. Autor v závěru knihy vyslovuje naději nad tím, že ženy budou mít po přečtení více kuráže postavit se za své potřeby a zájmy v komunikaci s lékaři (i lékařkami), především ale pobízí k tomu, aby pacientky podstupovaly lékařské zákroky s dostatečným rozmyslem a neváhaly si opatřit alternativní názor na problém, který právě řeší, nebály se postavit za svá práva. Už nyní vidí Mendelson v oboru značné změny k lepšímu a za hybatelky těchto změn označuje ženy.

Tyto i další zajímavé publikace najdete v širokém fondu Knihovny Gender Studies. Otevírací dobu a další informace najdete zde. Příjemné a inspirativní čtení Vám přeje tým Knihovny Gender Studies.