[ 28.8.2018, Nicola Davis ]

Andrej Cimpian, spoluautor výzkumu z Newyorské univerzity, uvedl, že jádrem práce je důraz na to, jak mohou i malé děti přejímat takové genderové stereotypy, jako že potenciál podávat vynikající výkony a nadání jsou častější u mužů, a podléhat jejich vlivu. „Jelikož se tyto myšlenky objevují už v tak raném věku, mají dostatek času na to, aby ovlivnily vzdělávací dráhy chlapců a dívek," řekl.

V časopisu Science popisují výzkumníci a výzkumnice ze tří amerických univerzit sekvenci testů, které realizovali se čtyřmi sty dětí, z nichž polovinu tvořily dívky. Předmětem výzkumu byl vliv genderových stereotypů na představy dětí o inteligenci a schopnostech.

V prvním testu byl skupině 96 chlapců a dívek ve věku pět, šest a sedm let přečten příběh o vysoce inteligentní osobě a následně byly děti požádány, aby odhadly pohlaví osoby z příběhu. Poté jim byly předloženy série obrázků, na kterých se objevovaly dvojice dospělých, v některých případech stejného, v jiných opačného pohlaví. Děti byly poté požádány, aby si vybraly, která osoba z vyobrazené dvojice je velmi inteligentní. Nakonec měly děti přiřadit určité předměty a vlastnosti, jako například „být chytrý“, k obrázkům mužů a žen.

Souhrn výsledků výzkumu ukázal, že ve věku pěti let dívky i chlapci se stejnou pravděpodobností připisují schopnost vyniknout osobám stejného pohlaví, jaké mají sami. Nicméně pokud jde o děti ve věku šesti a sedmi let, vytvoření této asociace (vynikání = příslušník/ce stejného pohlaví) je u dívek již méně pravděpodobné než u chlapců. Šestiletí chlapci si pro označení „opravdu velice chytrý“ vybírali příslušníky stejného pohlaví v 65 % procentech případů, zatímco dívky označily příslušnice svého pohlaví jako brilantní pouze ve 48 % případů.

Studie dále zkoumala, u kterého pohlaví děti očekávají lepší výsledky ve škole. Výzkumný tým zjistil, že ačkoliv dívky ve věku od pěti do sedmi let, na rozdíl od chlapců stejného věku, s větší pravděpodobností spojovaly dobré známky s osobami ženského pohlaví, nespojovaly si ale tyto úspěchy s vrozeným potenciálem vyniknout. „Již v takto mladém věku dívky přehlížejí důkazy, které mají přímo před očima, a své názory na to, kdo je opravdu velice chytrý, zakládají na jiných okolnostech," řekl Cimpian.

Tým také představil skupině šesti a sedmiletých dětí dvě velmi podobné hry – jedna byla popsána jako hra pro „opravdu velice chytré" děti, zatímco druhá jako hra pro děti, které jsou „opravdu hodně snaživé“. Závěry ukázaly, že chlapci a dívky se stejnou měrou zajímali o hru „pro snaživé“, avšak o hru „pro chytré“ už dívky projevovaly nižší zájem. Cimpian uvedl, že doufá, že studie pomůže při vývoji nástrojů a opatření určených k předcházení vlivu stereotypů na volbu povolání žen a dodal, že předchozí výzkum naznačuje, že nízký podíl žen v oborech, jako jsou matematika a fyzika, by mohl být způsoben skutečností, že právě „vrozená výjimečnost“ je často považována za klíč k úspěchu.

Nick Chambers, výkonný ředitel charitativní organizace Education and Employers, která organizuje kampaň „Inspiring Women“, výzkum přivítal a zdůraznil, že je důležité, aby měly děti na základních školách dostatečně široké spektrum pozitivních vzorů a příkladů.

Gemma Moss, profesorka pedagogiky z University v Bristolu, která se na studii přímo nepodílela, uvedla, že výzkum sice vyzdvihuje důležitý problém, nezabývá se ale již tím, jak způsob, kterým děti vnímají své vlastní úspěchy – nebo jak na jejich schopnosti nahlíží jejich vyučující – může ovlivňovat jejich postoje v těchto otázkách.

Christia Spears Brown, profesorka psychologie na Kentucky University a autorka knihy „Parenting Beyond Pink and Blue“, tvrdí, že výzkum je v souladu s dřívějšími pracemi v této oblasti, které došly k závěrům, že rodiče a učitelé přisuzují dobré známky v matematice tvrdé práci u dívek, avšak přirozeným schopnostem u chlapců. „Tato studie ukazuje, že dívky již v raném vývoji zvnitřňují tyto sociokulturní podněty a věří, že sice mohou tvrdě pracovat, ale nejsou přirozeně opravdu chytré," řekla. „Tyto domněnky mohou mít významný dopad na to, pro jaké typy akademického vzdělání se děti později rozhodnou, a ukazují, proč se dívky nehlásí na studijní obory, jako je fyzika, navzdory tomu, že ve škole dostávají vynikající známky."

Athene Donald, profesorka experimentální fyziky na Cambridge University, souhlasí. "Pokud máme v budoucnu docílit genderově vyrovnaného zastoupení v oborech inženýrských, matematických a fyzikálních, je jasné, že intervence na středních školách prostě nebudou stačit," řekla. „Rodiče, vyučující a média by měli mnohem více pracovat na vymýcení genderových stereotypů v tom, jak s dětmi všech věkových kategorií mluví o dospělých.“