[ 30.5.2018, Jitka Hausenblasová, Gender Studies o.p.s. ]

Zde je právo na potrat stále živým a velmi kontroverzním tématem. Může za to silný vliv církve, historický boj proti právu žen svobodně rozhodovat o svém těle i posílení konzervativně-šovinistických tendencí v nedávné době, které reprezentuje prezident Donald Trump. I v roce 2018 proto Spojenými státy hýbou vleklé spory i čerstvé kauzy, ve kterých se aktivisté a aktivistky na obou stranách snaží zvrátit rozhodnutí soudů, změnit fungování klinik nebo iniciovat nová zákonná opatření na regulaci nebo naopak liberalizaci potratových politik. Otázka potratů v USA je historicky velmi citlivá   a má vášnivé stoupence a stoupenkyně na obou stranách hodnotového spektra. Federální zákon chrání právo ženy jít na potrat od rozhodujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v roce 1973. V některých státech mají ovšem ženy omezený přístup k potratu a jednotlivé státy se také navzájem liší v právních předpisech i dalších praktických nařízeních, kterými je vykonávání interrupcí omezováno. Potraty jsou velmi nestabilní oblastí práva a předpisy se tak mohou měnit prakticky neustále.

Helen Weems je registrovaná zdravotní sestra z Montany s dlouholetou praxí, která zahrnuje také provádění interrupcí během prvního trimestru. Ty ale kvůli zákonu, který nyní v Montaně upravuje možnosti provádění interrupcí, nemůže vykonávat. Rozhodla se proto proti zákonu bojovat a s pomocí neziskové organizace Centrum pro reprodukční práva (Center for Reproductive Rights) zákon napadla u soudu. Protiprávnost podle ní spočívá v tom, že právo provádět potrat by měl mít každý, kdo má odpovídající lékařskou kvalifikaci. Když v současnosti jakákoliv žena v Montaně požaduje ukončení těhotenství, musí vyhledat lékaře, který podle zákona může jako jediný potrat provést. Těch je málo a ženy tak za nimi musí dojíždět až 300 km, což komplikuje celý zákrok, který tak nemusí být dostupný všem, kdo to opravdu potřebují. Navíc, není důvod k tomu, aby žena musela nutně trávit několik hodin na cestě na kliniku, když je k dispozici odborný personál, který má potřebné znalosti i zkušenosti k tomu, aby zákrok kvalifikovaně provedl. 93 % okresů v Montaně nemá vlastní interrupční kliniku a v těchto okresech žije 55 % žen. Farmakologické ukončení těhotenství, tedy metoda použitelná zhruba do 10. týdne těhotenství, kdy si žena vezme pilulku, je z pohledu dostupnosti lékařské péče bez problémů. Ty ale nastávají v pokročilejším stádiu, kdy již musí vyhledat lékaře. Do této situace se dostanou každým rokem tisíce žen, každá čtvrtá žena v USA podstoupí interrupci do 45. roku života. Už proto není jedno, jakým způsobem a za jakou cenu se zákrok uskuteční.

Za zákonem v Montaně mohou i nemusí stát ideologické důvody. Příznivci a příznivkyně současné úpravy argumentují tím, že zákrok provedený lékařem či lékařkou je bezpečnější. To ale Centrum pro reprodukční práva rozporuje, podle výzkumu publikovaného v odborném časopise International Journal of Women`s Health v roce 2013 nebyly statisticky prokázány žádné rozdíly v četnosti ani povaze komplikací, pokud byly interrupce provedeny lékaři či lékařkami nebo certifikovanými zdravotními sestrami.

Další možností, jak politicky omezit právo žen na potrat je zpřísnění podmínek pro zařízení, kde lze potrat provést. To se stalo například v Mississippi, kde kliniky musely přizpůsobit své prostory a vybavení tak, aby odpovídaly standardům velkých nemocnic. Na to logicky ty menší neměly prostředky.

Stát Mississippi jde ale v restriktivní politice proti potratům ještě dál. Guvernér v březnu podepsal nový zákon, který prakticky zakazuje všechny potraty po 15. týdnu těhotenství. Tento muž ostatně už v roce 2014 oznámil jasně svůj cíl: konec všem potratům v Mississippi. Zákaz interrupcí po 15. týdnu platí pro všechny případy s výjimkou mimořádného ohrožení zdraví matky nebo vážné abnormality plodu. Naopak výjimku zákon nedělá v případech znásilnění ani incestu. Jediná interrupční klinika, která v Mississippi ještě funguje, zákon téměř okamžitě napadla u soudu s cílem zrušit 15týdenní limit a další nesmyslné restrikce, které nařizuje. Jde například o povinnost žen jet na kliniku dvakrát, než je samotný zákrok vůbec proveden. Federální soudce zákon prozatím zablokoval. Nancy Northup, prezidentka Centra pro reprodukční práva, je přesvědčena, že protipotratoví aktivisté a aktivistky ještě přitvrdí, chtějí úplný zákaz potratů v celém státě Mississippi. „My ale víme, jak se bránit. Podobné zákony byly opakovaně napadnuty u soudů a ty je nakonec zrušily, protože porušovaly ústavu. Úspěšně jsme už zablokovali 20týdenní zákaz v Arizoně, 12týdenní zákaz v Arkansasu a 6týdenní zákaz v Severní Dakotě.“

Americký prezident má neuvěřitelnou moc, velká pozornost se věnuje třeba tomu, zda a kdy už odpálí jaderné rakety, aby zničil Severní Koreu. Ale reálné důsledky uplatňování restriktivní politiky na životy konkrétních žen například v Jižní Americe, to není mediálně příliš vzrušující téma. Krátce po převzetí úřadu Trump obnovil a dokonce rozšířil tzv. Global Gag Rule. Jde o nařízení, které zakazuje financovat neziskové organizace v zahraničí, které nabízejí provedení interrupce nebo i jen informace o možnosti zákrok podstoupit. Toto nařízení bylo v minulosti několikrát zrušeno a opět uvedeno v platnost, vždy v závislosti na stranické příslušnosti nového prezidenta. Naposledy jej zrušil demokrat Obama. Trump nařízení rozšířil tak, že mělo dopad ještě na víc organizací a nemocnic než předtím. Na amerických grantech přitom existenčně závisí řada organizací, které poskytují životně důležitou lékařskou péči, a to i v jiných lékařských oborech – léčí třeba AIDS, malárii nebo virus zika. Nezbylo jim tedy, než, buď omezit lékařskou péči a v důsledku toho ohrozit zdraví pacientek, nebo se vypořádat se ztrátou stěžejních prostředků. Mnohé kliniky musely zavřít. V důsledku znovu zavedeného a zpřísněného nařízení se v některých zemích zvýšil počet neplánovaných těhotenství i riskantně provedených potratů. Zejména v Africe, kde lékařskou péči poskytují primárně neziskové organizace, mělo Global Gag Rule značný dopad na omezení dostupnosti péče pro nejchudší vrstvy obyvatelstva.

A ještě v jedné věci může mít Trump v otázce potratů navrch. Nominoval nové soudce federálních okresních i odvolacích soudů, které potvrdil Senát. Je pravděpodobné, že zrovna tito soudci budou rozhodovat ve prospěch omezení potratů. To by mohlo zahýbat optimismem aktivistických organizací na podporu reprodukčních práv žen. Jak ale plyne ze zkušenosti z let minulých, v otázce potratů není v USA nikdy nic jisté.