[ 11.4.2018, Gender Studies, o. p. s. ]

Film z dílny České televize zachycuje současné dění v oblasti postavení mužů a žen v české společnosti. Otázka rovnosti je dnes rozebírána čím dál častěji. Genderová rovnost získává značný mediální prostor (alespoň v porovnání s předchozími dekádami) a výsledkem je zakládání nových spolků a organizací, které se snaží vyvolávat diskuzi na sociálních sítích i ve veřejném a mediálním prostoru. Právě tyto skupiny se ocitly pod drobnohledem filmu Teorie rovnosti.

O filmu přijela do Uherského Hradiště diskutovat Markéta Štěpánová z Gender Studies, o. p. s. Gender Studies je organizací s 25 letou tradicí, tématu genderové rovnosti se tedy věnuje dlouhá léta a nahlíží na ně z různých úhlů pohledu, v různých souvislostech a také zaznamenává jeho vývoj v čase. Právě proces vývoje feministických názorů byl jedním z témat, které publikum zajímalo a živě o nich diskutovalo.

Dopolední projekce přilákala diváky a divačky z řad široké veřejnosti a zúčastnili se i 2 třídy studentů a studentek zdejší Střední uměleckoprůmyslové školy. Diskusi moderoval Jaromír Orel z týmu festivalu a v hledišti byl o sdílení názorů a podnětů velký zájem. Diváci a divačky zasypali Markétu Štěpánovou otázkami spíše než k filmu samotnému dotazy k genderové rovnosti a feminismu obecně. Tyto pojmy samotné se často setkávají s nepochopení a na podobných debatách je obvykle potřeba vyjasnit si, oč jde.

„Feminismus není pojem protimužský, naopak týká se i mužů,“ říká Markéta. Hlavní zdroj nedorozumění, který obestírá tuto problematiku, vidí v privilegiích, která muži dostávají/dostávali automaticky do vínku. Ve společnosti, která se pak snaží narovnávat příležitosti žen a mužů, mají muži o to těžší pozici, že historicky nikdy nebyli v situaci, kdy by si svá práva museli vybojovávat a jejich privilegovaná pozice a s ní spojené role se zdála být neochvějnou. Hledání rolí mimo hranice stereotypů a v rovnější společnosti je pro muže novou záležitostí. Nepohodlí, které tak pro některé muže feminismus přináší, je spíše otázkou zvyku, nikoliv záměrem feminismu.

Z historického hlediska je jasné, že ženy musely při získávání práv a dosahování rovnosti hrát výrazně aktivnější roli. V jistém slova smyslu je tedy možné říci, že jsou zvyklé za svá práva a rovnost aktivně bojovat. V tomto směru je zřejmé, že ženy udělaly velký posun vpřed při získávání práv, která muži mají automaticky (volební právo, možnost studovat, nosit kalhoty, řídit auta atd…).

A právě „rovnost“ byla v diskusi skloňována na všechny pády. „Důležitá je rovnost v šancích, ne ve výsledku,“ zdůraznila v diskusi Markéta Štěpánová. Právě tento výrok patřil mezi ty, které mezi studenty a studentkami vzbudili nejživější diskusi. S vystupující Markétou Štěpánovou i mezi sebou hovořili diváci a divačky o svých názorech a postojích k genderové rovnosti a stereotypům s velkým nasazením. Do diskuse se zapojili téměř všichni, hovořili o svých vlastních zkušenostech se stereotypy, s genderovými aspekty volby povolání i jednotlivých oborů uměleckoprůmyslové školy.

„Diskuse byla zajímavá, ráda jsem se setkala s mladými lidmi, kteří jsou při tvorbě svých názorů schopni kritického myšlení. Ve formulování myšlenek byli velice šikovní,“ pochvaluje si Markéta. O zájmu obecenstva z řad studentů a studentek o genderové otázky svědčí konec konců i fakt, že film Teorie rovnosti si z festivalové nabídky zvolili sami.