[ 30.11.2017, Johana Jonáková, Gender Studies o.p.s. ]

Lenka Vagnerová ve svém díle Amazonky, které je uváděno od 1. 11. 2017 v holešovické La Fabrice, rozhodně nepodporuje klasické genderové stereotypy, které řada lidí spojuje se ženami. Naopak, předobrazem jí byl bájný kmen ženských bojovnic Amazonek, který žil zhruba na území dnešního Krymu. Obávané válečnice, které jsou historiky spojovány pravděpodobně s kmenem Skýthů, bojovaly s antickým Řeckem, válečnou výpravu proti nim vedl Héraklés nebo athénský král Théseus. Poslední utkání svedly Amazonky s Řeky, když přišly na pomoc obléhané Tróje. Podle historiků se tyto ženy cvičily v boji, sloužily ve vojsku. Po celou dobu vojenské služby zůstávaly pannami, až po jejím skončení se vdávaly a rodily děti. Skýtští muži se starali o domácnost, v čele kmene vždy stála královna.

Lenka Vagnerová si ale pro své představení vybrala tu část Amazonek, která je krutá, násilnická a vražedná. Spíše tak jde o vykreslení zvláštní ujeté skupiny, která uřezává svým mužským obětem hlavy, aby si s nimi v zadním plánu hlediště rozverně pohazovala. Krutost ale nemají čtyři bojovnice na scéně vyhraženou jenom pro své nepřátele. Vydatnými doušky ji používají i proti sobě navzájem. V druhé části představení jsme tak svědky rozřezávání jedné bojovnice druhou přímo na scéně, a to za asistence mnoha ampulek s filmovou krví a hysterického smíchu obou žen.

Základ inscenace tohoto fyzicky vysoce náročného pohybového divadla tvoří scény vycházející z bojového umění. Pro člověka, který má sám zkušenosti s tréninkem úderů a kopů, mohou působit některé scény sice ne zcela uvěřitelně, vcelku jsou však přehlídkou výjimečných výkonů, z nichž jde divákovi mráz po zádech. Bojovnice trénují boj zblízka na lapy, za hlasitého práskání bičem nad hlavami vytváří dech beroucí iluzi trysku na koni. Během mrazivého kvílícího zpěvu jedné z nich brousí své meče a sekery. Představení získává někdy magický, často až děsivý rozměr. Velkou zásluhu na tom má jak vynikající práce se světlem a s celou scénou, tak živý hudební doprovod. Moment, kdy se Amazonky zavěsí na pružné gumy, aby v letu útočily jak proti sobě, tak divákům, je vrcholem celého představení a pro první diváckou řadu nezapomenutelným adrenalinem.

Představení není podbízivě líbivé, nedovolí vám vydechnout a pohodlně se usadit. Amazonky burcují, vzbuzují nechuť a odpor a následující noc vám nedají usnout.