[ 24.8.2017, Kristina Kubcová ]

Kemp pro středoškolačky pořádala ve spolupráci s dalšími partnery z Maďarska, Polska a Slovenska organizace Gender Studies. Jeho název – STEM camp – odkazuje na stěžejní oblasti vzdělávání technického směru – Science, Technology, Engineering, Mathematics. Jsou to přesně ty vzdělávací obory, ve kterých je málo dívek a zároveň v nich pak chybí zaměstnanci a zaměstnankyně ve firmách i ve výzkumných institucích. Zájem holek tu je, jen je třeba ho včas podchytit a vhodným způsobem rozvíjet. Třeba tak, že dostanou nabídku jet do Maďarska a naučit se tam něco, co je ve škole nikdo nenaučí.

Během tří dnů se na kempu studentky věnovaly práci na projektu město budoucnosti. Hned v úterý se rozdělily do šesti národnostně smíšených skupin, z nichž každá pracovala na jednom odvětví, které je pro existenci a funkčnost každého města zásadní. Diskutovalo se zejména o průmyslu a dopravě, zdravotnictví, vzdělávání. Dívky přemýšlely nad ideální podobou a smyslem konkrétních urbanistických struktur i nad jejich ekologickým a sociálním významem. Příprava na nadcházející středeční prezentaci zahrnovala i sestrojení modelů struktur a městských plánů, k čemuž posloužily dostupné moderní technologie, od 3D tisku, až po řezání laserem a práci s mikrobity. V možnosti vyzkoušet si aplikované užití technologie viděla většina dívek největší přínos akce, neboť české školy nemají dostatečné prostředky k tomu, aby jim takovou příležitost poskytly. V rámci práce na projektu tak každá z dívek mohla využít jak svých znalostí, tak své kreativity a šikovnosti.
 
Po prezentaci, v níž většina skupin kladla největší důraz na ekologickou udržitelnost města a zajištění kvalitního vzdělání jeho obyvatelstva, se oddělila dvanáctičlenná skupina, která měla zájem o účast na workshopu pokročilého programování. Pro devatenáctiletou Janu, od října studentku jaderné fyziky, bylo právě pokročilé programování nejpřínosnější dovedností, kterou si z kempu odvezla. Téma žen ve STEM oborech je jí blízké, její babička i maminka jsou inženýrky v technickém odvětví: „Je směšné, že by mělo být ve 21. století ve vědě jen 8 % žen, vždyť zrovna věda by měla být přístupná pro všechny. Muži a ženy jsou sice v mnohých ohledech rozdílní, kompetence v myšlení mají ale úplně stejné. Chtěla bych, aby si malá holčička mohla říct, že chce být vědkyní a nikdo jí neodrazoval proto, že mu to rozhodnutí přijde divné. Samotné vědecké kolektivy navíc mohou profitovat z různých úhlů pohledů ve smíšených skupinách, ženy často mívají pragmatičtější pohled na věc a přináší zajímavé nápady.“
 
V4 STEM Camp navštívilo několik vzácných hostů, mezi nimiž byla i Jessica Rannow, prezidentka Society of Women Engineers, americké společnosti sdružující inženýrky. Rannow vidí důležitost podobných akcí zaměřených na vzdělávání budoucích vědkyň jak v možnosti vyzkoušet si nové metody vývoje kreativních projektů, tak v setkávání se s lidmi s podobnými zájmy z rozličných kulturních i sociálních poměrů. Zdůrazňuje také to, že si dívky přirozeně trénují schopnost pracovat v týmech. O důležitosti podpory žen ve STEM oborech mluvila i Eliška (18), která se chce po dokončení studia na gymnáziu přihlásit na fakultu informačních technologií ČVUT: „Společnost má tendenci ženy vidět jako mámy s dětmi, které se v zájmu ostatních vzdají studia i kariéry. Je to problém, protože muži jsou naopak ke studiu a kariéře ve STEM oborech vedeni od mala. Dívky tak od začátku mají nevýhodu. Tím, že ke studiu těchto předmětů nejsou výchovou motivovány, si v nich své místo často musí vybojovat úplně samy.“

Z Maďarska sice v pátek odjížděly unavené, zato naplněné novou důvěrou ve vlastní schopnosti i radostí z povedeného projektu. Našel se čas i na odpočinek, večery plynuly ve znamení neformálního dokončování projektů, čekání na zmrzlinu v nedaleké cukrárně i procházkami s novými kamarádkami. A o tom vlastně celý V4 STEM Camp byl - o překonávání překážek, boření předsudků, o spolupráci a kreativitě. To vše shrnula osmnáctiletá Lucia ze Slovenska slovy: „Teď mám pocit, že můžu dokázat cokoliv.“