[ 31.8.2016, Anna Kotková, Gender Studies o.p.s. ]

Ač na to vždy musejí být dva, starost o ne/otěhotnění je pořád většinou vnímána jako ženská záležitost a zodpovědnost. Možná i proto je tak rozšířená hormonální antikoncepce už mezi nezletilými dívkami. Je gynekology a gynekoložkami předepisována nezřídka rutinně, bez alternativ, a to i na různé zdravotní problémy s menstruačním cyklem apod., tedy ne nutně proti nežádoucímu otěhotnění. Pokud některé ženě z nějakých důvodů tato forma antikoncepce nevyhovuje, je postavena často před dvě možnosti: změnit její značku nebo nic.

Samotné nezletilé dívky jsou přitom dle všeho na jedné straně o jiných možnostech málo informované, zároveň se po něčem jiném ani příliš nepídí, patrně vlivem silného diskurzu společnosti a především vlastní referenční skupiny o běžnosti a „normálnosti“ hormonální antikoncepce. Co se týče zodpovědnosti za ne/otěhotnění, mnoho z nich ji bere za svou, ale některé zároveň už v tomto věku reflektují, jaká je to nespravedlnost.¹

Rizika při užívání hormonální antikoncepce jsou přitom veliká, jde hlavně o hlubokou žilní trombózu a plicní embolii u žen, které mají diagnózu zvýšené srážlivosti krve. Vyšetření na tato geneticky daná onemocnění by vždy měla předcházet předepsání této antikoncepce. Také pravidelné jaterní testy při jejím užívání nejsou standardem. Stále existují různé názory na to, jestli je při aktuálně dostupných pilulkách stále nutné tyto testy provádět, nebo již játra zatěžují minimálně.

Vhodnou alternativou k hormonální antikoncepci jsou nitroděložní tělíska, která mohou být založena na hormonální a nehormonální bázi. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za rok 2013 stoupá od roku 2007 počet žen, které mají tělíska zavedena, na úkor počtu žen, užívajících pilulky. Obecně pro pilulky nebo tělísko se podle těchto statistik rozhodla více než polovina žen ve fertilním věku (15-49 let).² Nitroděložní tělíska se, vzhledem k jednoduchosti používání, spolehlivosti, dlouhé době použitelnosti, finančním nákladům srovnatelným s pilulkami a menším zdravotním rizikům, řadí mezi nejvýhodnější formy antikoncepce.

Nabídka, dostupnost a komfortnost různých forem antikoncepce hraje velkou roli v plánovaném rodičovství. I zde je ale situace nevyvážená. Muži nemají možnost nějaké neinvazivní antikoncepce, ekvivalentu k hormonální antikoncepce u žen (se všemi výhodami, nevýhodami i riziky), která by byla zcela na jejich zodpovědnosti a rizika přinášela zcela a jen jejich tělu a kterou by si mohli zařídit zcela sami. Muži mohou praktikovat pouze přerušovanou soulož nebo požívat kondom. Prvně zmíněná metoda je relativně nespolehlivá, a obě metody vyžadují, v závislosti na povaze vztahu a jednotlivců, větší či menší zapojení ženy, na které opět leží, aby si pohlídala, zda partner tyto metody opravdu využije.

Jediná forma celosvětově opravdu účinné a v ČR dostupné mužské antikoncepce je vasektomie, trvalá sterilizace, zákrok, při kterém dochází k přerušení chámovodů. V USA používá tento způsob antikoncepce okolo 7 % všech manželských párů.³ Metoda je populární i v západní Evropě, v ČR je ale stále na okraji zájmu, možná i proto, že až do roku 2012 bylo její využití vázáno vždy na zdravotní důvody a nebylo možné ji absolvovat čistě z důvodů antikoncepčních.⁴  

V České republice také nejsou zatím k dispozici metody mužské sterilizace, které jsou vratné, (Vasclip Implant Device a Intra Vas Device), a které chámovody pouze uzavřou tak, aby byl dočasně znemožněn průchod spermií.

Stále ve výzkumu jsou také hormonální antikoncepční pilulky pro muže (HA) či například tepelný suspenzor.

Dostupnost hormonální antikoncepce plánuje v ČR ovlivnit i stát, konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu, aby byl některý typ hormonálních pilulek pro ženy hrazený pojišťovnou nebo cenově dostupnější.⁵ Otázkou je, zda je to správný motivační nástroj. Ženy, které si nemohou finančně dovolit si vybírat mezi nabízenými tabletami, budou pravděpodobně motivovány k výběru těch zdarma, a může to být na úkor jejich zdraví nebo komfortu. Kýženého cíle neotěhotnění sice dosáhnou, ale do diskuze zůstává, zda by nebylo lepší je a jejich partnery motivovat k výběru jiné formy antikoncepce.

Proto, aby se zodpovědnost za plánované rodičovství více rozvrstvila mezi partnery a neležela ve své většině na ženách, je kromě mužských forem antikoncepce také potřeba změna myšlení společnosti a také funkční státní koncepce podpory plánovaného rodičovství. Začíná to sexuální výchovou ve školách, která by měla téma zodpovědné reprodukce stavět rovnocenně před dívky i chlapce, což se ještě stále neděje. Muži sice mají menší škálu antikoncepce na výběr, ale stále jich velmi málo využívá i to, co je dostupné, Za vše hovoří výše zmíněná nadpoloviční většina žen v reprodukčním věku, která bere zodpovědnost za plánované rodičovství zcela na sebe, mnohdy za cenu zbytečných zdravotních komplikací a snížení kvality života vlivem negativních dopadů hormonální antikoncepce.

¹ Beranová, Š., Antikoncepce a adolescentní dívky v ČR, diplomová práce, FHS UK, 2015

² http://www.uzis.cz/rychle-informace/cinnost-oboru-gynekologie-pece-zeny-roce-2013 Cit. 21.8.2016

³ http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/muzska-antikoncepce-360475 Cit.5.8.2016

⁴ http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/muzska-antikoncepce-360475 Cit.18.6.2016

⁵ http://zpravy.aktualne.cz/domaci/experti-navrhuji-otcovskou-dovolenou-ci-antikoncepci-zdarma/r~ca7ae59657b911e5b605002590604f2e/ Cit. 21.8.2016