Zásadní formou finanční podpory rodin s dětmi je v České republice podpora formou daňových úlev. Rodiny s nezaopatřenými dětmi díky daňovým úlevám ušetří 5 % svých superhrubých příjmů. Jejich efektivní míra zdanění práce je totiž o 5 procentních bodů nižší. Rodiny s nejmladším dítětem díky daňovým úlevám dokonce v průměru platí zápornou daň. Stát těmto rodinám totiž vyplácí částku odpovídající v průměru 1,9 % jejich superhrubých příjmů jako tzv. daňový bonus. Redistribuce mezi bezdětnými domácnostmi a domácnostmi s dětmi, respektive s nejmladším dítětem do 3 let, je tak porovnatelná s redistribucí mezi bohatými a chudými.

Navzdory své velikosti, daňová podpora rodin s dětmi trpí některými závažnými nedostatky.  Podpora je například nastavena tak, že ji velká část domácností s dětmi není schopná plně využít. Mezi bezdětnými domácnostmi plně využijí veškeré daňové výhody (odečitatelné položky, daňové slevy a zvýhodnění), na které mají nárok, každé dvě ze tří domácností. U domácností s nezaopatřeným dítětem je to pouze polovina domácností. U domácností s nejmladším dítětem od 1 do 3 let pak pouze každá třetí domácnost. Dvě ze tří domácností s nejmladším dítětem do 3 let tak sice mají nárok například na slevu na manželku nebo tzv. školkovné pro některé z dětí, ale jejich příjmy jsou tak nízké, že tyto slevy nevyužijí. Z pohledu velikosti příjmu domácnosti problém využít veškeré nabízené úlevy mají především domácnosti s dětmi, které mají nižší příjmy. To znamená, že tyto domácnosti nepřetaví daňové úlevy ve zvýšení čistých příjmů. Tyto úlevy tak pro nemalou skupinu domácností s dětmi neplní roli podpory rodin s dětmi. Prosté zvyšování některých daňových úlev, které využívají domácnosti s dětmi, tak nemusí vést ke kýženému cíli.

Systém daňové podpory domácností s dětmi také do jisté míry demotivuje ženy od výdělečné činnosti. To je způsobeno zejména nastavením slevy na nepracující manželku (manžela). Domácnost manželů, kde jeden z nich nepracuje, má nárok na slevu na manželku, tedy na 24 840 Kč ročně. Tato částka zvyšuje čisté příjmy domácnosti. V případě, že se manželka (manžel) rozhodne vrátit k výdělečné činnosti, domácnost o tuto slevu přijde. V této situaci jsou zejména ženy vracející se na trh práce po rodičovské dovolené. Zvýšení čistých příjmů těchto domácností v okamžiku, kdy se tyto ženy rozhodnou vrátit na trh práce, odpovídá jejich čisté mzdě minus manželem ztracená sleva na manželku. To samozřejmě u těchto žen přispívá k odkládání návratu na trh práce po rodičovské dovolené, což má významné dopady na budoucí příjmy a riziko nezaměstnanosti žen a tím i příjmy jejich celé domácnosti.

Podpora rodin s dětmi systémy sociálního a zdravotního pojištění se koncentruje především ve formě ochrany matek před poklesem starobního důchodu v důsledku rodičovství. Velikost dopadů rodičovství na starobní důchody žen a míra ochrany žen v tomto systému jsou však předmětem samostatné studie v rámci projektu Celoživotní ekonomické dopady mateřství. V oblasti dávek je největší podpora rodin s dětmi směřována skrze peněžitý příspěvek v mateřství a rodičovský příspěvek. Dávková podpora rodin se staršími dětmi cílí pouze na rodiny s nízkými příjmy.

Finanční podpora rodin s dětmi se tak v porovnání s Evropou soustředí zejména v daňové oblasti. To má své výhody i nevýhody. Struktura daňové podpory však trpí některými nedostatky. Velká část rodin s dětmi není schopná využít veškeré daňové výhody, na které mají nárok. Některé nástroje daňové podpory využívané především rodinami s dětmi odrazují ženy od návratu k výdělečné činnosti. Je tedy žádoucí zlepšit strukturu daňové podpory, protože její prosté zvyšování nezvyšuje současné a budoucí příjmy rodin s dětmi takovým způsobem, jak by se na první pohled mohlo zdát.