Výzkum zjistil, že flexibilní úprava počtu pracujících v obchodě podle výkyvů ve spotřebitelském chování znamená pro pracující často nevýhodné nestandardní úvazky – dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Běžnou praxí, kterou pokladní vnímají jako nežádoucí, jsou také zkrácené pracovní úvazky na 30 hodin týdně. Ty umožňují zaměstnavatelům prodlužovat denní pracovní dobu ze 6 hodin na 8 bez toho, že by byla řádně zaplacená v podobě přesčasů. Mzdy v genderově horizontálně segregovaném odvětví maloobchodního prodeje (cca 80 % tvoří ženy) jsou nízké – naše komunikační partnerky vydělávaly od 11 do 15 tisíc měsíčně.

Obzvlášť alarmující jsou sociální dopady tohoto uspořádání. Náklady na pracovní sílu jsou totiž zaměstnavateli přenášeny na rodiny nebo na stát a jeho sociální systém. V obchodních řetězcích užívané podoby organizace práce a pracovního času neumožňují uspokojivé slaďování rodinného, pracovního a soukromého života. Volný čas s rodinou nebo pro sebe je vzácný a vyžaduje pečlivé plánování. Pokladní v našem výzkumu jednohlasně schvalovaly spojené legislativní úsilí zákonodárců a Odborového svazu pracovníků v obchodě o omezení otevírací doby obchodů přes státní svátky.

Více se dozvíte ve výzkumné zprávě, která bude zveřejněna v polovině června na webových stránkách Multikulturního centra Praha.