[ 4.12.2015, ]

Anonymní komunikace mají významné místo v naší politické a sociální debatě, mnoho jednotlivců má potřebu skrývat svou identitu, kvůli obavám z politických nebo ekonomickýh následků, často se jedná o nechtěné vystavení se konkrétním rizikům v osobních životech.

Anonymita je základem pro plné uplatnění práv na svobodu projevu, která je zakotvena v článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv. Anonymita je také nerozkučně spjata s právem na soukromí.

Možnost sdílet informace důvěrně (např. mezi lékaři/kami a pacienty/kami, iformace právního charakteru nebo mezilidské intimní informace) na základě podmínek známých pod názvem "right to whisper" je zásadním právem.

Anonymita a šifrování online komunikace jsou důležité pro posílení a ochranu ohrožených skupin. Komunity, které jsou sociálně a politicky vyloučeni, diskriminovány, čelící násilí se často obracejí na internet jako "bezpečnější" prostoru.

Anonymita a šifrování jsou důležitými nástroji pro boj proti hatespeech (nenávistným projevům) a obecně proti četným formám online násilí.

Anonymita umožňuje svobodné vyjadřování a uvědomění si genderových identit a sexuálních práv a to v souvislosti s informacemi o reprodukci a zdraví.

Zavedení politiky skutečných jmen na sociálních sítích a online platformách, může ohrozit schopnost uživatelů/ek vyjádřit se anonymně, a to zejména v zemích, kde jsou lidská práva často porušována nebo v případě prostor pro účast občanské společnosti je omezena.

Zprostředkovatelé internetu by měli přispět k posílení práva na soukromí tím, že nebudou zveřejňovat a dále zprostředkovávat osobní údaje svých uživatelů bez soudního příkazu. Dále by zprostředkovatelé neměli bránit uživatelům/kám v přístupu ke službám v případě jejich požadavků na anonymitu a soukromí.

Jednotlivé státy by měly zavést účinné mechanismy, které zaručí ochranu osob, jejichž práva byla porušena z důvodu omezení anonymity, a to zejména u jedinců z rizikových skupin (ženy a dívky, LGBT, lidé s hendikepem ...)