- - -
-
- - Zpět na hlavní stránku - English
-
-
FEMINISMUS:CZ Gender Studies, o.p.s.
 
 
Feminismy Kultura Multikulturně Rodičovství Nasílí
Historie Média Rovné příležitosti Partnerské vztahy Zdraví a tělo
 
-
Informace -

Slovníček pojmů
Historie
Pro novináře

-
- -

Diskuse

 
- -

Kalendář akcí

 
Šovinistická bomba

Zpravodajství
z Econnectu

-
- -
- -
Výzkum SHARE – pár zajímavých vhledů do problematiky stárnutí a důchodů

[ 24.11.2014, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. ]

Skandinávské země jsou často dávány za příklad podpory genderové rovnosti na trhu práce, která se mimo jiné odráží i ve vysoké zaměstnanosti tamních žen. Platí toto i co se týká věku? Jaká je v tomto regionu míra zaměstnanosti osob nad padesát let?

Následující dva grafy (zde) znázorňují zaměstnanost žen i mužů ve Švédsku (jako zástupce skandinávských zemí), České republice a v západních státech Evropské unie podle pěti věkových kategorií až do 75 let. Skandinávské země se velmi liší od zbytku Evropy: pro obě pohlaví platí, že do důchodu se odchází po 65. roce života, a i poté významná část mužů a žen pracuje. V ostatních evropských zemích ženy odcházejí do důchodu již před šedesátkou, po této věkové hranici pracuje již jen zhruba každá pátá žena.

U mužů je zaměstnanost vyšší a rozdíly mezi Skandinávií a Evropou nejsou tak výrazné až do 60 let. Stále ale platí, že ve Skandinávii do 60 let pracuje 80 % mužů a do 70 let polovina. V České republice a ostatních zemích počet pracujících mužů dramaticky klesá po dovršení 60 let života.

Ve všech státech zkoumaných v rámci projektu SHARE se míra zaměstnanosti mužů nad padesát zdá být vyšší než míra zaměstnanosti žen. Jak lze tento výsledek interpretovat?

Vysvětlení pro vyšší zaměstnanost mužů je dána mnoha faktory, většina z nich je ovlivněna minulostí. V generaci dnešních seniorů mají muži daleko vyšší vzdělání než ženy, to znamená mají i vyšší příjmy, zajímavější práci, která je baví a není přiliš tělesně namáhavá. V důchodovém věku pracují zejména muži s vysokoškolským vzděláním v odbornějších profesích (např. po 65 letech zaměstnanost těchto mužů překračuje 25 % a je vyšší než průměr v EU). V České republice je nižší zaměstnanost žen dána i nastavením věkové hranice pro odchod do důchodu pro ženy s dětmi. Z výzkumu SHARE jasně vyplývá, že asi 80 % respondentů odchází do důchodu při dosažení nároku na důchod. Ačkoli se tato hranice prodlužuje, starší kohorty seniorů odcházely podle původních pravidel, a to daleko dříve než je obvyklé v EU a jak tomu bude u nás v budoucnosti.

Jsou Češi a Češky nad padesát spokojeni s tím, jak jsou v práci finančně ohodnoceni? Vykazují nějaké jiné evropské národy větší spokojenost v tomto směru?

Respondenti SHARE odpovídali v roce 2010 na otázku, zda je jejich pracovní příjem přiměřený s ohledem na jejich úsilí a výsledky (graf zde). Nejspokojenější jsou v tomto ohledu ve Švýcarsku, kde 23 % respondentů zcela souhlasí a dalších 53 % souhlasí s tímto tvrzením. Na dalším místě ve spokojenosti s pracovním ohodnocením je Dánsko a Nizozemsko. Na opačném pólu se nachází Maďarsko, kde 36 % zcela nesouhlasí a dalších 32 % nesouhlasí s přiměřeností svého platu. Následuje Estonsko a Polsko, tedy zástupci východní Evropy. Česká republika, společně se Slovinskem, se nachází přesně uprostřed, hned vedle evropského průměru. Celkem 55 % respondentů zcela souhlasí nebo souhlasí s přiměřeností svého pracovního ohodnocení.

Jak v komparaci s jinými sledovanými státy odpovídali Češi a Češky na otázku, do jaké míry je omezuje zdraví při výkonu každodenních činností?

Dotazník SHARE pokládá otázky tak, aby se odpovědi daly později srovnávat podle mezinárodně používaných kategorií v různých vědeckých disciplínách. Mezit tyto patří také zdravotní omezení při výkonu každodenních činností (limitations with activities in daily living ADL). Do této škály patří omezení trvající déle než tři měsíce v těchto běžných aktivitách: 1. Oblékání (včetně ponožek a obutí bot), 2. Chůze po místnosti, 3. Koupání se nebo sprchování, 4. Stravování (např. při krájení, dělání soust), 5. Uléhání do a vstávání z postele, 6. Používání toalety. Graf zobrazuje procento respondentů, kteří nemají žádné omezení ve věku od 50 let a výše, ve věku od 70 let, a vě věku nad 85 let. Česká republika se v tomto ohledu umístila velmi dobře na čtvrtém místě, a zejména je potěšující, že procento lidí bez omezení neklesá s věkem jako ve většině ostatních zemích. V České republice je 95,5 % lidí bez omezení ve věku 50-69 let, 85 % mezi 70-84 lety a 74 % ve věku nad 85 let. Na prvním místě v nejmladší kohortě je Itálie, avšak počet lidí bez omezení pak prudce klesá až na 42 % v nejstarší kategorii (podobně je na tom také Španělsko nebo Portugalsko). Česká republika tak patří společně se Švýcarskem, Dánskem a Nizozemskem k nejlepším v Evropě. (Zde je potřeba poznamenat, že v různých zemích mohou lidé různě interpretovat pojem omezení.)

Jeden z výstupů výzkumu SHARE odhalil, že třetina osob 50+ žije v ČR sama a také, že častěji jde v tomto kontextu o ženy než o muže. Jak toto zjištění souvisí s mírou chudoby českých žen ve stáří?

Starší generace zastihly změny po roce 1989 na konci jejich pracovní kariéry, bez možnosti dlouhodobé přípravy na materiální zabezpečení ve stáří v novém ekonomickém systému. Z dat SHARE (viz relevantní grafy) vyplývá, že země bývalého východního bloku vykazují vysoké procento starších občanů, kteří vycházejí s příjmy s velkými potížemi nebo s potížemi, a to na úrovní párů nebo žen či mužů žijících osamoceně (singles). Nejhůře na tom je Maďarsko, kde téměř 90 % respondentů udává tyto materiální potíže, nejlépe opět skandinávské země, kde stejné procento nemá žádné nebo téměř žádné potíže s vycházením s příjmy. Česká republika se pohybuje v horší polovině EU, společně ještě se zeměmi postiženými současnou finanční krizí (Španělsko, Portugalsko, Itálie).

Osamoceně žijící ženy jsou na tom hůře ve všech zemích EU (v průměru 52 % udává potíže s příjmy, v ČR je to 65 %). Je to dáno zejména tím, že ženy žijí déle než muži, mají nižší příjmy a důchody, a stráví v důchodu mnohem delší dobu než muži a mohou tak snáze vyčerpat své úspory na stáří.

Projekt SHARE má také data o relativní chudobě a dalších indikátorech materiální situace starší generace, včetně údajů o nákladech na zdravotní péči a léky. Většina ukazatelů o chudobě přináší velmi podobné výsledky jako potíže s vycházením s příjmy. V mnoha případech je velmi důležitou okolností pomoc a péče rodiny. V případě úmrtí respondenta zjišťujeme nákladnost a míru péče o respondenta v rodině a ve zdravotních zařízeních.

Zdroj:

Data SHARE, 4. vlna, zdarma dostupná na www.share-project.org

Kontakt a další informace:

Podrobné informace o projektu SHARE, včetně všech publikací a přístupu k datům, jsou na portálu českém projektu http://share.cerge-ei.cz.

Jana Bakalová a Radim Boháček

Koordinátoři projektu SHARE v České republice

Národohospodářský ústav České republiky, v.v.i., Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1

Email: janabakalova@email.cz a radim.bohacek@cerge-ei.cz

 
- Databaze
-

Knihovna
Knihkupectví

-

Ženské organizace

-

Studentské práce

-

Vyhledávač odkazů

- -
-

Dokumenty
a instituce

- -
- -
 

Podporují nás

- -
Hledej

- -
- -
 

Zpravodaj Rovné příležitosti do firem

- -

- -
- -
 

FacebookFacebook

- -

- -
- -
 

Na Feminismu.cz můžete poslouchat pořad Hovory na bělidle ČRo 6! (ve formátu mp3)

- -

- -
- -
 

Místa přátelská rodině
Místa přátelská rodině

- -

- -
- -
 

KATEDRA
genderových studií
FHS UK v Praze

Genderová studia FSS MU

Centrum Genderových studii FF UK

- -
-
   
Tento web spravuje Gender Studies o.p.s; © 2003; webhosting + webdesign + redakční a publikační systém TOOLKIT