[ 21.11.2014, Markéta Štěpánová, Gender Studies, o.p.s. ]

Ačkoli by se mohlo zdát, že dnešní společnost je tolerantnější než kdy dříve, když přijde řeč na odlišnosti, často narážíme na strach z neznámého, který může mít za důsledek odmítání, nedůvěru. Publikací chceme toto uvažování konfrontovat se skutečností, že problémy, které vidíme na první pohled, jsou často jen odrazem našich předsudků, a že když se na situaci podíváme konkrétně, problém ani neexistuje nebo je jeho řešení na dosah. Chceme nabídnout konstruktivní pohled na to, jak s diverzitou na pracovišti pracovat tak, aby byla přínosem a vedla ke spolupráci a respektu, namísto zbytečného vymezování se. Stručnost a praktičnost informací je hlavním kritériem.

První část publikace se věnuje základním východiskům, vysvětluje klíčové pojmy, doplňuje statistiky a legislativní kontext. Druhá část publikace poskytuje praktická cvičení, která mohou sloužit k samostudiu i jako podklad pro školení. Poslední část potom přináší další zajímavé příklady dobré praxe z firemního prostředí z Česka i zahraničí.

Jako ukázku z manuálu přetiskujeme část praktického cvičení, které v manuálu naleznete:

Situace z praxe – požadavky na úpravu pracovní doby:

Představte si, že patříte k vedení progresivní softwarové firmy. Přijali jste nedávno nového pracovníka, který pochází z Íránu a je muslim. Je to velmi schopný a pracovitý zaměstnanec. Potřebuje ale světit pátek jako den odpočinku, navrhuje, že si zameškaný čas vždy odpracuje v sobotu. Íránec o práci ve vašem podniku velmi stojí a velice by ho mrzelo, kdyby kvůli svému náboženství přišel o práci. Vy se však obáváte, aby potom neměl každý nějaké požadavky na volné dny. V sobotu byste navíc museli chodit do práce také, protože novým zaměstnancům nesvěřujete klíče a bezpečnostní kódy.

Otázky k zamyšlení:

Jak se s muslimským zaměstnancem dohodnete? Umožníte mu nadále pracovat ve firmě a zároveň světit pátek?

…………………………………………………………………………….

Možné řešení situace:

Protože možnost pracovat v sobotu v kanceláři by byla pro zaměstnavatele příliš drahá, byly využity možnosti flexibilních pracovních úprav. Konkrétně dodatkem k pracovní smlouvě bylo umožněno zaměstnanci odpracovat část hodin z domova v jím určeném čase a část hodin byla realizována v podobě stlačeného pracovního týdne, kdy některé dny zůstával na pracovišti déle. Po třech měsících realizace bylo toto řešení vyhodnoceno jako efektivní s ohledem na pracovní výkon.