[ 15.11.2014, Michaela Chržová ]

Jako první promluvila Miluš Kotišová, spoluzakladatelka uskupení Česká prezidentka, autorka rozpracovaného cyklu 50 rozhovorů s českými političkami. Představila tyto rozhovory, kterých k dnešnímu dni uskutečnila 14. Cílem rozhovorů je podle autorky nechat zaznít hlas žen ve veřejném prostoru, poukázat na různé ženy a jejich myšlenky a přinášet nová témata. V cyklu tedy nejsou rozhovory pouze s ženami v politice. Autorka sama sebe nazvala „skautkou,“ která se rozhlíží v nejširším poli společnosti a hledá pro interview výrazné angažované ženy, které ovlivňují veřejné mínění. Pátrá mezi novinářkami, akademičkami, podnikatelkami, političkami a jinde a vytváří seznam nových i známých jmen a následně se snaží v rozhovorech přijít s něčím zajímavým a podstatným, co bude žít v podvědomí čtenáře či čtenářky třeba i několik let po přečtení daného rozhovoru.

V diskusi odpovídala autorka mimo jiné na budoucnost projektu. Vyjádřila přání vytvořit alespoň 3 série rozhovorů, které by vznikly z kolektivního sbírání otázek tak, aby pokládané otázky v jednotlivých interview odrážely zájmy nejen autorky ale celé společnosti. Mluvilo se také o způsobu výběru dotazovaných žen pro rozhovory i konceptu rozhovorů a o tom, zda a jakým způsobem je možné rozvinout je do sociologického výzkumu. V současnosti projekt takové úmysly nemá. Pojetí rozhovorů odpovídá rozpravě mezi dvěma osobnostmi, tazatelka vybírá otázky a témata, která jí samotné připadají zajímavá a podstatná a získává názory osobnosti druhé.

Na autorské čtení navázala svým příspěvkem Lenka Vochocová, výzkumnice ze skupiny Political Communication Research Group působící na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK. S návštěvníky a návštěvnicemi večera se podělila o data z výzkumu online politické participace. Hovořila o části výzkumu, která problematiku zkoumá z genderové perspektivy. Lenka Vochocová nejprve uvedla kontext politické participace žen a mužů a citovala starší výzkumy. Ženy jsou aktivnější v oblasti „soukromého aktivismu“ (podpisy peticí apod.), muži participují formálněji (například vstupem do politických stran). Výzkumníci a výzkumnice si toto vysvětlují zvykem žen důkladněji si chránit své soukromí, muži tradičně mnohem ochotněji vystupují na veřejnosti. Z výzkumů z posledních let vyplývá, že míra politické participace žen a mužů je na sociálních sítích srovnatelná. Liší se způsoby, kterými se muži a ženy zapojují.

V dalším části prezentace představila Lenka Vochocová metodologii vlastního výzkumu, který skupina PolCoRe prováděla během předvolebních kampaní (mimo jiné i před letošními říjnovými komunálními a senátními volbami). Výzkum využil kombinaci obsahové analýzy komentářů na facebookových stránkách politických stran a hnutí a analýzu dat celorepublikového dotazníkového šetření. Výzkumné otázky se ptaly, zda ovlivňuje gender politickou participaci uživatelů a uživatelek sociálních sítí. Pokud ano, jakým způsobem a jaké další faktory ovlivňují míru politické participace žen a jaký je jejich vztah k genderu. Dotazník velké rozdíly v politické participaci neodhalil. Komentování na sociálních sítích ukázalo, že rozdíl mezi pohlavími je znatelný, z obsahové analýzy vyšlo, že rozdíl mezi účastí žen a mužů je vysoký (71% mužů, 27% žen). Při následné diskusi padly otázky na metodiku výzkumu i na genderové rozdíly v participaci u jednotlivých politických stran. Prezentovaná data poslouží pro hlubší kvalitativní výzkum.

Obě hostky si vysloužily dlouhý a hlasitý potlesk a posluchači a posluchačky beze zbytku využili prostor pro dotazy a diskusi, kterou neformální setkání nad aktuálním tématem přineslo.