[ 5.11.2013, ]

Při krystalizaci myšlenky na vznik organizaci, která chce usilovat o zviditelnění a větší přítomnost žen literátek ve veřejném prostoru, sehrála podstatnou roli literární revue Apokalipsa, a její genderová čísla. Připravuje je Stanislava Chrobáková Repar – slovenská a dnes i slovinská spisovatelka, literární vědkyně, publicistka, překladatelka a feministka. Právě díky ní jsem měla koncem září čest být první pozvanou zahraniční hostkou nově vzniklé organizace a po veřejné diskuzi o projektu Paměť žen a promítnutí filmu Válka v paměti žen (ČT a Gender Studies, 2005) jsem se Stanky zeptala, jak došlo ke vzniku MIRy.

„Iniciativ bylo víc, první seskupení vznikla kolem genderových čísel časopisu Apokalipsa, která vycházejí už od roku 2003. Vícekrát jsme se setkaly i při autorském čtení v rámci festivalu Město žen, který je ale multimediální, zaměřený spíše na hudbu, performance, instalace apod. Důležitý byl i projekt Poetky o poetkách – setkávání básnířek nad novými sbírkami. Právě na jednom z těchto setkání, kterých se vždy účastnilo 10 až 20 literátek, se vynořila otázka, jak by měl vypadat institucionální rámec, který by nám umožňoval udílet cenu ženským tvůrkyním. Nutno říct, že státní Prešernovou cenu v oblasti literatury za 50 let její existence získala jedna jediná žena (a i ta ji odmítla převzít). Prostudovaly jsme stránky ženské sekce mezinárodního PENu (IPWWC) a řekly jsme si, že se pokusíme o založení takové sekce na domácí půdě. A ačkoliv ve výboru slovinského PENu byla jediná žena, musím říct, že se naše iniciativa setkala s pochopením a do PENu bylo naráz přijato 6 žen z 10 kandidátek, což bylo do té doby nevídané, ročně přijímali maximálně jednu z nás. (Slovinský PEN má dnes asi 100 členů, z toho ženy tvoří asi pětinu.) MIRu jsme založily symbolicky 8.3. a ještě jsme stihly ucházet se o grant, který usnadní naši činnost směrem na veřejnost – jsme otevřenou organizací, na naše setkání zveme samozřejmě i nečlenky PENu – a umožní už letos udělit cenu literární tvůrkyni. Není to cena za jedno konkrétní dílo, ale za celostní opus a za principiální osobní přístup a angažmá, které otevírá prostor i dalším pokračovatelkám.“

Z charty MIRy, která chce usilovat o:

- intenzivnější přítomnost literárních tvůrkyň ve slovinském veřejném prostoru a jejich větší vážnost, zastoupení ve veřejných institucích a v rozhodujících pozicích, rovnoměrné zastoupení ve slovinském centru PEN a jeho orgánech, na konferencích a dalších setkáních,

- pravidelné představování myšlenkových a tvůrčích potenciálů a výsledků slovinských a zahraničních tvůrkyň a literárních vědkyň,

- změnu společenského paradigmatu (nejen) v literární oblasti z konkurenční na spolupracující

- MIRA se ve své práci řídí zásadami rovnosti a nehierarchičnosti, vzájemného respektu lidí s různými názory, v souladu se zásadami PEN, nikdy ale ne v souladu s patriarchálním potvrzováním rolí.

- MIRA odmítá všechny akty násilí a prosazování převahy, moci a diskriminaci žen na základě rozdílného myšlení, náboženství, národnosti, rasy, věku, materiálního postavení…

Pro feminismus.cz napsala Pavla Frýdlová.