[ 24.5.2005, Alexandra Jachanová Doleželová Kultura > Jazyk a literatura ]

V knihovně Gender Studies se konalo autorské čtení Natálie Kocábové, která nám představila svoji knihu Schola Alternativa. Jelikož kniha reflektuje část Natáliina života, diskuze byla také velmi osobní. Natálie souhlasila s rozhovorem pro feminismus.cz.

Do jaké míry se ztotožňujete s hlavní hrdinkou Scholy Alternativy?
Už to, že je psaná v ich-formě, naznačuje, že až na faktický rozdíly, ona je mrtvá - já jsem živá matka, je každý slovo psaný Natálií, ne Agátou. Je tam spousta mých snů, některé postavy jsou podle skutečných osob…ani neumím psát za nikoho jinýho. Umím jen psát dobře skrytý deníky.

Kde jste brala inspiraci k této knize, vnímáte Vaše okolí opravdu jako ve Schola Alternativa, nebo je čistě imaginární?
Například pád Boha z osmýho patra je inspirován skutečnou událostí, která se mě hluboce dotkla. K tomu připočítám sny zabírající velkou plochu v knize; v neposlední řadě se Schola Alternativa odehrála v autentický budově - mý škole, kde jsem strávila osm let. Je tam hodně reflexí.

Co jste chtěla knihou čtenářům sdělit? Má kniha nějaké poselství?
Ne, je to celý o pocitu…mým pocitu a jediný, v co můžu doufat je, že si někdo řekne: Aha, tomu rozumim, ten pocit znám. Žádný jiný ambice ta kniha nemá.

Přišlo mi, že hlavní hrdinka je zhnusená světem; myslíte si, že se takto v dnešní době cítí mnoho mladých lidí?
To se tak nedá říct…to by bylo nefér. Nejde o to být zhnusenej světem. Je to spíš stav mysli a jeho barva - ta je v mým případě tmavší.

Pociťujete, že jste žena spisovatelka nebo své pohlaví v tomto ohledu vůbec nevnímáte?
Je to zásadní rozdíl. Ženskej - nebo spíš holčičí - hněv je dost jinej než ten chlapskej. Ženský se taky perou jinak než chlapi, nejen proto, že mají menší sílu. Snaží se zranit na těch nejcitlivějších místech, chlapi zase ubijou jedno míň citlivý…tak to je.

Myslíte si, že mladí muži pohlížejí na svět jinýma očima než mladé ženy? Např. že by kniha napsaná z pohledu Quicka působila na čtenáře a čtenářky jinak?
Působila by jinak a nevěrohodně. Spousta věcí by tam asi nebyla. Je tam taky neustálej boj o místo - mužskej element hraje v mých knihách zásadní roli. To je, myslím, poznat.

A na závěr, protože jsme v Gender Studies, zamýšlela jste se někdy nad feminismem? Cítíte se jako feministka nebo vnímáte feminismus negativně?
Nad feminismem se nedá nezamýšlet, je na každým rohu. Myslím že základní problém je v jeho interpretaci. Slovo feminismus je znásilněný a do jistý míry odpuzující…zrovna tak všelijaká tlačivá hnutí. Ale jeho podstata je naprosto zásadní, byť těžko řešitelná. Sympatičtější mi je gender studies…to odpovídá. A ještě něco: šovinismus nepramení jen v mužích, ale zásadní měrou v jejich matkách. O tom jsem přesvědčena. Chce-li se pomoci "feminismu", musí se začít u výchovy a ne politickou stranou žen. Jinak to nikam nevede.

Děkuji za rozhovor.